[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Bazanit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bazanit
Bazanitová sopečná puma s xenolitem dunitu
Bazanitová sopečná puma s xenolitem dunitu
Zařazenímagmatická hornina
Hlavní minerályfoidy, plagioklas, pyroxeny, olivín
Akcesorieilmenit, magnetit, spinel
Texturamasivní, pórovitá
Barvatmavě šedá, černá

Bazanit je vyvřelá extruzivní hornina složená zejména z pyroxenů, plagioklasu, foidůolivínu s masivní nebo pórovitou texturou. Od složením blízkého bazaltu se liší zvýšeným obsahem foidů, kterých objemově obsahuje víc než 5 %.[1] V diagramu QAPF se nachází v poli 14 a v TAS diagramu v poli U1.[2]

Původní název bazanit zřejmě zavedl okolo roku 320 př. n. l. Theofrastos z Eresu. Současné pojetí horniny zavedli Fritsch a Riess v roce 1878, později upravené Harrym Rosenbuschem.[3]

Pro bazanit je typický obsah foidů, obvykle nefelínu nebo leucitu. Kromě nich ho tvoří Ca-plagioklasy, augit a olivín. Z akcesorických minerálů jsou zastoupeny oxidy železatitanu jako ilmenit, magnetit nebo perovskit. V malém množství může obsahovat také alkalické živce (například ortoklas). Klinopyroxeny (augit) a olivín tvoří nejčastěji vyrostlice v základní sklovité hmotě. Augit přitom obsahuje podstatně víc titanu, hliníkusodíku než typické bazalty. Křemenortopyroxeny nejsou nikdy přítomné a bazanit nikdy neobsahuje ani klinopyroxen pigeonit. Z geochemického hlediska mají bazanity nízký obsah křemíku (42–45 % oxidu křemičitého) a vysoký obsah alkálií (3–5,5 % oxidu sodnéhooxidu draselného) ve srovnání s bazaltem, který obvykle obsahuje více oxidu křemičitého. Ještě bohatší na alkálie v porovnání s obsahem oxidu křemičitého je nefelinit.

Bazanity se vyskytují na kontinentech a na oceánských ostrovech. Nejčastěji tvoří lávové proudy nebo struskové kužely.[1] Spolu s bazalty jsou častým produktem vulkanismu horkých skvrn. Na povrch vystupují například na Havajských ostrovech nebo na Komorách. V Česku se vyskytují v Doupovských horách nebo v Českém středohoří v okolí Milešovky.[4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bazanit na slovenské Wikipedii.

  1. a b BEST, Myron G. Igneous and metamorphic petrology. Malden: Blackwell Publishing, 2003. 729 s. ISBN 978-1405105880. (anglicky) 
  2. Igneous Rocks: A Classification and Glossary of Terms. Příprava vydání Le Maitre a kol. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. 256 s. ISBN 978-0521619486. (anglicky) 
  3. LEVINSON-LESSING, F. J.; STRUVE, E. A. Petrografičeskij slovar. Moskva: Gosgeoltechizdat, 1963. S. 37. (rusky) 
  4. Bazanit [online]. Poznávání hornin [cit. 2015-03-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]