Benissa

Benissa
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	38°42′55″ s. š., 0°3′ v. d.
Nadmořská výška	254 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00
Stát	Španělsko Španělsko
Benissa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	69,7 km²
Počet obyvatel	12 279 (2023)[1]
Hustota zalidnění	176,1 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.ajbenissa.es
PSČ	03720
Označení vozidel	A
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benisa^[2][3] (ve Valencijštině a oficiálně Benissa ) je obec a město ve Valencijském společenství ve Španělsku. Nachází se na severovýchodě provincie Alicante, v comarce Marina Alta. Má rozlohu 69,7 km² a má 4 km pobřeží. Má 10 879 obyvatel (INE 2017).

Území obce Benissa má obdélníkový tvar s různorodou orografií. Od pobřeží, tvořeného převážně malými zátokami a útesy, až po hornaté oblasti, tvořené pohořími Oltá, La Solana, La Malla Verda a nejvýznamnějším pohořím Sierra de Bernia, vysokým téměř 1200 metrů. Centrum města se nachází v nadmořské výšce kolem 200 metrů. Na 4 km pobřeží obce se nacházejí zátoky^[4] a pláže s pískem, štěrkem nebo oblázky, s kamenitým dnem, které jsou vhodné pro potápění a plachtění. Ze všech je nejoblíbenější pláž La Fustera, která nabízí největší počet služeb a prostor pro sport a dětské hry.

V Benise je také přístav Les Basetes, který se nachází téměř na hranici s obcí Calp a nabízí služby baru, restaurace, školy plachtění a potápěčského centra.

Obec je dokonale propojena s ostatními městy na pobřeží Costa Blanca, Španělskem a zbytkem Evropy prostřednictvím státní silnice N-332, která prochází centrem města, dálnice AP-7 s výjezdem - Benissa, úzkokolejné železnice FGV (vlak Marina) a autobusů, které pokrývají jak vnitrostátní, tak mezinárodní linky.

Různé nálezy naznačují, že v oblasti Benissy probíhala aktivita již v prehistoriu. Na pohyb Římanů těmito oblastmi poukazuje také nález tří malých jeskynních maleb ve venkovské oblasti Pinos, mincí, amfor atd..

Toponymum Benisa pochází z arabštiny: بني عسى Beni Isa neboli "synové Isovi", což je kmenové jméno, stejně jako u mnoha dalších měst ve španělské Levantě. I dnes si většina venkovských částí zachovává původní arabský název: La Alfama, Rápita, Rafalet a další. To potvrzuje historickou tezi, která poukazuje na existenci významného arabského populačního centra v době, kdy do Benisy v roce 1248 dorazila vojska Jakuba I. Aragonského a připojila toto místo k Valencijskému království.

Spolu s Alteou, Calpem a Teuladou tvořila Benissa součást panství, jehož jedním z pánů byl Roger de Lauria. V průběhu 15. a 16. století se stala obětí četných útoků berberských pirátů. Obyvatelstvo bylo nadále převážně muslimské, i když rozptýlené po venkově, zatímco křesťanské obyvatelstvo se usazovalo hlavně v centru města. Proto po vyhnání Maurů v roce 1609 následovalo opětovné osídlení lidmi z Pyrenejí, Katalánska a Aragonie, kteří přistoupili k ohrazení vesnice.

Benisa měla v roce 2012 13 808 obyvatel (INE 2012), z nichž 44,5 % byli cizinci. Většina z nich pocházela z jiných zemí Evropské unie, především z Německa a Spojeného království.^[5]

Demografický vývoj Benissy [6]
	1857	1887	1900	1910	1920	1930	1940	1950	1960	1970	1981	1991	2000	2006	2007	2008	2009	2012	2020
Počet obyvatel	4231	5288	5706	5672	5931	6026	6036	5704	5023	5665	7023	8583	10 078	12 424	13 140	14 840	254	13 808	11288

• Radnice: Nachází se na náměstí Plaza del Portal. Byla postavena na místě staré městské nemocnice postavené v roce 1790. Dlouhou dobu sloužila jako útulek pro nemocné a potřebné.

• Iglesia de la Purísima Concepción (kostel Neposkvrněného početí): kostel v novogotickém slohu. Pro své rozměry je také znám jako Katedrála námořnictva (Catedral de la Marina). Jeho stavba byla dokončena v roce 1929.

• Plaza de la Iglesia Vieja (Staré kostelní náměstí): Zde byl ve 14. století postaven opevněný kostel sv. Petra (Fortaleza de San Pedro). V 16. století byl přestavěn a této podobě zůstal až do svého zboření na počátku 50. let 20. století. Dnes je to odlehlé náměstí, které se využívá mimo jiné k různým kulturním akcím.

• Sídlo univerzity v Alicante: Panské domy a zámečky z 18. století, které v současnosti tvoří významné vzdělávací centrum univerzity v Alicante.

• La Lonja: Jedná se o nejstarší památku v obci. Pochází z 16. století. V 20. století slouží pro výstavy vysoké umělecké a kulturní hodnoty. Má středověký charakter, skládá se ze tří bloků s arkádou z opukového zdiva o třech oknech v přízemí. V horním patře v minulosti sídlila radnice a spodní část byla určena pro obchodníky.

• Riberero: Riberero je symbolická socha a připomíná rolníky z Benissy, kteří se dvakrát ročně stěhovali na valencijské pobřeží, aby zde zasadili a sklidili rýži. Objevuje se v jako modlící, protože rolníci udržovali zvyk modlit se před cestou na pobřeží před svatým kamenem.

• Casa cultura: (Kulturní dům) Palác rodiny Torres-Orduña, v němž se v současnosti nachází knihovna, výstavní sály, učebny a shromažďovací sál pro oslavy různých akcí a událostí.

• Casa de Juan Vives: (Dům Juana Vivese) Podle pověsti majitelé hostili dva poutníky, kteří při odchodu z domu na důkaz vděčnosti darovali majitelům zázračný obraz Neposkvrněného početí Panny Marie, která se stala patronkou obce.

• Casa de la Juventud: (Dům mládeže) Budova sloužila jako tržiště. V přízemí se konal každotýdenní trh. V současnosti se v domě nachází Informační kancelář pro mládež, výstavní síň a učebny.

• Klášter františkánů: Pochází z roku 1645. Na jeho fasádě lze najít výrazné obranné prvky. Jeho součástí je samotný klášter a jednolodní kostel.

• Františkánský seminář: Seminář patřil k důležitým institucím, protože se v něm vzdělávalo mnoho mladých lidí z celého Španělska. V tomto semináři probíhal první cyklus výuky teologie pro získání františkánského řádu.

V Benisse se traduje rčení "chobotnice a maso" (polp i missa), která odkazuje na jednu z gastronomických tradic města: dušenou chobotnici, kde se dušené maso nahrazuje chobotnicí. V Benisse, stejně jako v jejím okolí, které je spojeno mořem a horami, se mísí typické mořské speciality s venkovskými, a proto je její gastronomický repertoár široký a rozmanitý: cazuela de melva (tuňák v hrnci), "cocas al horno" nebo "sangre con cebolla" (krev s cibulí).

Jednou z typických gastronomických prvků, kterými je Benissa známá, jsou klobásy, které jsou tradičně uznávány jako jedny z nejlepších v Marina Alta.

Hlavními slavnostmi, které ve městě tradičně probíhají, jsou slavnosti na počest patrona Purísima Xiqueta, které se konají čtvrtou neděli v dubnu a trvají deset dní. Jejich součástí jsou bezplatné koncerty, býčí zápasy a emotivní výstup a sestup panny před a po procesí, kterého se účastní mnoho obyvatel Benissy.

Dalšími významnými svátky jsou svátky Maurů a křesťanů, které se konají na počest svátku sv. Petra o víkendu nejbližším 29. červnu.

Kromě těchto dvou slavností se v lednu koná také velký trh a Porrat na počest svatého Antonína, který trvá tři víkendy, z nichž poslední zahrnuje také středověký jarmark.

A konečně, Benissa má mnoho venkovských lokalit, ve kterých se konají vlastní malé sousedské slavnosti, jako jsou například slavnosti ve čtvrti San Antonio,^[7] které jsou nejtradičnější ve městě a které se konají v létě.

Alcaldes desde las elecciones de 1979

Periodo	Nombre	Partido
1979-1983	José Tent Berenguer
1983-1987	José Tent Berenguer y Jaume Castells Ferrer	PSOE
1987-1991	Isidoro Mollá Carrió	CDS
1991-1995	Isidoro Mollá Carrió	CDS
1995-1999	Isidoro Mollá Carrió	Nezávislí
1999-2003	Juan Bautista Roselló Tent	PP
2003-2007	Juan Bautista Roselló Tent	PP
2007-2011	Juan Bautista Roselló Tent	PP
2011-2015	Juan Bautista Roselló Tent	PP
2015-2019	Juan Bautista Roselló Tent (2015-2019) Abel Cardona Castell (2017-2019)	PP REINICIEM BENISSA
2019-	Arturo Poquet	PP

• Yacht Club Les Basetes
• Pláž La Fustera

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Benisa na španělské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Benissa na Wikimedia Commons

• Město Benissa Archivováno 23. 7. 2011 na Wayback Machine.
• Statistické informace o městě Benissa., Unidad de Documentación de la Diputación de Alicante