Frankfurt (Main) Hauptbahnhof
Frankfurt (Main) Hauptbahnhof Frankfurt nad Mohanem hlavní nádraží | |
---|---|
Pohled na železniční stanici | |
Stát | Německo |
Spolková země | Hesensko |
Město | Frankfurt nad Mohanem |
Ulice | Am Hauptbahnhof |
Souřadnice | 50°6′26,12″ s. š., 8°39′45,42″ v. d. |
Frankfurt (Main) Hauptbahnhof | |
Provozovatel dráhy | DB InfraGO |
Tratě | 650, 614.19/620/630/645.6, 640/641, 471/645.8/645.9, 645.1, 655, 645.2/645.5/645.6, 627/645.2, 645.5/637 |
V provozu od | 1888 |
Zabezpečovací zařízení | RZZ Siemens Sp Dr S60 / ES Siemens [1] |
Dopravní koleje | 25 + 4 (S-bahn) + 4 (U-Bahn) |
Nástupiště (nástupní hrany) | 13 (25) + 2 (4) (S-Bahn) + 2 (4) (U-Bahn) |
Počet cestujících | 350 000 (denně) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | S-Bahn linky S1, S2, S3, S4, S5, S6, S7, S8, S9, U-Bahn linky U4, U5, tramvaje |
Web | bahnhof.de |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Frankfurt (Main) Hauptbahnhof, zkráceně Frankfurt (Main) Hbf, je hlavní nádraží ve Frankfurtu nad Mohanem s průměrným počtem cestujících 350 000 denně. Provozuje jej dcera největší železniční společnosti v Německu Deutsche Bahn – DB InfraGO, která je zodpovědná za více než 5 000 stanic německé železniční sítě. Nádraží je významnou destinací dálkových, vysokorychlostních vlaků Intercity-Express zkráceně ICE. Navazuje na železniční síť ve Frankfurtu S-Bahn příměstské železnice a U-Bahn metra.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Frankfurtské hlavní nádraží bylo otevřeno dne 18. srpna 1888, po pěti letech výstavby. Tehdy neslo název Centralbahnhof Frankfurt. Večer úvodního dne přinesl kolizi lokomotivy s jedním ze zarážedel.
Stávající hlavní nádraží je umístěno asi 1 km západně od prvních tří železničních stanic: Taunusbahnhof (1839), Main-Neckar-Bahnhof (1848), Main-Weser-Bahnhof (1850). Postaveno bylo podle vítězného návrhu architekta Hermanna Eggerta a Johanna Wilhelma Schwedlera z architektonicko-dopravní soutěže z roku 1881, kde byl vyhodnocen jako nejlepší mezi 55 projekty jiných architektů. Části železniční stanice pocházející z roku 1888 byly postaveny v novorenesančním stylu. Do dokončení výstavby a následném otevření hlavního nádraží v Lipsku Leipzig Hauptbahnhof v roce 1915 bylo největším nádražím v Evropě.
V roce 1924 byla staniční budova rozšířena o dvě vnější haly, přiléhající ke stranám hlavní haly. Postaveny byly v neoklasicistickém stylu. Tím došlo ke zvýšení počtu nástupišť, dopravních kolejí. Během druhé světové války byla staniční budova částečně poškozena. V roce 1956 pak plně elektrifikovaná.
Výstavba podzemních tunelů určených pro podzemní dráhu, započala v roce 1971. První podzemní stanice byly otevřeny v roce 1978.
Obecný přehled
[editovat | editovat zdroj]Frankfurtské hlavní nádraží je hlavovou stanicí, ze které mohou vlaky odjíždět pouze do stejného směru, ze kterého přijely.
Železniční doprava
[editovat | editovat zdroj]Dálkové spoje: Frankfurtské hlavní nádraží obsluhuje dálkové vnitrostátní i mezinárodní spoje Intercity-Express - ICE jedoucí např. do Mnichova, Kolína nad Rýnem, Berlína, Drážďan, Bruselu, Amsterodamu, ale také spoje EuroCity - EC, InterCity - IC, včetně nočních spojů CityNightLine - CNL. Také spoje Rakouských spolkových drah - ÖBB známé pod označením Railjet jedoucí do Vídně, Budapešti.
Regionální spoje: Četné jsou především spoje Regional-Express - RE a Regionalbahn - RB jedoucí např. do Limburgu, Kasselu, Würzburgu, Mannheimu, Saarbrückenu, Aschaffenburgu.
Meziměstské spoje: Hlavní nádraží je také centrální křižovatkou dvou dopravních systémů ve městě a to S-Bahn a U-Bahn. S-Bahn obsluhuje linky S1, S2, S3, S4, S5, S6, S7, S8, S9. U-Bahn obsluhuje linky U4 - (Enkheim - Schäfflestraße - Seckbacher Landstraße - Bornheim - Konstablerwache - Willy-Brandt-Platz - Hauptbahnhof - Festhalle/Messe - Bockenheimer Warte), U5 - (Preungesheim - Eckenheim - Hauptfriedhof - Konstablerwache - Willy-Brandt-Platz - Hauptbahnhof).
Tramvaje: Hlavní nádraží obsluhují také tramvaje.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Staniční budova
-
Staniční budova
-
Staniční budova z ptačí perspektivy v noci
-
Jedna z příjezdových hal
-
Vstup do podzemní stanice S-Bahn
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Bundesbahndirektion Frankfurt am Main: Abfahrt 1888, Ankunft 1988: 100 Jahre Hauptbahnhof Frankfurt am Main, HESTRA-Verlag, Darmstadt 1988, ISBN 3-7771-0215-6.
- Volker Rödel, Der Hauptbahnhof zu Frankfurt am Main. Aufstieg, Fall und Wiedergeburt eines Großstadtbahnhofs, Arbeitshefte des Landesamtes für Denkmalpflege Hessen 8, Konrad Theiss Verlag, Stuttgart 2006, ISBN 3-8062-2043-3.
- Wolf-Christian Setzepfandt: Architekturführer Frankfurt am Main/Architectural Guide. 3. Auflage. Dietrich Reimer Verlag, Berlin August 2002, ISBN 3-496-01236-6, S. 33 (deutsch, englisch).
- Heinz Schomann: Der Frankfurter Hauptbahnhof. Ein Beitrag zur Architektur- und Eisenbahngeschichte der Gründerzeit, 1983, ISBN 3-421-02801-X.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KÖTTING, Holger. www.stellwerke.de [online]. Rev. 2011-12-14 [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. (německy)
- Detailinformationen zur Grundinstandsetzung 2002 bis 2006 Dostupné online
- Informationsangebot der Deutschen Bahn AG Dostupné online
- Historisches Bild des Eingangsportales Dostupné online Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Bahnhofsplan Frankfurt (Main) Hauptbahnhof Dostupné online
- Stationsplan Frankfurt (Main) Hauptbahnhof des Rhein-Main-Verkehrsverbunds Dostupné online
- Gleisplan des Bahnhofs Frankfurt (Main) Hauptbahnhof Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Frankfurt (Main) Hauptbahnhof na Wikimedia Commons
- (německy) Frankfurt (Main) Hauptbahnhof
- (německy) Železniční dopravce Deutsche Bahn AG
- (německy) Offizielle Betreiberseite der VGF
- (německy) Offizielle Webseite der S-Bahn Rhein-Main