Korálice trojklaná
Korálice trojklaná | |
---|---|
Korálice trojklaná (Corallorhiza trifida) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | chřestotvaré (Asparagales) |
Čeleď | vstavačovité (Orchidaceae) |
Podčeleď | Epidendroideae |
Tribus | Epidendreae |
Podtribus | Calypsoinae |
Rod | korálice (Corallorhiza) |
Binomické jméno | |
Corallorhiza trifida Châtel., 1760 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Korálice trojklaná (Corallorhiza trifida) je subtilní, někdy jen 10 cm vysoká vytrvalá rostlina, jedna z nejméně nápadných orchidejí. Roste v lesním šeru v kypré půdě a dostává jen minimum světla. Je v české přírodě jediný druh rodu korálice, vyskytuje se velmi omezeně a je zákonem chráněna jako rostlina ohrožená vyhynutím. Roste v silně zastíněném prostředí a téměř nemá chlorofyl. Je tzv. mykotrofní rostlinou, výživné látky si nevytváří fotosyntézou, ale čerpá je z mycelia hub na jejíchž existenci je trvale závislá.[1][2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rostlina je cirkumpolárně rozšířena v obrovském areálu, kde se vyskytuje ostrůvkovitě. Tato oblast vede od severních oblastí Kanady po velké části Spojených států a částečně i Grónska, dále pokračuje přes téměř celou Evropu, Sibiř, Střední i Jihozápadní Asii až do severní Číny, Mongolska a přes Dálný východ až do Japonska. Vyskytuje se hlavně na chladnějších místech, v teplých oblastech vystupuje do nadmořské výšky až 3100 m. Málokde se vyskytuje hojně, ale ve státech Střední Evropy ji lze spatřit opravdu jen řídce a často je chráněnou rostlinou.
V České republice se dříve vyskytovala četněji, nyní jen ojediněle vyrůstá na Šumavě, v Krkonoších, Hrubém Jeseníku, Bílých Karpatech, Moravském krasu a v okolí Kokořína, Brna a Hanušovic. Většina těchto lokalit je soustředěna do vyšších poloh, do mezofytika a oreofytika.[1][2][3][4]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Bylina se vykytuje ve vlhkých, humózních, na živiny chudých listnatých i jehličnatých lesích, v neuzavřených lesních světlinách s duby, buky, habry, jedlemi nebo smrky, stejně jako na podmáčených vrchovištích i v kosodřevinách. Jen velmi vzácně se objevuje na louce po okraji lesa. Roste ve dvou odlišných biotopech. První se nachází v lesích na bazickém podkladu na místech bez bylinného patra v humózní vrstvě opadaného jehličí a listů. Druhým biotopem jsou podmáčené rašelinné lesy s mechovými porosty. Ploidie druhu bývá 2n = 38, 40, 42.
Korálice trojklaná se účastní trojstranné symbiózy se stromy rodů smrk (Picea), topol (Populus), vrba (Salix) nebo zerav (Thuja) a s houbami rodů vatička (Tomentella) a plesňák (Thelephora). Látky potřebné pro stavbu těla získává z mycelia hub, které je taktéž nedokážou vytvořit a stejně paraziticky je odebírají z kořenů zelených rostlin, ty je vytvářejí fotosynteticky. Aby mohla její semena bez endospermu vyklíčit do stadia semenáče, musí být od samého počátku propojena se symbiotickou houbou.[1][2][3][5]
Předpokládalo se, že korálice trojklaná je plně odkázána na symbiózu, přesto byly v rostlině zjištěny geny pro syntézu chlorofylu a nově i samotný chlorofyl. Pravděpodobně rostlina získává od mykorhizních hub pouze okolo 52 % dusíku a 77 % uhlíku a zbytek si vyrábí sama.[6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vytrvalá, bledě žlutá až nahnědlá bylina s krátkými lodyhami vysokými jen 10 až 20 cm. Je v kyprém lesním humusu ukotvena hnědým, zduřelým a bohatě větveným oddenkem bez kořínků, který vzhledem připomíná mořské korály, odtud pochází i její rodové jméno korálice. Oddenek je intenzivně kolonizován podhoubím symbiotických stopkovýtrusných hub. Na konci každé ztlustlé části oddenku je pupen, z kterého může vyrůst nová lodyha, jenž je v dolní části porostlá jedním až třemi načervenalými, zakrnělými, šupinovitými listy tvořící úzkou pochvu.
Na konci lodyhy je řídký, nejvýše 8 cm dlouhý terminální klas se třemi až osmi odstálými, bledě žlutými, slabě vonícími květy dlouhými 1 až 1,5 cm. Květy mají drobné šupinovité listeny a nerozlišené okvětí ve dvou kruzích po třech lístcích 5 mm dlouhých. Kopinaté okvětní lístky světlé žlutozelené barvy jsou k sobě skloněné, vnější jsou po okrajích hnědočervené a vnitřní stejnobarevně tečkované. Jazykovitý pysk je tupý, trojlaločný (odtud pochází druhové jméno trojklaná), uprostřed je bílý a u báze červeně skvrnitý; ostruha není vyvinutá. Pyl je slepen do brylek. Květy rozkvétají v květnu a červnu a jsou samosprašné; někdy je i v lesním přítmí navštěvují pestřenky. Plody jsou svěšené, elipsoidní, 5 až 15 mm velké tobolky s velmi drobnými, prachovitými semeny, která mají krátkou dobu životnosti.[1][2][3][7]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Korálice trojklaná je rostlinou, která sice byla i v minulosti v české přírodě poměrně vzácnou, ale v současnosti rapidně ustupuje ze svých zbylých lokalit. Děje se tak pro její silné symbiotické vazby s houbovými organismy, jež jsou velmi citlivé na změny v chemii půdy. Příčiny úbytku je nutno hledat hlavně v eutrofizaci prostředí a kyselých imisích, stejně jako ve změnách v lesním hospodaření. Pro posílení její ochrany byla zařazena ve "Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.", stejně jako v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012, mezi silně ohrožené druhy (§2, C2b).[2][8][9]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Květní pupeny
-
Rozvité květenství
-
Květ
-
Zrající plody
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d KRÁSA, Petr. BOTANY.cz: Korálice trojklaná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 05.07.2007 [cit. 2017-04-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Korálice trojklaná [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 01.05.2009 [cit. 2017-04-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c NEPRAŠ, Karel; KROUFEK, Roman; KUBÁT, Karel et al. Korálice trojklaná [online]. Oblastní muzeum v Litoměřicích, rev. 13.03.2009 [cit. 2017-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-02.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life: Corallorhiza trifida [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2014 [cit. 2017-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ DANČÁK, Martin; CHYTIL, Petr. Vzácné rostliny Beskyd: Korálice trojklaná [online]. ČSOP Salamandr, CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, rev. 12.2013 [cit. 2017-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18.
- ↑ ŘÍHOVÁ, Gabriela. Mykorhizní asociace orchideje Corallorhiza trifida na dvou různých typech stanovišť.. České Budějovice, 2010 [cit. 29.04.2017]. Magisterská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Jana Jersáková. Dostupné online.
- ↑ MAGRATH, Lawrence K.; FREUDENSTEIN, John V. Flora of North America: Corallorhiza trifida [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 29.04.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2017-04-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu korálice trojklaná na Wikimedia Commons
- Taxon Corallorhiza trifida ve Wikidruzích
- Botanický ústav AV ČR – rozšíření korálice trojklané v ČR
- Vstavačovité
- Silně ohrožené druhy ČR
- Flóra Česka
- Flóra střední Evropy
- Flóra severní Evropy
- Flóra jihozápadní Evropy
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra východní Evropy
- Flóra Střední Asie
- Flóra Kavkazu
- Flóra Mongolska
- Flóra Číny
- Flóra Sibiře
- Flóra ruského Dálného východu
- Flóra východní Asie
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra subarktické Ameriky
- Flóra západní Kanady
- Flóra východní Kanady
- Flóra severozápadu USA
- Flóra středoseveru USA
- Flóra severovýchodu USA
- Flóra jihozápadu USA
- Flóra středojihu USA
- Flóra jihovýchodu USA
- Mykoheterotrofní rostliny