Karbid vápenatý
| Karbid vápenatý | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | acetylid vápenatý |
| Ostatní názvy | dikarbid vápenatý karbid vápenatý karbid vápníku |
| Anglický název | calcium carbide |
| Německý název | Calciumcarbid |
| Sumární vzorec | CaC2 |
| Vzhled | bílá práškovitá látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 75-20-7 |
| PubChem | 6352 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 64,10 g/mol |
| Teplota tání | 2 300 °C |
| Teplota změny krystalové modifikace | 447 °C (α → β) |
| Hustota | 2,22 g/cm³ (20 °C) 2,193 6 g/cm³ |
| Index lomu | nD= 1,75 (20 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | reaguje s vodou a kyselinami za uvolnění C2H2 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | čtverečná (α) krychlová (β) |
| Hrana krystalové mřížky | α-modifikace a= 388 pm c= 637 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −62,8 kJ/mol |
| Standardní molární spalná entalpie ΔH°sp | −1 363 kJ/mol |
| Standardní molární entropie S° | 70,3 J K−1 mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −67,8 kJ/mol |
| Bezpečnost | |
 Vysoce hořlavý (F)  Žíravý (C) | |
| R-věty | R15 |
| S-věty | (S2), S8, S43 |
| NFPA 704 |  3
3
2
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karbid vápenatý, nebo též dikarbid vápenatý, karbid vápníku, či acetylid vápenatý (CaC2), se v přírodě vyskytuje jen zřídka, protože velmi snadno reaguje s vodou za vzniku ethynu (C2H2) a hydroxidu vápenatého (Ca(OH)2):
- CaC2 + 2 H2O → C2H2 + Ca(OH)2
Jeho barva je od světlefialové přes hnědou až po tmavěšedou; zápachem se tato látka podobá česneku. Při reakci se vzdušnou vlhkostí se granule karbidu vápenatého pokrývají světlehnědou až světlesivou vrstvou hydroxidu vápenatého. Na lidský organismus nemá samotný acetylid vápenatý škodlivé účinky, ale při styku s vlhkou pokožkou se přeměňuje na hydroxid vápenatý, který má mírné leptavé účinky, následně dochází k úbytku vlhkosti a tedy vysušení pokožky, proto se nedoporučuje přicházet do přímého styku s acetylidem vápenatým.
Výroba
[editovat | editovat zdroj]Acetylid vápenatý se průmyslově vyrábí z koksu, uhlí a oxidu vápenatého při vysoké teplotě (cca 2 000 °C) bez přístupu vzduchu v elektrické obloukové peci. Tuto metodu vynalezli nezávisle na sobě T. L Willson a Henri Moissan v roce 1888 a 1892. Od svého vzniku nebyla změněna.
- CaO + 3C → CaC2 + CO
Použití
[editovat | editovat zdroj]- Výroba ethynu
- CaC2 + 2H2O → Ca(OH)2 + C2H2
- Výroba dusíkatého vápna
- CaC2 + N2 → CaNCN + C
- V ocelářství
- k odsíření železa
- jako redukční činidlo
- Acetylenová lampa
Acetylid vápenatý je využíván v acetylenových lampách. Ze zásobníku pozvolna odkapává voda do vyvíječe, kde je umístěn karbid. Při vyvolané chemické reakci se uvolňují výpary ethynu, které následně stoupají lampou k ventilu umístěnému na jejím vrcholu, kde je plyn spalován. Před zavedením elektrického vedení byly hojně používanou formou osvětlení.
-
Karbid vápenatý v misce
-
Reakce karbidu vápenatého s vodou
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Calcium Carbide na anglické Wikipedii a Karbid vápenatý na slovenské Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
- HOUSECROFT, Catherine E.; SHARPE, Alan G. Anorganická chemie. 1. vyd. Praha: VŠCHT, 2014. ISBN 978-80-7080-872-6.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu karbid vápenatý na Wikimedia Commons
