Ču Jün-šan

Ču Jün-šan
Narození	3. listopadu 1887
Úmrtí	30. dubna 1981 (ve věku 93 let)
Povolání	politik
Politické strany	Revoluční výbor čínského Kuomintangu Komunistická strana Číny
Funkce	člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění člen stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců člen 1. plenárního zasedání Čínského lidového politického poradního shromáždění člen stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ču Jün-šan (čínsky pchin-jinem Zhū Yùnshān, znaky zjednodušené 朱蕴山; 3. listopadu 1887 — 30. dubna 1981) byl čínský politik. Ve 20. letech pracoval v Kuomintangu a Komunistické straně Číny, ve 30. a 40. letech působil ve stranách „třetí síly“ Prozatímním akčním výboru Kuomintangu a Čínské demokratické lize. Od roku 1948 byl členem vedení Revolučního výboru čínského Kuomintangu. Po vzniku Čínské lidové republiky byl dlouholetým členem stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění a poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců. Během kulturní revoluce byl donucen k odchodu z politických funkcí, od poloviny 70. let se do nich vracel a stal se místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (od 1978), místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (od 1979) a předsedou ústředního výboru Revolučního výboru čínského Kuomintangu (od 1979).

Ču Jün-šan se narodil 3. listopadu 1887 v Lu-anu na západě provincie An-chuej. Připojil se k Čínské alianci, protimandžuskému revolučnímu hnutí v čele se Sunjatsenem a účastnil se sinchajské revoluce. Vstoupil do Kuomintangu a působil jako stranický aktivista, roku 1925 vstoupil i do Komunistické strany Číny. Po rozkolu komunistů a Kuomintangu roku 1927 se zúčastnil povstání v Nan-čchangu na straně komunistů,^[1] ale záhy se připojil k bývalé kuomintangské levici a roku 1930 se na vytvoření Prozatímního akčního výboru Kuomintangu a působil v jeho vedení. Během čínsko-japonské války se, v zájmu boje proti Japonsku, snažil o upevnění jednotné fronty a roku 1944 vstoupil do Čínské demokratické ligy,^[1] střechové organizace stran a hnutí odmítajících komunisty i Kuomintang.

Roku 1945 patřil mezi politiky, kteří se snažili odvrátil nové kolo občanské války, roku 1947 se v Hongkongu podílel na organizaci Revolučního výboru čínského Kuomintangu, založeného počátkem roku 1948, a stal se členem jeho vedení (stálého výboru ústředního výboru, měl na starosti organizační otázky).^[1] V Čínské lidové republice byl vybrán do stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění, členem stálého výboru zůstal do konce života. Roku 1949 byl jmenován i členem lidového kontrolního výboru ústřední lidové vlády (do 1954). S ustavením Všečínského shromáždění lidových zástupců roku 1954 byl zvolen jeho poslancem, kterým po opakovaných znovuzvoleních (roku 1959, 1964, 1975 a 1978) také zůstal do konce života.^[1]

Během kulturní revoluce byl vyloučen z veřejných funkcí,^[1] k politické činnosti se vrátil v polovině 70. let, když byl v lednu 1975 znovuzvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců i členem stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění.^[1] Koncem 70. let povýšil mezi politiky celostátního významu, když byl v březnu 1978 zvolen místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění, v červenci 1979 i místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců a v říjnu 1979 ještě předsedou ústředního výboru Revolučního výboru čínského Kuomintangu.^[1]

Zemřel v Pekingu 30. dubna 1981.