| dbo:abstract
|
- Marko Pohlin (13. dubna 1735 – 4. února 1801) byl slovinský filolog a autor. Obecně je považován za prvního představitele osvícenství ve . Narodil se jako Anton Pohlin v Lublani, v tehdejším Kraňském vévodství v habsburské monarchii, jako syn hostinského. Studoval na jezuitských vysokých školách v Novém Městě a Lublani a připojil se k augustiniánskému řádu. Nejvíce je známý pro svou knihu Kraynska gramatika (Kraňská gramatika), gramatiku slovinštiny psanou v němčině. Pohlin se v ní pokusil modernizovat gramatiku Adama Bohoriče ze šestnáctého století. Práce je obzvláště důležitá pro její předmluvu, ve které Pohlin ocenil slovinštinu a odmítl ty, kteří ji považovali za hrubou a nehodnou k použití v literatuře. Pohlin také napsal slovinsko-německo-latinský slovník s názvem Tu malu besedishe treh jesikov (Malý trojjazyčný slovník) nebo Dictionarium slavicum carniolicum (Slovansko-kraňský slovník). V roce 1779 vydal první díl knihy Pisanice (Spisy), almanach populárních písní z Kraňska a Korutan. Pohlin byl také autorem knihy Kraynske kroneke (Kraňské kroniky, 1770), která je považována za první histografické dílo psané ve slovinštině. Ve své monografii, znovu publikované a rozšířené v roce 1788, uvedl Pohlin jako zdroj dalmatského humanistického historika Mavra Orbiniho, který viděl Slovany jako nejstarší obyvatele Evropy. Pohlinova historiografická práce je považována za málo hodnotnou, ale byla důležitá pro posílení etnického vědomí jeho současných krajanů. Napsal také první slovinskou bibliografii s názvem Bibliotheca Carnioliae nebo Carniolan Library, která byla vydána posmrtně v roce 1803. Tuto příležitost využil také k tomu, aby své čtenáře varoval před nebezpečím , několik let před tím, než toto slovo ve Velké Británii popularizovali a v roce 1809. Ačkoli Pohlinovy jazykové inovace později jeho nástupci odmítli, jeho Kraynska gramatika znamenala počátek oživení slovinského jazyka a , které později pokračovalo v . Zemřel v klášteře Mariabrunn nedaleko Vídně. (cs)
- Marko Pohlin fue un monje y filólogo esloveno (Liubliana, 13 de abril de 1735–, 4 de febrero de 1801). (es)
- Marko Pohlin born Anton Pohlin (13 April 1735 – 4 February 1801), was a Slovene philologist and author. He is generally considered the first exponent of the Age of Enlightenment in the Slovene Lands. He was baptized Antonius Puhlin in Ljubljana, in what was then the Duchy of Carniola in the Habsburg monarchy, born the son of a tavern owner. He studied in Jesuit colleges in Novo Mesto and Ljubljana, and joined the Augustinian order. He is best known for his book Kraynska grammatika (Carniolan Grammar), a grammar of Slovene written in German. In it, Pohlin attempted to modernize Adam Bohorič's sixteenth-century grammar. The work is especially important for its preface, in which Pohlin praised Slovene and rejected those that regarded it as rough and unworthy of being used in literature. Pohlin also composed a Slovene–German–Latin dictionary entitled Tu malu besedishe treh jesikov (Small Trilingual Dictionary) or Dictionarium slavicum carniolicum (Slavic-Carniolan Dictionary). In 1779, he published the first issue of Pisanice (Writings), an almanac of popular songs from Carniola and Carinthia. Pohlin was also the author of the book Kraynske kroneke (The Carniolan Chronicles, 1770), which is considered the first work of historiography written in Slovene. In his monograph, republished and enlarged in 1788, Pohlin took as a source the Dalmatian humanist historian Mauro Orbini, who saw the Slavs as the most ancient people in Europe. Pohlin's historiographic work is considered of little worth but it was important in boosting the ethnic consciousness of his contemporary countymen. He also wrote the first Slovenian bibliography, titled Bibliotheca Carnioliae or Carniolan Library, which was published posthumously in 1803. Despite the book's regional title, Pohlin also included authors from other Slovene-inhabited regions. He included all books by local authors, regardless of the language they were written in, and also included several works that had remained in manuscript. He also used the occasion to warn his readers of the dangers of bibliomania, several years before the word became popularized in Great Britain by John Ferriar and Thomas Dibdin in 1809. Although Pohlin's linguistic innovations were later rejected by his successors, his Kraynska grammatika marked the beginning of the revival of Slovene language and culture, which was later continued in Zois' circle. He died in the monastery of near Vienna. (en)
- Марко Похлін (словен. Marko Pohlin, *13 квітня 1735, Любляна —†4 лютого 1801, Відень) — словенський письменник та граматик епохи Просвітництва. (uk)
|
| rdfs:comment
|
- Marko Pohlin fue un monje y filólogo esloveno (Liubliana, 13 de abril de 1735–, 4 de febrero de 1801). (es)
- Марко Похлін (словен. Marko Pohlin, *13 квітня 1735, Любляна —†4 лютого 1801, Відень) — словенський письменник та граматик епохи Просвітництва. (uk)
- Marko Pohlin (13. dubna 1735 – 4. února 1801) byl slovinský filolog a autor. Obecně je považován za prvního představitele osvícenství ve . Narodil se jako Anton Pohlin v Lublani, v tehdejším Kraňském vévodství v habsburské monarchii, jako syn hostinského. Studoval na jezuitských vysokých školách v Novém Městě a Lublani a připojil se k augustiniánskému řádu. Ačkoli Pohlinovy jazykové inovace později jeho nástupci odmítli, jeho Kraynska gramatika znamenala počátek oživení slovinského jazyka a , které později pokračovalo v . Zemřel v klášteře Mariabrunn nedaleko Vídně. (cs)
- Marko Pohlin born Anton Pohlin (13 April 1735 – 4 February 1801), was a Slovene philologist and author. He is generally considered the first exponent of the Age of Enlightenment in the Slovene Lands. He was baptized Antonius Puhlin in Ljubljana, in what was then the Duchy of Carniola in the Habsburg monarchy, born the son of a tavern owner. He studied in Jesuit colleges in Novo Mesto and Ljubljana, and joined the Augustinian order. He died in the monastery of near Vienna. (en)
|