odročit
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɔdrɔt͡ʃɪt]
dělení
[editovat]- od-ro-čit
sloveso
[editovat]- nedokonavé
- tranzitivní
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | odročím | odročíš | odročí | odročíme | odročíte | odročí |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| odroč | odročme | odročte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
| činné | odročil | odročila | odročilo | odročili | odročily | odročila |
| trpné | odročen | odročena | odročeno | odročeni | odročeny | odročena |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
| minulý | odročiv | odročivši | odročivše |
význam
[editovat]překlady
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo odročiti.