chomout

• IPA: [xɔmɔʊ̯t]

• cho-mout

Z praslovanského chomǫtъ.^[1]

• rod mužský neživotný

1. část postroje tažných zvířat pro jejich zapřažení
2. břemeno poddanosti, poslušnosti

1. • angličtina: horsecollar
   • francouzština: collier m
   • italština: collare m
   • němčina: Kummet s, Kumt s, Hamen m
   • polština: chomąto s
   • ruština: хомут m
   • slovenština: chomút m
   • španělština: collera ž
2. • angličtina: yoke
   • francouzština: collier m
   • němčina: Ehejoch s, Joch s
   • slovenština: chomút m
   • španělština: yugo m

1. —
2. nesvoboda

• chomoutový

• rod mužský životný

1. (hanlivě) nešikovný člověk

• chomoutek

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2017-08-17]. Heslo chomout.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2017-08-17]. Heslo chomout.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2017-08-17]. Heslo chomout.

• Článek chomout ve Wikipedii