Carova mešita

Carova mešita Careva džamija
Poloha
Stát	Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Kanton	Sarajevo
Obec	Sarajevo
Zeměpisné souřadnice	43°51′26,46″ s. š., 18°25′50,61″ v. d.
Carova mešita
Základní informace
Proud islámu	sunnitský
Status	v provozu
Architektonický popis
Stavební sloh	osmánský
Vystavěna	1457
Kapacita	500 věřících
Počet minaretů	1
Počet kupolí	1
Odkazy
Web	www.emperorsmosque.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carova mešita nebo Císařská mešita (bosensky Careva džamija) je jednou z nejstarších mešit v Sarajevu i celé Bosně a Hercegovině. Nachází se na místě, kde místní část Bistrik dosahuje koryta řeky Miljacky. Postavena byla kolem roku 1460, tehdy ještě měla dřevěný minaret, a původně nesla název Atik džamija (Stará mešita). Na jejím místě se původně nacházel jen malý svatostánek, ale přesnější záznamy o původní stavbě se nedochovaly.

O výstavbu mešity se zasloužil osmanský místodržící v Bosně a zakladatel Sarajeva Isa-beg Ishaković. V roce 1480 budova vyhořela při útoku uherského vojska pod vedením Vuka Grgureviće, velitele jajecké bánoviny, na Sarajevo. Roku 1566 byla mešita přebudována a přejmenována na počest hlavního donora rozsáhlé opravy, sultána Sulejmana I. (careva –  císařova či carova, pro Slovany byl carem sultán přebývající v Cařihradu, tedy Istanbulu). Modlitebna byla těžce poničena také během vpádu Evžena Savojského do Sarajeva v roce 1697. Od roku 1753 se v blízkosti mešity nacházela také kamenná knihovna.

Roku 1912 český architekt Karel Pařík k mešitě přistavěl správní budovu, kterou využívala rada starších (Rijaset) Islámského společenství v Bosně a Hercegovině.

Mezi lety 1980 a 1983 proběhla konzervace a oprava fresek. Nato byla v letech 2014–2015 dokončena generální rekonstrukce mešity, v jejímž průběhu došlo k rozebrání a opětovnému sestavení minaretu. Úhrnná cena prací tehdy dosahovala 2,6 mil. konvertibilních marek a zajistila je Turecká agentura pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (TIKA). Slavnostního znovuotevření se zúčastnil bosňácký člen Předsednictva Bosny a Hercegoviny Bakir Izetbegović a turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.^[1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Carova mešita na Wikimedia Commons
• Profil mešity na stránkách Komise pro ochranu národních památek (bosensky) Archivováno 2. 6. 2020 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.