[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Čeladná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čeladná
náměstí s obecním úřadem, duben 2024
náměstí s obecním úřadem, duben 2024
Znak obce ČeladnáVlajka obce Čeladná
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecFrýdlant nad Ostravicí
Obec s rozšířenou působnostíFrýdlant nad Ostravicí
(správní obvod)
OkresFrýdek-Místek
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 904 (2024)[1]
Rozloha59,06 km²[2]
Katastrální územíČeladná
Nadmořská výška430 m n. m.
PSČ739 12
Počet domů918 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduČeladná 260
739 12 Čeladná
celadna@iol.cz
StarostaPavol Lukša (DV 2016)
Oficiální web: www.celadna.cz
Čeladná
Čeladná
Další údaje
Kód obce598071
Kód části obce19119
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Čeladná (německy Tscheladna) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel.

V Čeladné se mezi lety 1952-2000 nacházela významná lokální porodnice, a proto se u mnohých osobností chybně uvádí, že pocházejí z Čeladné.[zdroj?]

Jméno vesnice je přídavné jméno od obecného čelaď, což byla varianta slova čeleď. Význam jména byl „místo patřící čeledi“.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1600, kdy je vesnice zapsána v urbáři hukvaldského panství. Až do počátku 18. století žili v obci především zemědělci. V roce 1796 byl na Čeladné postaven dřevouhelný hamr a vysoká pec. Zde byla zpracovávána ruda z Čeladné a Kunčic, protože se na území těchto obcí těžila železná ruda. Pro její zpracování zde byly vhodné podmínky, a to hlavně dostatek dříví, ze kterého se vyrábělo dřevěné uhlí. Postupně přibývaly další průmyslové provozy, jako tkalcovna, přádelna vlny, nebo výroba sirek. Za druhé světové války se stala Čeladná zázemím partyzánů. Poté, co Němci vypálili Lidice, poskytla obec nový domov lidickým ženám a dětem. Toto období v Čeladné připomíná pomník partyzánského odboje a památník obětem fašismu.

Čeladná leží na silnici II//483, v úseku spojující Frýdlant nad Ostravicí a Frenštát pod Radhoštěm. Na této silnici je v budoucnu plánováno postavit obchvat obce.[5] V současnosti[kdy?] obyvatelům obce slouží 13 autobusových zastávek, zajíždí zde dvě linky společností 3ČSAD a ČSAD Vsetín, a jedna mezikrajská linka z Havířova do Luhačovic. Dobrá dostupnost obce je také zajištěna železniční zastávkou, která leží na železniční trati 323 Ostrava-Valašské Meziříčí.

Celým územím obce je vedeno mnoho značených turistických tras, jež společně s cyklotrasami přispívají v obci k rozvoji turismu. Pod úpatím Skalky (964 m n. m.) se zde nalézá lyžařský vlek na Opálené, v provozu je zde také bobová dráha.[6]

Za první autobusovou linku v českých zemích je považována doprava, kterou v roce 1907 provozoval soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.[7]

Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Turistický ruch

[editovat | editovat zdroj]

Čeladná zažívá od přelomu tisíciletí rozmach v oblasti turistického ruchu a výstavby nových bytů. V roce 2001 bylo v obci otevřeno golfové hřiště.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 157.
  5. Beskydskou obec trápí hustá doprava, občané žádají semafory i přechody. iDNES.cz [online]. 2019-08-22 [cit. 2022-09-27]. Dostupné online. 
  6. Boboffka – Bobová dráha Čeladná [online]. [cit. 2022-09-27]. Dostupné online. 
  7. HARÁK, Martin. Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů. Vyd. 1. vyd. Praha: Corona sv. s. Dostupné online. ISBN 80-86116-25-5, ISBN 978-80-86116-25-9. OCLC 228591769 
  8. NĚMEJC, Rostislav. 50 let od úmrtí nejstarší občanky Československa, paní Marie Bernátkové roz. Macurové (1857-1969) [online]. Veselá-Zašová: http://historie.zasova.info/, 2019-04-16 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]