[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Džed

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Džedkare.
Džed
v hieroglyfickém zápisu
R11
Sloup džed
Panovník Sethi I. vztyčuje džed za účasti bohyně Esety; reliéf z chrámu v Abydu

Džed je staroegyptský posvátný předmět v podobě samostatně stojícího pilíře či sloupu symbolizující stabilitu a trvání života, resp. nekonečný koloběh jeho obnovování a regenerace. Současně je hieroglyfickou značkou s významem „trvání“ a od konce Staré říše také jedním z nejrozšířenějších amuletů. Hojně se objevuje v pohřební architektuře; v tom případě bývá použit jako ochranný symbol na jižní, resp. západní straně pohřebních komor.[1] V pozdější době byl pokládán za symbolickou podobu boha Usira.

Původně jde o prehistorický fetiš nejasného původu[2], pravděpodobně ořezaný strom[3], resp. jeho kmen se čtyřmi pahýly větví v horní části spojovaný s vegetačním cyklem.[4] Je možné, že původně bývaly na horní část připevňovány v několika pásech obilné klasy, takže mohl představovat „symbol síly, ve které je ukryta energie obilných zrn“.[5] Později je znázorňován jako sloup se čtyřmi příčnými břevny v horní části.

Jako samostatný předmět kultu je doložen už od Staré říše v několika samostatných rituálech. Objevuje se zejména v Mennoferu, kde obřad „vztyčování“ uzavíral slavnosti boha Sokara – snad tak bylo symbolizováno probuzení tohoto pohřebního boha představujícího života zcela zbavené „tělo“, k posmrtnému životu. Vedle toho byl v Mennoferu spojován také s Ptahem, mnohem později v ptolemaiovské době a z ne zcela jasných důvodů také se Šuem a Inheretem.[1] Po spojení s Usirem se obřad „vztyčování“ stal součástí kultu ve městě Džedu, kde reprezentoval Usirovo vítězství nad jeho nepřáteli, a posléze zapojen do královské mytologie.

Knihách mrtvých je džed pokládán za Usirovu páteř[6] a přímo tak při svém vztyčení spojován s jeho zmrtvýchvstáním[7] (v symbolické řeči se bezvládné tělo znovu opře o svou páteř a přestane tak být bezvládným) jako podmínkou zplození syna Hora a odchodu do podsvětní říše, jimiž Usir zvítězí nad Sutechem. Některé rakve z doby Nové říše propojují podobu Usira a sloupu džed,[7] čímž naznačují, že pilíř je přímo jednou z Usirových podob. Džed tak symbolizuje probuzení bytosti k novému, kvalitativně vyššímu životu, podle některých přímo „probuzení duše“.[5] V souvislosti s tím některá vyobrazení doplňují džed mezi druhou a třetí horní „příčkou“ párem očí a korunují jej vysokou péřovou korunou se slunečním kotoučem.

O interpretaci sloupu džed se pokoušejí některé novodobé esoterické proudy. V návaznosti na jeho doložené chápání Egypťany jako Usirovy páteře jeho jednotlivé „příčky“ vysvětlují jako čakry a sluneční kotouč jako znázornění duchovního probuzení lidské duše.[8] Tyto představy nejsou ovšem egyptologií akceptovány.

  1. a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 165. 
  2. Starověký Egypt 7.1 - Egyptský totem (Djed). YouTube [online]. [cit. 2016-12-25]. Dostupné online. 
  3. Starověký Egypt 7.2 - Posvátný egyptský strom (Djed). YouTube [online]. [cit. 2016-12-25]. Dostupné online. 
  4. DAVID(OVÁ), Rosalie. Náboženství a magie starověkého Egypta. Překlad Hana Vymazalová. Praha: BB/art, 2006. 485 s. ISBN 80-7341-698-0. S. 128. 
  5. a b NAYDLER, Jeremy. Chrám kosmu: starověká egyptská zkušenost Posvátného. Překlad Miroslav Krůta. Praha: Volvox Globator, 1999. 301 s. ISBN 80-7207-245-5. S. 86. 
  6. Starověký Egypt 7.3 - Svatá páteř Egypta (Djed). YouTube [online]. [cit. 2016-12-25]. Dostupné online. 
  7. a b JANÁK, Jiří. Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 220 s. ISBN 80-7277-235-X. S. 186. 
  8. viz např. KOZÁK, Jaromír. Psychoenergetika: léčba životní silou. Praha: Eminent, 2005. 360 s. ISBN 80-7281-152-5.  podobně i další díla stejného autora

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]