Šrí Aurobindo

Šrí Aurobindo
Rodné jméno	অরবিন্দ ঘোষ
Narození	15. srpna 1872 Sri Aurobindo Bhawan
Úmrtí	5. prosince 1950 (ve věku 78 let) Puduččéri
Alma mater	St Paul's School (1884–1889) King's College Loreto Convent
Povolání	básník, překladatel, filozof, esejista, spisovatel, literární kritik, profesor, politik, státní úředník, revolucionář, jogín, principal, editor a Vice-principal
Zaměstnavatel	Barodská univerzita
Nábož. vyznání	hinduismus
Choť	Mrinalini Devi
Rodiče	Krishnadhan Ghosh a Swamalata Devi
Příbuzní	Barindra Kumar Ghosh, Manmohan Ghose, Sarojini Ghosh a Benoy Bhushan Ghosh (sourozenci) Rajnarayan Basu (děd) Bhupal Chandra Bose (tchán) Dr. Sisir Kumar Bose (švagr)
Podpis
Web	www.sriaurobindoashram.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šrí Aurobindo, původním jménem Aurobindo Ghóš (*15. srpna 1872, Kalkata - 5. prosince 1950) byl indický hinduistický filozof, jogín, mystik, básník, guru a příslušník indického hnutí za nezávislost.

K jeho nejznámějším žákům patří Šrí Činmoj a Mirra Alfassa, která založila experimentální město postavené na jeho principech a nazvala ho Auroville.

Jeho otec byl členem významného reformního hinduistického hnutí Bráhmasamádž, jehož zakladatelem byl Rámmohan Ráj.^[1] On sám již jako dítě chodil do křesťanské školy ve městě Dárdžiling.^[2] Poté odjel do Anglie, kde vystudoval na King's College v Cambridge. Do Indie se vrátil v roce 1892 a pracoval pak ve státní správě. Po návratu se zapojil do nacionalistického hnutí v Bengálsku. Byl zatčen, obviněn z přípravy bombových útoků, avšak u soudu byl nakonec jen kvůli protibritské publicistice. Nakonec musel být stejně propuštěn, po vraždě klíčového svědka procesu. I krátký pobyt ve vězení měl ale zásadní dopad na jeho duchovní život, měl tam mystické vize a po propuštění se stáhl z politiky, odstěhoval se do města Puduččéri a věnoval se již jen duchovním vědám a literatuře. Vyvinul techniku, kterou nazýval integrální jóga. Její systém je popsán v jeho nejdůležitějším díle, spise Božský život. K dalším textům patří epická báseň Savitri a komentáře k Védám, Upanišadám a Bhagavadgítě. Založil též vlastní ášram.

Podle Šrí Aurobinda se v průběhu dějin uskutečňuje přechod od podvědomí k vědomí a nadvědomí. Dosažení mystického nadvědomí je řešením záhady dějin a uskutečněním lidských tužeb. Někteří Evropané upozornili Aurobinda, že jeho myšlenky mají blízko ke koncepcím Teilharda de Chardina, což ho překvapilo, protože jeho dílo neznal. Naopak znal Nietzscheho a byl si vědom souvislostí s jeho tezí o nadčlověku. Badatel Steve Odin napsal, že Šrí Aurubindo rekonstruoval Védántu za pomoci hegelismu (postupné projevení se univerzálního ducha v dějinách). Sám Auribindo však tvrdil, že mu německý idealismus, včetně Hegela, nic neříká, protože není intuitivní.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sri Aurobindo na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šrí Aurobindo na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.