feindre
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
francouzština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [fɛ̃dʁ]
etymologie
[editovat]Z latinského fingere.
sloveso
[editovat]časování
[editovat]Oznamovací způsob | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné | |||||
1. je (j') | 2. tu | 3. il / elle | 1. nous | 2. vous | 3. ils / elles | ||
Jednoduché časy |
Prézens | feins | feins | feint | feignons | feignez | feignent |
Imperfektum | feignais | feignais | feignait | feignions | feigniez | feignaient | |
Passé simple | feignis | feignis | feignit | feignîmes | feignîtes | feignirent | |
Futurum I | feindrai | feindras | feindra | feindrons | feindrez | feindront | |
Složené časy |
Passé composé | ai feint | as feint | a feint | avons feint | avez feint | ont feint |
Plusquamperfektum | avais feint | avais feint | avait feint | avions feint | aviez feint | avaient feint | |
Passé antérieur | eus feint | eus feint | eut feint | eûmes feint | eûtes feint | eurent feint | |
Futurum II | aurai feint | auras feint | aura feint | aurons feint | aurez feint | auront feint |
Spojovací způsob | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné | |||||
1. que je (j') | 2. que tu | 3. qu'il / elle | 1. que nous | 2. que vous | 3. qu'ils / elles | ||
Jednoduché časy |
Prézens | feigne | feignes | feigne | feignions | feigniez | feignent |
Imperfektum | feignisse | feignisses | feignît | feignissions | feignissiez | feignissent | |
Složené časy |
Passé | aie feint | aies feint | ait feint | ayons feint | ayez feint | aient feint |
Plusquamperfektum | eusse feint | eusses feint | eût feint | eussions feint | eussiez feint | eussent feint |
Podmiňovací způsob | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné | ||||
1. je (j') | 2. tu | 3. il / elle | 1. nous | 2. vous | 3. ils / elles | |
Prézens | feindrais | feindrais | feindrait | feindrions | feindriez | feindraient |
Passé | aurais feint | aurais feint | aurait feint | aurions feint | auriez feint | auraient feint |
Rozkazovací způsob | |||
---|---|---|---|
Osoba | Číslo jednotné |
Číslo množné | |
2. | 1. | 2. | |
Prézens | feins | feignons | feignez |
Passé | aie feint | ayons feint | ayez feint |
Prézens | Passé | |
---|---|---|
Infinitiv | feindre | avoir feint |
Přechodník | en feignant | en ayant feint |
Příčestí | feignant | feint |
význam
[editovat]- předstírat, přetvařovat se, hrát (něco na někoho)
- "A cet âge, on ne peut point feindre." Mais si, il feignait, et même il se plaisait à feindre comme tous les gamins. Feindre l'intérêt pour chacun qu'il voyait, même si on lui offrait un regard louche et une bouche édentée, feindre le contentement devant le présent qu'on lui remettait même s'il en avait déjà reçu quatre semblables, feindre l'autorité lorsqu'un conseil de ville venait se plaindre pour une affaire de péage ou quelque litige communal. – "V tomto věku ještě nelze nic předstírat." Ale ano, předstíral a dokonce si to předstírání užíval jako všichni kluci. Předstírání zájmu o někoho, s kým se viděl, byť by se nakrásně jednalo o bezzubého šilhavce, předstírání spokojenosti s darem, který mu předali, ačkoliv už dostal čtyři podobné, předstírání autority, když mu městská rada přednesla stížnost na mýto či nějakou místní při.[1]
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Maurice Druon: Když král přijde o Francii, str. 137