Elias Lönnrot

Elias Lönnrot
Elias Lönnrot
Narození	9. dubna 1802; Sammatti
Úmrtí	19. března 1884 (ve věku 81 let); Sammatti
Povolání	lexikograf, jazykovědec, pedagog, spisovatel, básník, spisovatel hymnů, lékař-spisovatel, botanik, folklorista a lékař
Alma mater	Helsinská univerzita; Imperiální Alexandrova univerzita; Královská akademie v Turku; Univerzita v Turku
Témata	lingvistika, etnografie, botanika, lékařství, filologie, sběratelství a literatura
Významná díla	Kalevala
Ocenění	Řád sv. Anny 3. třídy (1856); Řád sv. Stanislava 2. třídy (1862); Řád za zásluhy v oblasti umění a věd (1872); rytíř Řádu polární hvězdy
Manžel(ka)	Maria Piponius
Příbuzní	Miina Lönnrot (neteř)
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elias Lönnrot (9. dubna 1802 Sammatti – 19. března 1884 tamtéž) byl finský spisovatel, filolog a sběratel lidové poezie. Je nejznámější sestavením finského národního eposu Kalevala.^[1]^[2]

Život

Narodil se v Sammatti v jižním Finsku jako syn krejčího. Studoval medicínu na Královské akademii v Turku, ale v roce, kdy nastoupil, došlo ve městě k velkému požáru, při kterém univerzita vyhořela, proto se jako většina ostatních přesunul do Helsinek, kde roku 1832 i promoval. Poté přijal úřad oblastního lékaře v Kajaani v severovýchodním Finsku. V této době zde panoval hladomor, který uspíšil rezignaci předchozího lékaře a umožnil mladému lékaři získat takové místo. Několik následujících let se špatnou úrodou vedl k velkým ztrátám v populaci. Lönnrot psal dopisy státním úřadům, ve kterých žádal o potraviny. Byl jediným lékařem pro asi 4 000 lidí ve své oblasti v době, kdy lékařů bylo málo a byli drazí a lidé spíše důvěřovali vesnickým ranhojičům a místním snadno dostupným léčebným prostředkům.

Jeho největší přínos byl lingvistický a filologický. Zajímal se o finštinu, o které začal psát v roce 1827 a začal sbírat lidové pověsti venkovského obyvatelstva své doby. Ze svého úřadu několikrát vyrazil na cesty, při kterých sbíral lidovou poezii. Navštěvoval i Laponsko a blízké části ruské Karélie. Pověsti sebrané při cestách využil ve svých knihách včetně Kalevaly.

Roku 1860 vydal první finsky napsaný herbář Flora Fennica — Suomen Kasvisto. Herbář rozšířil s Th. Saelanem a znovu vydal v roce 1866. Kniha obsahovala rostliny, které Lönnrot sebral při svých cestách, poznámky o jejich použití a popisy květů a listů.

Zemřel 19. března 1884 v Sammatti (provincie Uusimaa).

Finský grafik Erik Bruun použil jeho portrét jako motiv pro pětisetmarkovou bankovku.

Dílo

1829–1831: Kantele (kantele je finský národní hudební nástroj),
1835–1836: Kalevala, karelo-finský národní epos sestavený z ústní slovesnosti Finů a Karelů.
1839: Suomen historia (Dějiny Finska),
1840: Kanteletar, sbírka finských lidových písní.
1840: Venäjän historia (Dějiny Ruska).
1842: Suomen kansan sananlaskuja (Přísloví finského národa).
1844: suomen kansan arvoituksia (Hádanky finského národa)
1849: druhé, rozšířené vydání eposu Kalevala
1860: Flora Fennica - Suomen Kasvisto (herbář)
1866–1880: Finske-Svenskt lexikon (Finsko-švédský slovník). slovník obsahuje 300 000 hesel.
1880: Suomen kansan muinaisia loitsurunoja (Starodávná začíkadla finského národa).

Překlady do češtiny

Lönnrot, Elias. Aino (Kalevala). Ruch 6, 1884, 20, s. 319; 21, s. 336; 22, s. 350–351. Přel. Josef Holeček.
Lönnrot, Elias. Bez matičky, bez tatíčka (Kanteletar). In Finská literatura psaná ženami – ženy ve finské literatuře. Edita, Helsinki 1998, s. 4. Přel. Josef Holeček.
Lönnrot, Elias. Blaze doma (Kanteletar). Československá samostatnost 1, 1924, 9, příl., s. 1. Přel. Josef Holeček.
Lönnrot, Elias. Finská národní lyrika. Dobré pivo, dobré bude – Je nás, bože – Na něj myslím, kudy kráčím – Kéž by moje vzdechy slyšel – Ochraňuj mne, Tvůrce mocný! (Kanteletar). Zlatá Praha 16, 1898–1899, 11, s. 125–126. Přel. Josef Holeček.
Lönnrot, Elias. Finská národní lyrika. Proč zpívám – Pohár dejte zpěvákovi – Zahájím už zpěvné dílo – Zpěvný zápas – Nedůvěřivá – Nemožno mi žertovati – Rozvodnice – Rodinná katastrofa – Matička mne neuslyší – Hoře (Kanteletar). Květy 20, 1898, , s. 201–210. Přel. Josef Holeček.
Lönnrot, Elias. Finská národní lyrika. Ptáče v háji zazpívalo – Zlatá žežuličko, kukej – Slyšela jsem v lese ptáčka – Já jsem panna jako kvítí (Kanteletar). Zlatá Praha 16, 1898–1899, 24, s. 282. Přel. Josef Holeček.
Lönnrot, Elias. Finská národní lyrika. Ukázky z překladu. Nepřišla jsem, nejsem tady – Matička jen kárá, kárá –Tré je v létě věcí krásných – Chata v lese – Nevím, proč bych matce, otci –Hola, děvy, panny, hola! – Z Tavastie jeden přišel –Kéž bych, bože, muže měla! – Chvála chudé nevěsty – Jste vy, hoši, jste vy blázni (Kanteletar). Květy 21, 1899, 4, s. 451–457. Přel. Josef Holeček.
Lönnrot, Elias. Finská národní lyrika. Ukázky z překladu. Stesk – Zpívám, zpívám, nikdo neví – Nad svůj chleba není chleba – Teplá košile je lněná – Cizina – Vzpomínky se v mysli líhnou… (Kanteletar). Lumír 27, 1898–1899, 11, s. 129. Přel. Josef Holeček.
Lönnrot, Elias. Kalevala – závěr finského národního eposu (Kalevala). Lidová demokracie 26.9.1948, s. 5. Přel. Josef Holeček.
Lönnrot, Elias. Kalevala (otteet). In PALLAS, Gustav. Hvězdy Severu. Jiří Chvojka, Havlíčkův Brod 1948, s. 239–241. Přel. Josef Holeček.
Lönnrot, Elias. Kalevala. J. Holeček, Praha 1894–95; 2. vyd. SNKLHU, Praha 1953; 3. vyd. Odeon, Praha 1980; 4. vyd. Ivo Železný, Praha 1999; 5. vyd. Academia, Praha 2014. Přel. Josef Holeček.
Lönnrot, Elias. Kalevala. Lumír 3, 1875, 30, s. 374–375. Přel. Josef Holeček.
Lönnrot, Elias. Kanteletar (valikoima). V. Neubert, Praha 1904. Přel. Josef Holeček.
Lönnrot, Elias. O potměšilém posměváčkovi Lemminkäinenovi. In ČERNÝ, Václav A. – TVRDÍKOVÁ, Michaela – VACULÍN, Ivo. Bohatýři dávných časů. Lidové nakladatelství, Praha 1989, s. 87–103.
Lönnrot, Elias. Původ světa. Z Kalevaly, čudského národního eposu. Mysl moje sobě žádá. Květy 7, 1885, 2 (10), s. 483–488; 3 (11), s. 519–528. Přel. Josef Holeček.
Lönnrot, Elias. Väinämöinen a Joukahainen ve zpěvu zápasí. (Kalevala). Světozor 11, 1877, 39, s. 458–459; 40, s. 471; 41, s. 483–484. Přel. Josef Holeček.
Lönnrot, Elias. Z finských lidových písní. Matka svého pacholíčka – Blaze dítku za tatíčka (Kanteletar). Právo lidu 37, 1928, 108, příl., s. 9. Přel. Josef Holeček.
Lönnrot, Elias. Zlatá žežuličko, kukej (Kanteletar). In PALLAS, Gustav. Hvězdy Severu. Jiří Chvojka, Havlíčkův Brod 1948, s. 141–142. Přel. Josef Holeček.
Lönnrot, Elias. Zpode drnu není návratu – Byli jsme jak na ostrově (Kanteletar). Naše zprávy 2, 1940, 2, s. 9. Přel. Josef Holeček.

Odkazy

Reference

↑ Slovník spisovatelů - Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Island, Mizozemí, Belgie- Praha: Odeon 1967. S. 225-226.
↑ Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 305-306.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Elias Lönnrot na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Elias Lönnrot
Plné texty děl autora Elias Lönnrot na projektu Gutenberg (anglicky)
(finsky) Elias Lönnrot Archivováno 26. 1. 2010 na Wayback Machine. (informace o Lönnrotově díle a životě)
(finsky) Druhé vydání Lönnrotova herbáře^{[nedostupný zdroj]}

[1] Slovník spisovatelů - Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Island, Mizozemí, Belgie- Praha: Odeon 1967. S. 225-226.

[2] Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 305-306.

[1]

[2]