Brtnička
| Brtnička | |
|---|---|
 hlavní ulice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jihlava |
| Obec s rozšířenou působností | Jihlava (správní obvod) |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°14′14″ s. š., 15°37′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 94 (2024)[1] |
| Rozloha | 3,10 km²[2] |
| Katastrální území | Brtnička |
| Nadmořská výška | 597 m n. m. |
| PSČ | 675 27 |
| Počet domů | 54 (2021)[3][4] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Brtnička 10 675 27 Předín ou@obecbrtnicka.cz |
| Starosta | Michal Sobotka |
| Oficiální web: www | |
  Brtnička | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590371 |
| Kód části obce | 12971 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brtnička (německy Klein Pirnitz, Klein Pürnitz[5], do roku 1925 Brtničky[6]) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Leží jihovýchodně od města Jihlavy. Žije zde 94[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Opatov, Dlouhá Brtnice, Brtnice a Stonařov.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název se vyvíjel od varianty Byrtnicz (1350), Birtnyczka (1360), Birtnicz (1366), Brtnyczky (1390), Birtnyczky (1447), Male Brtnicžky (1590), Klein Pirnitz (1678, 1720, 1751), Klein Pürnitz (1718), Klein Pirnitz a Mala Brtnička (1846), Klein Pirnitz a Brtnička (1872), Malá Brtnička (1881), Klein Pirnitz, Malá Brtnička a Brtnička (1893) až k podobám Kleinpirnitz a Brtnička v roce 1915. Místní jméno je zdrobnělinou k názvu Brtnice, znamená malou Brtnici. Místní jméno Brtnice je odvozeno od řeky Brtnice (potok tekoucí brťovým lesem – podle včelařů).[7]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vesnici pravděpodobně založili obyvatelé Dlouhé Brtnice.[7]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1349.[8]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Nachází se 8,5 kilometru jihozápadně od Kněžic, 3,5 kilometru západně od Opatova, 4,5 kilometru severně od Hladova, 1,5 kilometru východně od Dlouhé Brtnice a sedm kilometrů jihovýchodně od Stonařova. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 597 metrů.[10] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 641 metrů se nachází severozápadně od Brtničky. Východní částí obce protéká Karlínský potok, na němž se jihozápadně od obce rozkládá rybník U Kumštárových.[11]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání 1930 zde žilo v 55 domech 264 obyvatel. 264 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 262 římských katolíků.[12]
V roce 1850 žilo v Brtničce 294 obyvatel.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 302 | 317 | 272 | 275 | 263 | 283 | 264 | 223 | 218 | 177 | 151 | 141 | 119 | 107 | 97 |
| Počet domů | 50 | 52 | 52 | 54 | 57 | 55 | 55 | 54 | 52 | 47 | 44 | 47 | 50 | 54 | 54 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Obec se rozkládá na katastrálním území Brtnička a nečlení se na místní části či základní sídelní jednotky.
Osadou Opatova byla Brtnička do roku 1875. V roce 1949–1960 patřila k okresu Třešť, v letech 1961–2006 k okresu Třebíč. K 1. lednu 2007 byla obec převedena z okresu Třebíč do okresu Jihlava.[15]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 2018.[16]
Zastupitelstvo a starosta
[editovat | editovat zdroj]
Obec má pětičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Michal Sobotka.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2010–2011 | 89 | 87,64 | 5 | Vladimíra Teichmanová | |
| 2011–2014 | 89 | 84,27 | 5 | 3 SDRUŽENÍ OBČANŮ BRTNIČKY 2 HORA |
Jan Janko |
| 2014–2018 | 92 | 80,43 | 5 | Michal Sobotka |
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]V obci sídlí firmy LAMNA s.r.o., VAKALON, s.r.o. a ELDREV, spol. s r.o.[17] Dále pak truhlářství a prodejna potravin. Obcí prochází silnice III. třídy č. 4036.[18] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Třešť, Opatov, Jihlava, Třebíč, Dlouhá Brtnice, Okříšky, Předín, Hrotovice a Moravské Budějovice.[19] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5216.
Školství, kultura a sport
[editovat | editovat zdroj]Místní děti dojíždějí do základní školy ve Stonařově. Sídlí zde knihovna.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple zasvěcená Nejsvětějšímu Vykupiteli
- Obecní knihovna z roku 1888
- Škola zřízená roku 1888, od roku 1924 jednotřídní
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Silnice k Opatovu
-
Kaple Nejsvětějšího Vykupitele
-
Karlínský potok
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 50.
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné online.
- ↑ a b HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 113.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 586. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Brtnička [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Brtnička [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 114.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 41. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Brtnička [online]. 2018-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Brtnička [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Brtnička [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Brtnička na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Brtnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Brtnička v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
