CZ2002215A3 - Katétr pro stejnoměrné doručování léčebného roztoku - Google Patents

Description

1. Oblast techniky .

Vynález obecně patří ke katétrům¹; zejména ke k.atétrům,. které dodávají léčebné ..‘roztoky stejnoměrně napříč infúzní² části katétru.

2. Dosavadní stav techniky ,

Infúzní katétry dodávající léčebné roztoky do živých systémů, jako lidské tělo, jsou velmi dobře známy. Takové katétry zpravidla obsahují pružnou dutou hadičku, která je zavedena do některé části živého systému (anatomie). Trubička obvykle obsahuje jeden nebo více ve. směru osy seřazených průsvitů katétru, kterými může roztok protékat. Bližší konec katétrové trubičky je napojen na zdroj roztoku, z kterého je roztok zaváděn do katétrové trubičky. Roztok vtéká do průsvitu pod tlakem, který je dodáván na bližším konci trubičky. Každý průsvit je obvykle, podél infúzní části blíže k vzdálenější, části trubičky, opatřen jedním nebo více Výstupními otvory, aby z ní mohl roztok vytékat. Tyto výštupní otvory jsou vytvářeny propíchnutím boční stěny duté trubičky.

V určitých .léčebných podmínkách, je výhodnější dopravit léčebný roztok na více míst v dotčené oblasti. Například, léčba ran vyžadujících tišící prostředky bude spíše ve , spojení s mnoha nervovými konečky než s jediným hlavním nervovým zakončením. Příkladem takové rány je chirurgický řez. Jak je uvedeno výše, katétr má množství výstupních otvorů skrz které léčebný roztok opouští katétrovou trubičku. Výstupní otvory jsóu umístěny rozličně po obvodu a ve směru osy katétrové trubičky tak, aby byla pod kontrolou pozice míst, ke kterým léčba směřuje. Příklad katétru, která je takto uspořádána je obsažen v U.S. Patentu č. 5,800,407 Eldor. V některých případech je požadováno dopravovat takový lék pod nízkým tlakem, takže je tekutina poskytována v malém množství. Například některé léky utišující bolest muší být přiváděny pomalu, aby se předešlo otravě čí jiným vedlejším účinkům. V mnoha případech je ) navíc žádoucí, aby byl léčebná tekutina roznesena v podstatě ¹ Katétr.: cévka; v urologii duté, trubkovité nástroje k odvádění moči 2 močového měchýře a z pánvičky ledvinné. Slouží také · ke vstřikováni léčebných a diagnostických roztoků do měchýře nebo do pánvičky ledvinné.

• ·.

rovnoměrně po celé infúzní oblasti katétru, takže je lék také stejnoměrně vpouštěn do rány..

. Bohužel nedostatkem předešlých katétrů, s více výstupními otvory, jako katétru dle.

. Eldora, jeten, že' během-dodávky léčebné tekutiny pód_; nízkým tlakem, tato tekutina má tendenci vytékat.pouze, výstupním otvorem/otvory- infúzní části katétrové trubičky, který/které je/jsou blíže k jejímu, začátku. Toto se děje, protože tekutina proudící trubičkou z ní mnohem snadněji vytéká otvorem, který jí klade nejmenší odpor v toku.. Čím delší je trása,toku tekutiny do průsvitu, tím. vyšší je odpor v toku .a úbytek tlaku . . tekutiny. Nejbližší otvory ji vystavují nejmenšímu odporu a nenižším ztrátám tlaku. Proto má tekutina tendenci opustit katétrovou trubičku nejdříve.těmito výstupními otvory. Následně je léčebný roztok dopraven pouze dó malé části poraněné oblasti. Tato nežádoucí tendence roztoku prostupovat pouze néjbližšími. otvory záleží na . velikosti otvoru, celkovém počtu výstupních otvorů a na síle proudu. Čím se zvětšuje velikost nebo počét otvorů tím spíše roztok prostupuje.néjbližšími otyory. A naopak, . čím se zvyšuje, síla proudu tím méně se roztok takto chová..

. Nežádoucí tendence roztoku vystupovat skrze nejbližší otvory katétrové trubičky lze v některých případech překonat tak, že zvýšíme sílu proudu nebo tlak roztoku, což zapříčiní to, že roztok vytéká skrze více výstupních otvorů katétrové trubičky. Pokud je proud a tlak roztoku dostatečně silný/vysoký pak roztok bude proudit všemi výstupními otvory. Nicméně, někdy je z lékařského hlediska potřebné dopravovat lék poměrně pod malou průtokovou rychlostí, tj, pod nízkým tlakem. Avšak i v případech . kdy je přivádění roztoku pod vysokým tlakem přijatelné či žádoucí, nezabezpečí dosavadní katétry stejnoměrné rozptýlení roztoku po celé infúzní sekci katétru. Průtoková rychlost se. poměrně zvětšuje skrz výstupní otvory blíže začátku infúzní sekce něž skrz otvory na jejím vzdálenějším konci. Toto se děje, protože tekutina prostupující těmi bližšími otvory je vystavena nižšímu průtokovému odporu a nižšímu úbytku tlaku. Naopak tekutina proudící skrz vzdálenějšími otvory je vytavena většímu průtokovému odporu a většímu úpadku tlaku a následkem toho vytéká nižší průtokovou rychlostí. Čím je otvor vzdálenější tím nižší je průtoková rychlost vytékající kapaliny.

Další typ z dosud známých, infúzních katétrů je. uvnitř opatřen několika průsvity. Každý průsvit má jeden výstupní otvor, který je vytvořen propíčhnútím díry dó. stěny

Infůze: zavedení většího množství léčebných tekutin do žíly, pod kůži a do konečníku. Infundovat lze např. fyziologický, . . ······ 4 4 4·· 4 4 ·· '4*4 4 « · 4 4 4 ·.

4 44·· .· ··· 4 ' 4 *

4 4 4 4 4 ···· 4 4 4 4.

4 4-44-444

444. 44 · 4 ·· 4444 trubičky. Výstupní otvory jsou na různých místech seřazené .osově podél infúzrtí oblasti katétrové trubičky. Tímto způsobem je. možno dopravit léčebný roztok zároveň na několik míst .postižené, oblasti·. Přestože toto uspořádání nabízí zlepšenou . distribuci roztoku; obsahuje i některé nevýhody. Jednou nevýhodou je, že průtokové rychlosti tekutiny na. výstupních otvorech si nejsou rovny, jelikož na vzdálenějších výstupních otvorech je z již výše zmíněných důvodů větší průtokový odpor. Další nevýhodou je, že počet průsvitů a_; tudíž i počet výstupních otvorů je omezen malým průměrem katétrové-trubičky.. Následkem toho je možné.tekutinu dopravit pouze na velmi málo míst dotčené oblasti. Další nevýhodou ještě je, že bližší .konce průsvitů . musí být připojeny ke složité soustavě trubiček což zvyšuje výrobní náklady takového katétru.

Příkladem katétru, který zabezpečuje mnohém rovnoměrnější rozptýlení léčebné tekutiny po celé infúzní oblasti katétru je zobrazen v patentu Wangově U.S. Patent No. 5,425,723. Wang. odhaluje infúzní katétr sestávající z vnější trubičky, vnitřní trubičky souose, umístěné uvnitř vnější trubičky , a.centrálního průsvitu na vnitřní trubičce. Vnitřní trubička má menší průměr než ta vnější, čím mezi nimi vznikne, prstencovitý mezipróstor. Vnější trubička má množství stejně velkých výstupních otvorů, které přesně vymezují infúzní sekci katétru. V praxi, tekutina proudící centrálním průsvitem protéká strategicky umístěnými bočními otvory, které se nacházejí na bočních stěnách vnitřní trubičky. Zejména pak vzdálenosti mezi sousedícími bočními otvory se směrem ' k vzdálenějšímu konci vnitřní, trubičky zmenšují, tak aby protékalo více tekutiny i těmi vzdálenějšími bočními otvory. Tekutina pak proudí podélně prstenCovitým meziprostorem před tím než vyteče výstupními otvory ve vnější trubičce. Prstencovitým meziprostorem může tekutina proúdit oběma směry, záleží pouze ná tom kde se nachází nejbližší výstupní otvor na vnější trubičce. Tato sestava slouží k tomu, aby bylo dosaženo rovnoměrnější průtokové rychlosti z katétru vytékající tekutiny na výstupních.otvorech.

Wangův katétr je bohužel účinný pouze v případech .relativně vysokotlakého .'dodávání tekutiny. Katétr,. přiznaný Wangovi, však v případě je použití u nízkotlaké, dodávky tekutiny, neposkytuje její stejnoměrné rozptýlení. Na místo toho má kapalina tendenci vytékat bočními otvory vnitřních a vnějších trubiček, které jsou nejblíže začátku infúzní sekce katétru, jelikož u těchto otvorů je proudění vystaveno menšímu izotonický a hypertonický roztok glukosy všude, krev a plazmu (transfúze) do žíly i tepny atd.

► · · · · · • ·· · • · · · · • · · .· odporu. Ale i v případech vysokotlakého dodávání tekutiny má tento projekt několik omezení. Jedním z nich je poměrně spletitá a obtížná výroba takového návrhu souosých .trubiček. . .Qbě trubičky musí být dost pružné nató, aby s nimi bylo možno manévrovat uvnitř anatomického Systému a navíc, aby prstencovitý meziprostormusí zůstat volným tak aby jím. mohl roztok rovnoměrně protékat. Dalším nedostatkem, pro kruhový, meziprostor se může stát ohyb v infúzní části trubičky. Ohyb uvnitř katétru může pozměnit tvar kruhového/meziprostoru nebo. dokonce způsobit, dotyk vnitřní .a vnější trubičky. Góž může vyvolat ne.ro.vhoměrný tlak kapaliny, na příčném průřezu kruhovitého meziprostoru, což způsobí nerovnoměrnou distribuci roztoku. Tudíž je zapotřebí zlepšeného infúzního katétru, který roznáší léčebnou tekutinu Stejnoměrně podél celé jeho infúzní části. V poměrně prostém, a jednoduchém návrhu prd výrobu, a aby byl stejně účinriý při vysoké i nízké průtokové rychlosti doručované tekutiny. Kromě toho je: dokázáno, že určité druhy katétrů: jako katétr Wahgův, zajišťují rovnoměrné dodávky tekutiny pouze za vysokého tlaku , nebo průtokové rychlosti kapaliny. Nicméně je zapotřebí, katétru, náležící kvýše zmíněnému druhu katétrů, jednoduše vyrobitelný, a který dokáže udržet rovnoměrné dodávky tekutiny i když se na něm vytvoří ohyby nebo bude jinak tvarově deformován.

Podstata vynálezu

Proto je .hlavním cílem a výhodou tohoto vynálezu překonat některé nebo všechny zvýše zmíněných omezení a poskytnout tak vylepšený katétr pro dodávání léčebného roztoku do poraněné části anatomické oblasti. Podle vyobrazení tohoto vynálezu je poskytnut katétr pro stejnoměrné doručování tekutiny napříč anatomickou oblastí, skládající se z prodloužené trubicovité části, která je vyrobena z propustné membrány. Membrána je dimenzována podle toho, aby mohla být vsunuta skrz podkožní vrstvu obklopující anatomickou oblast, jako je např. lidská kůže. Membrána je sestavena tak, aby roztok vpuštěný pod tlakem do ústí trubicovitého článku proudil bočními stěnami v zásadě stejnou rychlostí po celé délce článku. Vynález také poskytuje metodu stejnoměrného rozptýlení tekutiny po celé anatomické krajině, vynález zahrnuje i kroky při. zavádění prodlouženého trubicovitého článku do anatomické krajiny a vpouštění roztoku pod tlakem do ústi trubicovitého článku.

Další provedení tohoto vynálezu je představuje katétr a metodu stejnoměrného rozptýlení tekutiny po celé konkrétní anatomické oblasti. Katétr se skládá ž protáhlé ······ '4 4 4- 4 4 ·4 .

.44» ···· · · · ·

4 4 4 4 · · · · 4 4 ··

U 4 4 ·.··>·♦·······'

444 '44 4 44*4444 vzpěry a propustné membrány do níž je vzpěra zabalena. Vzpěra je vytvořena tak, •že mezí ní a membránou vznikne jeden nebo více průsvitů. Nebó může býťvzpěra trubicovitým článkem.. opatřeným mnoha otvory. Způsob obsahuje, postup zavedení výše popsaného katétru do anatomické oblasti a vpuštění pod tlakem tekutiny do ústí alespoň jednoho, průsvitu. Výhodně tak tekutina proudí skrz membránu .poměrně stejnou rychlostí do anatomické části. Vynález dále poskytuje způsob zpracování tohoto katétru včetně postupu vytváření prodloužené vzpěry a jejího obalení propustnou membránou tak, že je mezi nimi vytvořen jeden nebo vlče průsvitů.,.

Další provedení vynálezu představuje katétr a způsob stejnoměrného dodávání, tekutiny do celé anatomické oblasti. Katétr je tvořen podlouhlou trubičkou, mající množství výstupních děr po celé své délce a trubicovitou propustnou membránou souose začleněnou v trubici. Trubice a membrána vymezují průsvit, Způsob zahrnuje kroky zavádění výše zmíněného katétru do. anatomické oblasti a postup vpouštění roztoku pod tlakem do ústí průsvitu, tak že roztok prostupuje skrz membránu a výstupní otvory v podstatě stejnoměrně do anatomické .oblasti. Vynález dále poskytuje způsob výroby tohoto katétru,.zahrnuje kroky vytváření podlouhlé trubice, zajištění mnoha výstupních otvorů po celé délce, trubice, vytvoření trubicóvité propustné membrány a souosé začlenění trubicóvité prostupné membrány do trubice tak, že trubička a membrána vymezují průsvit.

Ještě další provedení vynálezu poskytuje zařízení a způsob pro rovnoměrné doručování tekutiny po čele anatomické oblasti. Zařízení je jednoduché a prosté vyrobit, obsahuje podlouhlý katétr, který je opatřen množstvím výstupních otvorů po celé své délce. Výstupní otvory mohou sloužit i jako proudění brání hrdla. Tato hrdla mohou být umístěna kdekoli v katétru nebo.blízko katétru. Výstupní otvory se mohou vzestupně zvětšovat .napříč katétrem, takže největší z nich je mnohem vzdálenější počátku trubice než ten nejmenší. Popřípadě mohou být otvory vyhloubeny laserem a mít stejnou velikost. Díky čemuž pod tlakem katétrem proudící roztok proteče všemi výstupními otvory stejnou rychlostí. Způsob zahrnuje kroky zavedení katétru. do anatomické, oblasti a vpuštění roztoku pod tlakem do hrdla katétru. Roztok protéká otvory a vstupuje do anatomické oblasti s tou výhodou, že protéká všemi těmito, otvory stejnou rychlostí. Vynález dále poskytuje způsob výroby tohoto zařízení, zahrnující kroky vytvoření podlouhlého katétřu, vytvoření množství výstupních otvorů po celé jeho délce tak) že se velikost výstupních otvorů vzestupně zvětšuje v délce katétru a to sice směrem od počátku ke konci katétru ·· ····- ·· · '' Λ9 ··

·.··' ··· · ♦ · ·

6· ······· · ·· · • · '· · · ······· · · .·· ··· · * ' · · · ·· · ·

Další provedení vynálezu poskytuje katétr a způsob pro doručování léčebného • roztoku do anatomické oblasti. Katétr obsahuje trubici, „kapající“ trubicovitop, spirálovitou pružinu, která·je uchycena na vzdálenějším konci této trubice a záklopku, která uzavírá vzdálenější konec- pružiny. Trubice ^:a pružina každá určují část centrálního průsvitu. Sousedící · spirály pružiny jsou v spojeny,' takže, roztok v pružině, který, nemá potřebný rozptylovací tlak neopustí průsvit a neprotéká paprskovitě mezi spirálami. Pružina má tu vlastnost, že se dokáže napnout v případě, že tlak roztoku je větší, nebo rovný meznímu rozptylovácímu tlaku, při kterém je možno roztok vypustit z průsvitu. A v takovém případě roztok protéká paprskovitě mezi spirálami, tj. „kape“ skrz pružinu. Případně může roztok prokapávat otvory na sprráíůvíté pružině; Ku prospěchu je to, že .roztok je v zásadě rovnoměrně rozptýlen po celé délce á obvodu každé části pružiny. V praxi to znamená, že roztok je vpuštěn do ústí trubice odtud vteče do pružiny kde je mu dodán tlak větší nebo rovný meznímu rozptylovácímu tlaku, takže tekutina pak překapává pružinou. ·

Další vyhotovení vynálezu představuje katétr a způsob stejnoměrného, dodávání tekutiny do celé anatomické oblasti. Katétr obsahuje trubici uzavřenou, na svém vzdálenějším konci a „kapající“, trubicovitou, spirálovou pružinu, jak popsáno výše souose. začleněnou v trubici. Na bočních stěnách trubice po celé její délce jé umístěno množství výstupních otvorů, které vymezují infúzní část trubice. Pružina je umístěna v. infúzní části, takže průsvit je vymezen trubicí a pružinou. V praxi to znamená, že roztok je vpuštěn do ústí trubice odkud vtéká do pružiny kde je mu dodán tlak větší nebo rovný meznímu rozptylovácímu tlaku, takže tekutina je z průsvitu rozptýlen tak, že prokapává pružinou a pak vytéká výstupnímu otvory trubice.

Další vyhotovení vynálezu představuje katétr sestávající z podlouhlé trubice a pevněpružného článku uvnitř trubice. Trubice je na konci uzavřená a má na svých bočních stranách množství výstupních otvorů. Výstupní otvory jsou umístěny po délce trubice a vymezují tak její infúzní část. Trubice je dimenzována tak, aby mohla být zavedena do anatomické oblasti. Výše zmíněný článek je uitiístěn v trubici a je dimenzován tak, že mezi článek a trubicí vzniká kruhovitý prostor. Článek je vyroben z propustného materiálu. Výhodou sestavení katétru je, že roztok vpuštěný do ústí trubice proteče výstupními otvory v celé infúzní části v podstatě stejnou rychlostí a tlakem.

V ještě dalším provedení vynálezu, vynález poskytuje katétr sestávající z podlouhlé trubice mající množství výstupních otvorů na svých bočních stěnách. Tyto škvíry jsou.

φ φ φφφφ » φ Φ » φφφφ

7.

»· φ ·· · φ φ • * · · · · · • · · · φ · · • ······· · · • · ·φ · - · φ· φ φφ φ φ · φφφφ umístěny po délce trubičky a vymezují tak její infúzní část. Tyto výpustní štěrbiny jsou situovány v podstatě souběžně s podélnou osou trubičky. Výhodou takto zkonstruované trubice je, že roztok, který dó ní ..vteče zní všemi výstupními hrdly vytéká stejně. V jednom volitelném provedeni katétru, se výpustní škvíry-směrem od ústí ke konci infúzní části zvětšují.

Za účelem shrnutí vynálezu a jeho výhod oproti předchůdcům tohoto druhu, byly výše popsány některé jeho cíle a výhody. Samozřejmě je jasné, že ne všech těchto cílů a výhod je možno'dosáhnout při . využití jen jednoho, konkrétního· zobrazení' vynálezu. Například odborníci v oboru jistě také uznají,. že vynález může být uskutečněn nebo zhotoven způsobem, kterým bude dosaženo ariebo có nejvíce, rozvinuto jedno nebo i skupina zlepšení tak jak byly výše popsány bez toho aniž by bylo nezbytně dosaženo ostatních cílů nebo vylepšení tak jak zde mohou být zmíněny nebo navrženy..

Všechna tato provedení by měla být obsažena v rámci vynálezu zde představeného. Tato a další provedení vynálezu budou brzy odborníkům z oboru zřejmá z následujících detailních popisů upřednostňovaných provedení, která mají odkazy k přiloženým, obrázkům. Vynález'se neomezuje na žádhé/á z .představeného/ých konkrétního/ích upřednostňované/á provedení vynálezu. .

Přehled obrázků

Obr. 1 ukazuje schématický boční pohled na katétr vykazující znaky a výhody v Souladu s prvním, provedením vynálezu;.

Obr: 2 ukazuje částečný pohled na katétr z obr. 1braný podél linie 2-2 obr. 1 ;

Obr. 3 ukazuje částečný pohled na katétr z obr. 1., braný podél linie 3-3 obr. 1;

Obr. 4 ukazuje perspektivní pohled na zakončovací část a vzpěrný svazek katétru z obr 1., zobrazující příčný řez vedený podle linie 4—4naobr.1;

Obr. 5 ukazuje boční pohled, katétru vykazující znaky a výhody v souladu s druhým provedením vynálezu;

Obr. 6 ukazuje příčný řez infúzní části katétru dle obr. 5, braný podél linie6-6 obr. 5;

Obr. 7 ukazujě příčny řez katétru, který vykazuje znaky a výhody v souladu s třetím provedením vynálezu;

««·+»· ··« ··.·'·· ..·'·· ··'··· '9 9 9 9

9' 9 Λ 99 9 9 9 9 9 9 · • · · · 9 · ····· 999 9

9' 9 '· · · · .· ·. ·

999 9· . · 99 9999

Obr. 8 ukazuje boční pohled na katétr vykazující znaky a výhóďy v souladu s čtvrtým provedením vynálezu; ·

Obr. 9 ukazuje boční pohled na katétr vykazující znaky a výhody v souladu.s pátým provedením vynálezu;

Obr. 10A ukazuje příčný řez katétrem z obr. 9, ukazující nenapnuté stadium pružiny Obr. 10B ukazuje příčný řez katétrem.z obr. 9, ukazující napnuté stadium pružiny Obr. 11 ukazuje příčný řez katétru, který vykazuje znaky a výhody v souladu s šestým provedením vynálezu; .

Obr 12 ukazuje boční pohled na katétr, který vykazuje znaky , a výhody v souladu s šestým provedením vynálezu;

Obr. 13 ukazuje podélný příčný řez katéťru, který vykazuje znaky a výhody v souladu se sedmým provedením vynálěžu;

Obr. 14-16 ukazují podélné příčné řezy katétru stejného jako na obr. 13., zobrazující možnosti uchycení, mezi vnitřním propustným článkem a trubicí.

Obr. 17 ukazuje napříč vedený příčný řez katétru podle obr. 13-16, na kterém je Vnitřní.propustný článek v.souosé pozici k druhé trubici.

Obr. 18 ukazuje napříč vedený příčný řez katétru podle obr. 13-16, na kterém je vnitřní propustný článek v nesouosé pozici k druhé trubici.

Obr. 19 ukazuje schématické vyobrazení tohoto vynálezu . katétru v použití s vzduchzadržujícím filtrem.

Obr. 20 ukazuje boční pohled na katétr, který'vykazuje znaky a výhody / souladu s. osmým provedením vynálezu;

Obr. 21 ukazuje boční pohled na katétr, který vykazuje znaky a výhody v souladu s devátým provedením vynálezu; - ;

Obr, 22 ukazuje schématické vyobrazení použití tohoto vynálezu katétru při léčbě krevní sraženiny.

Příklady provedení vynálezu

Obry. 1-4 zobrazují infúz.ní katétr 20 podle jednoho z provedení tohoto, vynálezu. Katétr 20 přednostně obsahuje pružnou vzpěru 22 (obry.. 2-4), nepropustnou membránu 24 a propustnou membránu 26. Membrány 24 a 26 jsou obaleny okolo, vzpěry 22, tak aby. vzniklo množství osových průsvitů mezi vnitřním povrchem membrán 24 a 26 a povrchem vzpěry .22, jak popsáno detailněji dále. Nepropustná ·· ···· .♦ · · ” '·· ·· ··· · · · ···'’· ·'····' ·····'.· « · · • · '··· ·····«· · · • '· · · · ·'«·· *· ··· ·· · '·· ···· .

• membrána 24 vymezuje neinfúzní část 28 katétru 20 a přednostně pokrývá vzpěru 22 od ústí katétru až. po bod 30, zobrazen na obr. 1. Podobně propustná .membrána 26 vymežuje infúzní.část 32 katétru 20, a přednostně pokrývá vzpěru 22 od bodu 30 áž na konec vzpěry 22. Případně.· může. být katétr 20 · vytvořen bez nepropustné membrány 24. V takovémto sestavení pokrývá propustná membrána 26 vzpěru 22 v celé její délce, takže .celá délka vzpěry 22 odpovídá infúzní sekci 32· katétru 20, Infúzní část může být jakkoli dlouhá. Ústí katétru 20 může být připojeno na zdroj tekutiny 34, který obsahuje roztok .36 jako. je. léčebná .tekutina. Součástí vzdálenějšího konce katétru 20 může být čepička 48 (obr. 4), určující tak konečný bod osových průsvitů uvnitř katétru ΣΟν praxi je katétr£20 vpraven do anatomické oblasti, jakou je lidské tělo, aby byl · léčebný roztok dopraven přínio do dotčené oblasti anatomické oblasti. Ktétr 20- je zejména utvořen pro dodávku léku ve všech částech přímočarého usek dotčené oblasti, která je ve styku s infúzní částí 32 katétru 20. Katétr je také přednostně zaveden tak, že infúzní část 32 je umístěna uvnitř dotčené oblasti. Použitím dobře známých metod, může lékař.či sestra zavést katétr 20 s pomocí osového naváděcího . drátku 46, který je umístěn v osovém průsvitu pro naváděcí drátek 44. V momentě kdy jé katétr zaveden na určené místo, vodící drátek 46 se jednoduše vytáhne zpět, přes ústí katétrové trubice 20. Katétr 20 nemusí být případě vybaven naváděcím drátkem nebo průsvitem pro tento drátek.....

Óbřy. 2 a'3 zobrazují upřednostňované uspořádání vzpěry 22. Povrch vzpěry 22 zahrnuje i přepážky jakými jsou žebra 40 zachycená na obrázcích. Přepážky jsou postaveny tak, že když jsou pak membrány 24 a 26 obaleny kolem vzpěry 22 utvoří pak. membrány část stěn osových průsvitů 38, kterými může proudit roztok 36.

V upřednostňovaném sestavení vyčnívají žebra 40 paprskovitě od. společného osového centra 42 celé vzpěry 22. Žebra 40 jsou také protažena podél celé vzpěry 22, a nejlépe po celé její délce. V neinfúzní části 28 na óbr. 2, nepropustná membrána 24 je nejlépe těsně obalena kolem vnějších hrán žeber 40. Následkem čehož se vytvoří osové průsvity 38 mezi vnitřní povrchem nepropustné membrány 24 a vnějším povrchem vzpěry 22. Podobně v infúzní části 32, na obr. 3, propustná membrána 26 je těsně obalena, kolem vnějších hran žeber 40. takže mezi vnitřním povrchem· propustné membrány 26 a vnějším povrchem vzpěry 22 vnikají osové· ; průsvity 38.

*9999 94 4 99> ·9

999 9 -9· 9999 • 9999 · ···' .9 ‘4 .-4

4 *9 9 9 9444499 9 9

9 '44 9 ' 9 9 9 ' 9 '

499 94 9 94 4444

V jiném možném provedení katétru 20, může být propustná membrána 26 potažena, okolo vzpěry 22 v celé její délce a nahradit tak membránu nepropustnou 24. V tomto provedení odpovídá .celá .délka vzpěry 22 infúzni oblasti 32, Dle dalšího možného provedení, vzpěra 22 se rozvětvuje pouze v infúzni části 32 a trubice se zvětšuje od zdroje tekutiny 34 až k začátku vzpěry 22. V tomto provedení trubice.nahrazuje nepropustnou membránu 24 a část vzpěry 22, která se rozvětvuje v neinfúzní části 28 upřednostňovaného provedení. Jinými slovy, trubice tak vymezuje neinfúzní část 28. ' · '··' · v ·...· .· · ' -.

V přednostním provedení,, počet žeber 40 se rovná počtu osových průsvitů 38.

. Přestože na obrázcích 2 a 3 je vyobrazeno pět osových průsvitů.a žeber, ale může to být jakýkoli vhodný počet žebér40 a průsvitů38. Záleží na posouzení jejich počtu a účelu, za kterým jich je uvnitř katétru 20 více, tzn; zachování pružnosti, a pokud je to žádoucí zachování nezávislosti roztoku jednotlivých průsvitů.· Termíny „nezávislost. rozoku“ či „oddělení roztoku“ apod. v případě jejich použití k popsání mnohosti osových průsvitů, jednoduše znamenají· pouze to, že nedochází k přetékání roztoku mezi jednotlivými průsvity. Membrány 24 a 26 jsou nejlépe přilepeny k hranám žeber 40 pó celé jejich délce, za použití jakéhokoli vhodného lepidla jako např. lepidlo pro lékařství nebo epoxidové pryskyřice.. Což zabraňuje vysvléknutí membrán, kteréžto se může přihodit při zavádění nebo vyjmutí z anatomické oblasti. Nejlépe jsou membrány přilepený po celé délce vnějších hran každého žebrá 40. Membrána a vzpěra k sobě nemusí být připevněny pouze cizí látkou. Membrána a vzpěra k sobě mohou být připevněny i jinými způsoby, které jsou známy odborníkům z oboru. Toto zachovává nezávislost roztoku jednotlivých průsvitů 38. Pokud.je.tomu zapotřebí, pak může. být v osově střední části .42 vzpěry 22 osový průsvit pro. naváděcí drátek. 44. Průsvit, pro naváděcí drátek 44 je přizpůsoben tak, aby .do něj mohl byt naváděcí drátek 46 umístěn a pomoci.při zavádění katétru 20 do anatomické oblasti, tak jak bylo popsáno výše a což je zřejmé lidem z oboru.

Jak je ukázáno na obr. 4, katétr 20 přednostně obsahuje i zakončovací díl nebo čepičku 48 připevněnou ké konci vzpěry 22. Zakončovací dílec 48 může být nedílnou součástí vzpěry 22 nebo k ní neprodyšně přiléhat. Přednostně je přední část zakončovacího dílce 48 kulatá a je stejného průměru jako průměr vnější povrch hran žeber 40 vzpěry 22. Membrána 26 je nejlépe k žakončovacímu dílci 48 přilepena čímž je roztoku 36 v průsvitech 38 zabráněno v tom, aby vytékal z katétru 20 jinudy než skrz stěny membrány 26. Zakončovací dilec48 zabraňuje osovému • · « • · « ·· ' « · ·^- »·

protékání roztoku koncem katétru 20. Ovšem Zákončovací dílec 48 může být někdy vytvořen z propustného materiálu, takže dochází k určitému osovému rozptylování• roztoku i skrz konec katétru 20. Vzdálenější část zakončovacího dílce 48. má nejlépe • kopulovitý tvar, jak znázorněno, aby bylo umožněno-snadnější zavedení katétru 20 do anatomické oblasti

Vzpěra 22 může být vyrobena z různých materiálů, musí. být, ale zachována její pružnost', malá hmotnost, pevnost, hladkost a neúčinnost vůči .-anatomickému . šystěrhu tj. bezpečnost. Vhodnými materiály vzpěry 22 jsou: nylon, polyamid, .teflon á , další, materiál známé lidem zoboru. Propustná membrána 26 může být vyrobena nejlépe z houbovitého ^;nebo pěnového materiálu nebo z děrované vlákniny.

' Membrána 26 můžé být vyrobena z různých materiálů,, musí být, ale zachována její pružnost a neúčinnost s anatomickým systémem? Membrána 26 má nejlépe propustnost, která zajistí rovnoměrné rozptýlení roztoku po čeleni povrchu infúzní části 32 katétru 20 průměrná velikost jejího póru je natolik malá, že skrz stěnu membrány tak neprojdou baktérie. Některými .vhodnými materiály membrány 26 jsou: polyethylen, polysulfon,. polyethersúlfon, polypropylen,, polyvinyldiflorid, polykarbonát, nylon nebo polyethylen Vysoké hustoty. Výhodou těchto'materiálů·.je jejich slučitelnost s anatomickými systémy. Propustná membrána 26 může filtrovat nežádoucí bakterie, obsažené v léčebném roztoku, v momentě kdy bude prostupovat membránou 26. Je známo, žé néjmenší bakterie nemůže prostoupit pórem menším než 0,23 mikronu.' Tudíž, průměrná velikost pórů,' nebo průměr pórů membrány 26 by měla být menší než 0,23 mikronů, aby tak bylo baktériím zabráněno prostoupit membránou 26. Průměrná velikost pórů, nebo průměr pórů membrány 26 se přednostně pohybuje v rozmezí od 0,1 do 1,2 mikronů a ještě lépe v rozmezí 0,3 do 1 mikronu a vůbec nejlépe okolo 0.8 mikronů.

Jak bylo dříve zmíněno, začátek katétru 20 může být připojen ke zdroji roztoku 34 . Katétr .20 může být sestrojen tak,, že každý průsvit 38 je roztokově nezávislý. Jinými slovy, mezi průsvity 38 nedochází k přelévání tekutiny, Katétr 20 může být napojen k jednomu zdroji tekutiný 34 tak, že. roztok 36 proudí každým z průsvitů 38. Případně může být katétr 20 připojen k více odděleným zdrojům tekutin, takže několik odlišných roztoků protéká odděleně průsvity 38. Podle tohoto sestavení může být každý průsvit 38 napojen na oddělenýzdroj takže celkový počet různých roztoků, které mohou být doručeny do anatomického systému se rovná počtu průsvitů 38. Případně průsvity nepotřebují být roztokově nezávislé. Například membrána 26 ···> '··.« ’·· ♦· • · · · « ·· .·'·♦'· • · · · · . · ·' · · · · · • · '· · · · ···· · ♦ ·' · • · · ♦ · · · ·· · ·· ·· ··· ·· · ·· ···· . nebude, připevněna k vzpěře 22 po celé její dílce,a umožní tudíž roztoku 36 putovat mezi průsvity 38.

•V praxi.tedy katétr 20 doručuje roztok přímo do oblasti,k terá přiléhá k infúzní sekci.)

32. Roztok 36 ze svého zdroje 34 je vpouštěn do osových průsvitů 38 na začátku katétru 20· Roztok 36. nejprve protéká néinfúzní oblastí 28. V momentě kdy roztok 36 poprvé .dosáhne infúznj.sekce 32, vsákne se do propustné membrány 26. Jak do infúzní sekce 32 vtéká stále více roztoku 36 postupuje tento dále podél stěn •mémbrány 26 až je jsou celá membrána. 26 a infúzní sekce _:-32 roztokem, nasycené. V tento moment roztok 36 začíná pronikat membránou) 26 čímž opouští katétr 20 a vstupuje do anatomického systému. Navíc předností je, zé : roztok 36 prostupuje celým povrchem propustné membrány 26 stejným způsobem, díky vlastnostem membrány 26. A .tak je roztok doručen v podstatě stejným způsobem a rychlostí po. celé dotčené oblasti anatomického sytému podélně obepínající katétr 20, Navíc tuto Výhodu má katétr 20 jak při nízko-tak i vysoko-tlakém doručování tekutiny. .

Obry. 5 a 6 ukazují katétr 50 podle možného provedení vynálezu. Podle tohoto provedení · katétr 50 sestává z podlouhlé vnější trubice 52 a vnitřní podlouhlou. trubicovitou prostupnou membránu 54. Trubicovitá membrána 54 je nejlépe souose uzavřená ve vnější trubici 52. Ještě lépe, trubice 52 těsně obklopuje a vyztužuje trubicovitou membránu 54 takže do sebe těsně zapadá vnější povrch membrány. 54 a vnitřní povrch trubice 52. V trubici 52 je mnoho výstupních otvorů 56 nejlépe po celém jejím obvodu, část trubice 52, která je opatřena škvírami 56 tak vymezuje ^: infúzní část katétru 50. Trubicovitá membrána 54 je nutná po celé délce infúzní části, ale může být i delší. Osově souměrné výpustní škvíry mohou být i na. vzdálenějším vrcholku 58 trubicé 52. Také naváděcí drátek a/nebo průsvit pro naváděcí drátek může mít tento katétr 50, aby.se usnadnilo jeho zavádění do anatomické oblasti, jak jistě pochopí Odborníci z oboru.

Trubice. 52 může být vyrobena mnoha různých vhodných materiálů jakými jsou: nylon, polyamid, teflon a ostatní materiály známé odborníkům z oblasti, musí být, ale zachována její neúčinnost vůči anatomickému systému, pružnost, malá hmotnost, pevnost, hladkost a. . bezpečnost. V upřednostňovaném provedení, trubice 52 nejlépe 30-ti palcová³ katétrová trubice, mající .vnitřní a vnější průměry 0,019 resp. 0,031 palce. Výstupní štěrbinky 56 trubiče 52 mají kolem 0,015 palce v průměru a ³ palec, coul- angl. Míra-2,54cm ·* «··· .··' · · • · · « · · • · «·· · · « · · • · · · · ····· ···-.· · .· · ·· <··· ·· . · •#· • · · • 9 ·

Φ · · ·· ··· · jsou umístěny osově stejně daleko od sebe podél trubice 52. Škvíry 56 jsou nejlépe rozmístěny tak, .že každá škvíra je posunuta o 120 stupňů vůči podélné, ose trubice 52 vůči škvíře přecházející.. Osová-vzdálenost sousedních děr 56 se pohybuje v rozmezí 0,125 až 0,25 palce a vůbec nejlépe okolo 3/16 palce. Infůzní. část. může. být také jakkoli dlouhá. Díky tomuto rozestavení probíhá absolutně rovnoměrné doručování roztoku po celé linii dotčené oblasti. Výstupní otvory 56 mohou být samozřejmě mohou být rozmístěny v jakémkoli možném umístění.

. Trubícovitá propustná membrána 54 nejlépe z houbovitého, nebo pěnového materiálu nebo z děrované tkaniny. Trubícovitá membrána 54 může mít průměrnou velikost póru, nebo průměr póru, méně než 0,23 mikronů, aby. filtrovaly bakterie. . Průměr póru še pohybuje v rozmezí 0,1 až 1,2 mikronů, nejlépe'v rozmezí 0,3. až 1. mikron a vůbec nejlépe 0,8 mikronu. Trubieóvítá membrána může být vyrobena z mnoha různých vhodných druhů materiálů, musí být,, ale zachována její neúčinnost vůči anatomickému systému, pružnost, vejít se do omezujících rozměrů trubice 52 a mít prostupnost, která zajistí rovnoměrné rozptýlení, roztoku všermi otvory 56 v trubici 52. Některým.i vhodnými materiály pro membránu 56 jsou: polyethylen,, polysulfon, polyethersulfon, polypropylen, polyvyniliden, difluorid, polykarbonát, nylon nebo polyethylene s vysokou hustotou. Upřednostňované vnitřní a vnější průměry trubicovité membrány 54 jsou 0,01.0 resp. 0,018 palce; V případě, že součástí je i naváděcí drátek 46, ten může být z nerezové oceli kolem .0,005 palce v průměru. Trubice 52 může být k membráně 54 .připevněna epoxidovou pryskyřicí nébo jinými způsoby známými znalcům z oboru. Případně, membrána 54 může lpět na trubici 52 velmi těsně a nemusí být použito nic k upevnění membrány 54 v trubici 52.

V praxi doručuje katétr 5Q roztok do oblasti anatomického systému, která přímo obklopuje infůzní Část katétru 50. Jak vtéká roztok do ihfúzní části tak se nejprve nasakuje do trubicovité propustné membrány 54. Jakmile je membrána 54 a její trubicúvitý prostor napuštěn, roztok plyne membránu 54 a vytéká z katétru 50skz výstupní škvíry 58 trubice 52. Navíc předností je, že roztok proudí skrz celý povrch membrány 54 rovnoměrně, čímž zabezpečuje v podstatě stejnoměrný proud tekutiny skrz všechny výpustní otvory 56. Tudíž je. roztok' stejným způsobem doručován do celé dotčené oblasti uvnitř anatomického systému. Navíc tato výhoda je poplatná jak. při nízko- tak i vysoko-tlakém doručování tekutiny.

I ·«· · · ·« 999·

9· «··* • « · • * · « ♦ • .· ·

9 '9 ·· ···

Obr, 7 ukazuje katétr 70 podle, dalšího provedení vynálezu... Kaťétr 70 obsahuje trubici 72, která je.' opatřena mnoha výpustními štěrbinami 76 na bočních stěnách trubice, a trubičovitou porézní membránu-74 souose obepínající trubici 72, Katétr.70 funguje stejným způsobem'jako katétr 50 popsaný výše v souvislosti s obr, 5 a 6.

V praxi, protéká léčebný roztok skrz výpustní díry 76 .a pak sé začíná nasakovat do pórovité, membrány 74. Roztok proniká podélně, do stěn membrány až do jejího úplného nasáknutí. Poté roztok opouští stěny membrány a proniká do anatomické oblasti. Výhodou je, že roztok se rozptyluje do anatomické oblasti stejnoměrně z celého povrchu membrány 74. Jako u· .předchozích provedení je tato výhoda poplatná, jak při nízko-tak i vysokotlakém doručování tekutiny.

Obr. 8 zobrazuje katétr 60. podle dalšího provedení vynálezu ; Katétr 60 je lépe vybaven pro relativně vysoké průtokové rychlosti doručování tékutiný do oblasti uvnitř anatomického systému. Katétr 60 sestává z trubice. 62 opatřená mnoha výpustními. dírami 64 zvětšující se velikosti. Zejména vzdálenější výstupní otvory jsou průměrem větší než otvory bližší. Umístění výpustních děr 64 na trubici 62 vymezuje délku . infúzní části katétru 60. Infúzní část může být libovolně dlouhá. Počátek kátétru 60 je napojen na zdroj roztoku a součástí katétru 60 může být i naváděcí drátek a/nebo průsvit pro naváděcí drátek, .aby tak bylo usnadněn proces zavádění katétru 60 do anatomické oblasti.

Jak bylo již zmíněno, pro vysoko- nebo nízkotlaké doručování tekutiny, výstupní dírky na konci katétrové trubice vykazují v zásadě větší odpor proudění než otvory blíže počátku trubice. Také roztok proudící skrz vzdálenější škvíry zaznamenává větší úbytek tlaku. Následkem čehož tekutina proudí bližšími škvírami, mnohem vyšší průtokovou rychlostí čímž dochází k nesourodému rozptylování tekutiny. Naproti tomu katétr 60 zabezpečuje poměrně rovnoměrné doručování roztoku skrz.všechny výstupní otvory 64, za podmínek relativně vysoké průtokové rychlosti. Toto je možné, protože větší průměr vzdálenějších děr tak kompenzuje větší odpor a úpadek tlaku. Jinými slovy se dá říci, že větší velikost vzdálenějších otvorů u nich zabezpečuje větší průtokovou rychlost než v případě kdy by tyto vzdálenější otvory byly stejně velké než škvíry blíže k počátku katétru 60. Prospěšně se tak tyto otvory 64 směrem od počátku ke konci katétru 60 stupňovitě zvětšují, což zabezpečí rovnoměrné rozptýlení tekutiny. Navíc výstupní otvory 64 mohou být dimenzovány, tak, že ve spojení utvoří otvor zabraňující proudění, tak jak dále popsáno ve ^; spojitosti s provedením na obr 12.

ť* ·*·* *» · ·· ·· • '· · '· ♦ · » * 4 · 4 · « ··· · « · 4 « · 4

X C ..99 9 Λ 9 β 9»·» 9 9 99 .

Q .·· · · · « · · t • · .··*··· ·· « *·····

V porovnání. s předešlými je katétr 60 zajímavě prostý a jednoduše vyróbitelný. Jediné čo je potřeba je vyvrtat několik výstupních štěrbin 64 v trubici 62. Navíc katétr 60 jě možno namáhat a ohýbat, mnohem více než katétry dřívější a přesto .je stále . funkční. V porovnání s dřívějšími katétry,. jakým· je např. katétr Wangův, jestliže . jakkoli ohneme trubici 62 bude stále roztok dodávat poměrně stejnoměrné. Toto je způsobeno tím, že trubice 62 má jediný, ale na příčném řezu poměrně široký průsvit.

Ať jakkoli ohneme trubici 62 tekutině proudící průsvitem se nevytvoří žádná překážka proudu a s tím související. úbytek tlaku, který, bý měl.· za následek nerovnoměrné rozptýlení tekutiny.

Trubice 62 katéťru 60 může být ze široké škály materiálů, musí však odpovídat podmínkám neúčinnosti s anatomickým systémem, pružnosti, mále váhy, pevnosti, hladkosti a bezpečnosti. Vhodné rriateriálý jsou-nyfon, póíymid, teflon a ostatní, materiály známé expertům z oboru. Irifúzní část může být libovolně dlouhá, ale upřednostňovaná délka je v rozmezí 0,5 až 20 palců a nejlépe okolo· 10 palců. Průměr výstupních otvorů 64 se pohybuje v rozmezí 0,0002 palce blíže počátku infúzhí části až. po.Q,01 palce na jejím konci. Největší tj. nejvzdálenější výstupní otvor 64 je nejlépe okolo 0,25 palce vzdálen od konce trubice 62. V přednostním provedení je osová vzdálenost mezi sousedícími otvory 64 v rozmezí 0,125 až 0,25 palce, nejlépe 3/18 palce. Sousedící otvory 64 od. sebe mohou. být . případně uhlově . pootočeny o 120 stupňů jako v provedení na obr. 5. Samozřejmě, že v případě kdy.je trubice 62 opatřena až příliš mnohá otvory 64 bude pak nežádoučně křehká. .

Obry. 9,10A a 10B zobrazují katétr 80 podle dalšího provedení vynálezu. Katétr 80 sestává z „kapající“ trubicovité spirálové pružiny. 84 a zarážky 86. Počátek pružiny 84 je připevněn ke konci trubice 82 tak, že pružina a trubice vymezují centrální průsvit. Nejlépe kupólovitá zarážka 86. je připevněna ke konci pružiny 84, kterou také ukončuje. Ta část pružiny 84, která je dále trubici 82 tvoří infúzní část katétru 80.

V henapnutém Stadiu, vyobrazeno na_; obr. 10A, sousedící spirály pružiny 84 jsou navzájem v kontaktu takže tekutina uvnitř pružiny nedosahující minimálního rozptylovačího tlaku proudí paprskovitě mezi spirálami a nemůže opustit průsvit. Pružina 84 se dokáže podélně natáhnout, jak zobrazeno na obr. 10B, v případě,, že tlak tekutiny je vyšší nebo roven minimálnímu rozptylovacímu tlaku tekutiny; Čímž je umožněno tekutině, aby se rozptylovala z průsvitu „vykapáváním“ tj. pronikat paprskovitě Vén mezi spirálami. | Pružina se může případně také natáhnout ve směru od osy a umožnit tak tekutině, aby protékala mezi spirálami jak jistě odborníci ·· · · • » ··'····.

z. oblasti pochopí. Tekutina mezi spirálami pružiny je rozptylována stejnoměrně po cele délce a obvodu vzdálenější části pružiny, tj. infúzní oblasti trubice 82. Katétr 80 jem. možno použít pro oba způsoby dodávky nízko- i vysokotlaké.. .

• V praxi je.katétr 80 zaveden do anatomické.oblasti tak, že pružina 84 je v částí, do které je potřené dopravit léčebný roztok. Pružina je nejdříve v nenapnutém stádiu jak je ukázáno na obr. 10A. Tekutina je vpravena do ústí trubice 82 katétru 80 a proudí do á skrz pružinu 84 až do doby než dosáhne zarážky 86. Tím jak je do. trubice 82 ...soustavně vpouštěn roztok, tato tekutina.se postupně kumuluje uvnitř pružiny 84.

Když se pružina 84 naplní kapalinou, tlak kapaliny pak narůstá velmi rychle. Tekutina půšobí na spirály paprskovitě .silou ven. S tím jak tlak uvnitř, pružiny 84 roste, zvětšuje se i sílá kapaliny, která ná spirály působí. Jakmile tlak tekutiny dosáhne hranice minimálního rozptylovacího tlaku, síla působící Směrem: ven, vyvolá, to, že se spirály pružiny od sebe mírně oddělí takže se pružina podélně natáhne, viz obr. 10B. Spirály še mohou případně rozdělit i radiálně, jak zmíněno výše. Roztok pak protéká rozestoupenými pružinami a tekutina je tím rozptylována z katétru 80. Je navíc výhodou, že rozptylování probíhá rovnoměrně po celé infúzní části katétru 80. Tím jak roztok neustále proudí trubicí 82 a vtéká do pružiny 84, která zůstává nápnutá, aby nebylo přerušeno rozptylování tekutiny do určené oblasti anatomie. Pokud.přívod tekutiny, dočasně poleví, tlak tekutiny uvnitř pružiný 84 se může octnout pod hranicí minimálního rozptylovacího tlaku. V takovém případě se pružina smrští a. tak· žé k sobě spirály opět teshě přiléhají a roztok už není rozptylován.

Několik druhů pružin Splňuje požadavky vynálezu. Vhodnými druhy pružin jsou typy: 316L a 402L, které je možno snadno koupit. V upřednostňovaném provedení pružina 84 má podélně 200. závitů na 1 palec. V.tomto provedení je výhodou, že pružina odolá poměrně značnému zatížení tzn. ohýbání bez toho aniž .by z ní následně vytékala kapalina, pouze několik druhů ohnutí pružiny působí oddělení přiléhajících závitů.Tudíž pružinu 84 je možno uvnitř anatomie poměrně značně ohnout aniž bychom tak Způsobili nechtěné vytékání roztoku z pružiny .84 a tudíž i jeho rozptýlení pouze do jednoho, místa anatomie. Pružina. 84 může být libovolně dlouhá a vymezovat tak. délku infúzní části katétru 80. Pružina může být vyrobena z mnoha materiálů, musí však splňovat podmínky pevnosti, pružnosti a bezpečnosti. Upřednostňovaným materiálem je nerezová ocel. V upřednostňované sestavě vnitřní a vnější průměry pružiny jsou cca 0,02 resp. 0,03 palce a naváděcí drátek, má v průměru 0,005 palce. Začátek pružiny 84 je nejlépe souose upnut v zakončovací ·

«,· · 4·44 ·· 9 • 4 4 4 4 4

4444 4 444

4 >44 4444

4-4 4 · ‘ 4 ' 4

444 4 4 44 ·

části trubice 82.. Pružina může být na vnitřní stěnu trubice 82 přilepena použitím např. U.V. lepidlo, keramické pojivo nebo další pojící materiály. Pružina může být také do trubice 82 přiletována anebo velmi těsně do trubice 82 našroubována.’

Trubice 82 a záklopka 86 mohou být vyrobeny z mnoha materiálů, které však musí splňovat tyto podmínky: pružnost, malá hmotnost, pevnos.t hladkost a bezpečnost. Vhodné materiály zahrnují nylon, polyamid, teflon a ostatní materiály expertům z oblasti známé.

Obr. 11 ukazuje katétr 90 podlé dalšího provedení'vynálezu. Katétr 90 sestává z trubice 92 , která je na svém konci uzavřená, a „prokapávající“ spirálové pružiny 94 ' souose .včleněné do trubice 92 tak, že v trubici a prúžině vznikne průsvit: Několik výstupních děr 96 je umístěno· podélně na bočních stěnách, trubice 92·. Část trubice 92, která je Opatřena dírami ‘96 tak vymezuje Infúzní část katétřu 90. Nejlépe když jsou štěrbiny 96 po celé ploše stěn infúzní části. Infúzní část může být libovolně dlouhá. V upřednostňovaném sestavení, se pohybuje osová vzdálenost přiléhajících, děr 96 v rozmezí 0,125 až 0,25 palce, a nejlépe.okolo 3/16 palce. Přiléhající otvory 96 jsou od sebe osově pootočeny o 120 stupňů._Pružina 94 je součástí infúzní sekce katétru a je sestavena stejně jako pružina 84 provedení z obrů. 9,10A a 10B. Pružina 94 by měla být delší, než infúzní část a umístěna tak, že všechny výstupní škvíry 96 přiléhají k pružině 94. V takovémto, rozestavení je roztoku zabráněno, aby • vytékal z průsvitu aniž by protekl skrz závity .pružiny. Zarážka je .připevněna k. trubici, tak aby uzavírala její konec: Trubice 92 může být případně vyrobena již;s uzavřeným koncem. Katétr 90 je možno využít jak pro doručování tekutiny při nízké i vysoké průtokové rychlosti.

V praxi jě katétr 90 Zaveden, do anatomické oblasti..ták,· že jeho infúzní část je plně v oblasti, do které, má směřovat léčebný roztok. Roztok je zaveden do ústí trubice 92 katétru 90 a plyne skrz pružinu 94 až dosáhne uzavřený konec trubice 92. Tím jak je roztok neustále vpouštěn do ústí trubice 92, hromadí se tento postupně uvnitř pružiny 94. Nakonec se pružina 94 roztokem naplní, tlak tekutiny roste a roztok pak prokapává skrz závity pružiny jak popsáno dříve v souvislosti s provedením na obřích. 9,10A a 10B. Tekutina navíc protéká skrz závity pružiny 94 rovnoměrně po celé její délce a obvodu. Roztok poté opouští trubici 92 tím, že vytéká skrz výstupní štěrbiny 96 v infúzní částí. Výstupní dírky by mělý být stejně velké takže jimi tekutina protéká stejně a tím je dosažena rovnoměrného rozptýlení roztoku po. celé cílové oblasti anatomie. Když je· roztok neustále vpravován do katétru 90, pružina 94

18'· ·· ····‘ '· · · ·· ··' .··♦·.. · · « .···.·<.

. · · · · · · · · . · · .* • ·········· · · • · · · · * · · · ·· ··· > 11 9 91 9114 zůstává napnutá á kapalina se z katétru nepřetržitě rozptyluje dál. Když přívod tekutiny dočasně poleví, tlak tekutiny uvnitř pružiny -94 může klesnout pod minimální rozptylovací hodnotu .tlaku. V. takovém případě še pružina^-může opět smrštit, čímž se opět semknou sousedící závity a kapalina už jimi neprotéká. · . '

V upřednostňovaném provedení jsou pružina 94 a trubice 92 ve velmi těsném kontaktu v celé délce pružiny tak, že roztok pružinou prosakující je tak donucen vplout přímo do výstupních děr 96 infúzní části. Jeden konec pružiny 94 by měl být k stěnám trubice 92 připevněn zatímco druhý konec je volný, aby se mohla pružina natahovat. Pružina může. být k trubici 92 připevněna např. U.V. lepidlem, keramickým pojidlem anebo jinými pojidly. Konec pružiny může.být případně ké stěnám trubice 92,přiletován. Trubice .92 může být vyrobena z některého vhodného materiálu.. Vnitřní stěny trubice 92 by.měly být hladké, aby se pružina mohla snadněji. smršťovat a natahovat.

Obr. 12 ukazuje katétr 100 dle dalšího provedení vynálezu. Katétr 10.0 sestává z trubice 102, která je na konci uzavřená a má na svých stěnách několik výstupních děr 104.. Část trubice 102, která je opatřena výstupními otvory 1.04 vymezuje infúzní část katétrú 100. Výstupní díry 104 jsou dimenzovány tak, že celková otevřená plochá každého z nich je menší než kterýkoli jiný.příčný otvor či prostup katétru 100 zabraňující proudění. Tudíž tyto výstupní otvory 104 jsou zarážkami proudění katétru 100. V praxi tak katétr rozptyluje tekutinu skrz všechny díry 104 stejně a zároveň. Roztok vpuštěný do ústí trubice 102 proudí trubicí áž dorazí k jejímu uzavřenému konci. V tomto okamžiku se roztok začne kumulovat v infúzní části katétru 100. Roztok zatím nemůže vytékat otvory 104 vzhledem k jejich malé velikosti. Nakonec se infúzní část roztokem naplní. Tím jak je do trubice 102 neustále vpravován. další roztok, jeho tlak v trubici 102 stále roste. V určitém okamžiku je tlak tekutiny dostatečně velký, aby protlačil tekutinu výstupními otvory 104. Navíc roztok tak protéká všemi otvory 104 stejně.

U tohoto upřednostňovaného provedení jsou všechny otvory 104 stejně velké, takže roztok je všemi rozptylován poměrně stejně. Dírky 104 by měly být vyříznuty laserem, aby bylo dosaženo jejich velmi malého.průměru. Přednostní průměr štěrbin 104 je okolo 0,0002 palce nebo 5 mikronů. V trubici 102 může být množství otvorů 104. Otvory by měly být rovnoměrně rozloženy po celém obvodu infúzní části katétru 100, abý bylo dosaženo stejné rozptýlení roztoku po anatomické oblasti. Přednostní osová vzdálenost mezi přiléhajícími otvory 104 se pohybuje mezi 0,125 a 0,25 palce *· · • · w · ·

• « 4· • · • ϊ • ·· 9 a nejlépe okolo 3/16 palce. Katétr. 100 může být použit jak pro nízko- ták i vysokorychlostní průtokové rozptylování tekutiny. Trubice 102 může být vyroben Z. mnoha různých vhodných.materiálů, které jsou známy.expertům z oblasti.

Obr. 13 ukazuje katétr- 200 dle dalšího , provedení vynálezu·. Katétr 200 sestává z trubice 202, která je na svém konci uzavřená a je opatřená několika výstupními . otvory 204 po celé infúzní.části katétru tak jako u dříve popsaných provedení..' Otvory

204 by měly být umístěny po celém obvodu trubice 202= Vnitrní součástí trubice 202 je podlouhlý článek 206 vyrobených z propustného materiálu. Článek 206 má. nejlépe válcovitý tvar a je pevný. Článek 206 by měl být umístěn uvnitř trubice 202, tak že vznikne kruhovitý meziprostor-208 mezi vnějším povrchem článku 206. a vnitřním • povrchem trubice 202. Článek 206 by se měl od konce 210 trubice 202 směrem ‘ k počátku infuzní sěkce katétru rozšiřovat. Článek 206 se imůžé případně rozšiřovat . pouze v infúzní části. Článek 206 by měl být osově souměrný s osou trubice 202, ale díky jeho,ne-osovému tvaru je možno dosáhnout předností vynálezu. Článek 206 by měl být vyroben, z pružného/materiálu, aby usnadnil zavádění katétru 200 do pacientova těla.

. V praxi se léčebný roztok' proudící v trubici 202 vsakuje do propustné membrány 206 a vtéká do kruhovitého meziprostoru 208. V momentě kdy je článek 206 naplněn, tekutina prosakuje z článku 206 do . meziprostoru 208 a vytéká z katétru 200 výstupními škvírami 204.. Předností je, že jakmile je tlak tekutiny v celém meziprostoru 208 stejný, vytéká tekutina otvory 204 zcela stejnoměrně. Meziprostor 208 má několik předností. Jednou z nich je, že zachovává rovnoměrnost průtoku na . všech dírách 204. Článek 206, který je vyroben z provitého materiálu se po . nasáknutí roztokem zvětšuje. Když se .tak stane, pak.se článek zvětší směrem do meziprostoru 208. aniž by jakkoli tlačil na trubici 202. Což zabraňuje vzniků oblastí s vysokým tlakem na vnitřní straně trubice 202, které by zapříčinili nerovnosti v rozptylování léku napříč poraněnou oblastí. Článek 206 sé však může zvětšit i tak, že se bude dotýkat povrchu trubice 202, což však nijak neovlivní splnění cílů tohoto vynálezu.

Článek 208 je vyroben z pórovitého materiálu kde průměrná velikost póru má být v okolo 1,5 mikronu a nejlépe 0,45 mikronu. Šíře Š kruhovitého meziprostoru 208 má být v rozmezí od 0 do 0,005 mikronu a nejlépe 0,003 mikronu. Článek 206 může být vyroben z mnoha rozličných vhodných materiálů, musí ale splňovat požadavky na • «ί 4 4 4 4 » 4 ♦·· 4444· ř . ‘ · ¢ 4 4 *

4' · 4«. · · ·

4 4 ·

4 4*4, • 4 ’ . 44 4. · 4

4.4-4 •4 . 4 4 4 4 poréznost, pružnost, pevnost a trvanlivost přičemž upřednostňovaným materiálem je Mentek.

Článek 20.8. ie možno. k trubici 202 upevnit použitím některého pojivá.. V jednom prbvedení z obr. 13, je naneseno na konec článku 206, aby se tak spojil s. uzavřeným koncem trubice 202. Pojidlo by měl.o být naneseno nejlépe na konec, nebo do jeho blízkosti, infúzn.í části katétru 200. Dále /lepidlo může být naneseno na obvod článku· 206, v kterékoli jeho podélné pozici čímž se vytvoří prstencovité spojení s vnitřním •povrchem, trubice 202. Například· na zobrazení óbr. 13, je prsten.covitá spojka. 214 umístěna na úplném začátku infúzní části katétru 200. Jsou možná i jiná umístění. Například obr. 14 Ukazujeprovedení, v kterém je.lepidlo naneseno na konci článku 206; kterým sě vytvoření spojení 216 a je také naneseno· uprostřed infúzní části čím; je vytvořena prštencovitá spojka 218. Obr. 15 ukazuje provedení, kterém je^-pojivo použito pouze na úplném konči článku 206 čím vzniklo pouto 220. Obr. 16 ukazuje provedení, ve kterém bylo lepidlo použito pouze uprostřed infúzní části k vytvoření prstencovitého poutá 222. Lidé s běžnou znalostí oboru jistě chápu z dosavadního výčtu, že pojivo může být použito v jakémkoli ztěchto uskupení:. Tudíž .například, není zapotřebí užit pojivá na úplném konci katétru (tj. 212,216 a 220 na obř. 13, 14 resp. Í5), .

Součástí nejlepšího z nabízenýc-h provedení jsou dvě spojení - jedno u nejbližšího a druhé u nejvzdálenějšího otvoru. Každá spojka jě vytvořena použitím níže popsaných .

Prstencovitý spoj 214 může být vytvořen naléváním tekutého pojivá skrz jeden z otvorů 204 když je článek 206 uvnitř trubice 202. Lepidlo s vysokou viskozitu stéká po obvodu článku 206 místo,, aby se do něj nasáklo. Lepidlo tudíž , v působení s trubicí 202 vytvoří prstencovitý spoj, jak jistě lidé s oboru chápou. Pojidlo také zalepí otvor 204, kterým je dovnitř vpraven, Použitelné jsou různé druhy pojiv, přičemž upřednostňován je Loctite.

Jak. již bylo zmíněno, článek 206 by měl být osově souměrný s trubicí 202. Obr. 17 ukazuje příčný řez katétrem 200, na kterém je. článek 206 umístěn souose v trubici 202. Článek 206 může případně přiléhat k trubici 202 jak je Znázorněno na obr. 1.8. Sestavení z obr. 18 může být jednoduší vyrobit než to na obr.. 17, jelikož Článek 206 nemusí být vystředěn v trubici 202.

Lidé oboru znalí jistě dosavadního výčtu chápou, žé článek 206 může byt jakkoli dlouhý a může narůstat podél libovolně dlouhé infúzní Části katétru 200. Článek 206 ···· · · ' « · v .··;

·,.·>♦ ·,·<·. * * · · . · t · ··♦ ······ 4 / \ ·. · ·········· · · ·*— ¹ ·< · 99 * · · 4 4 »-· ·►♦<· «· . *· · · · · · · například nemusí narůstat až k úplnému konci trubice 202. 'Nadto počátek článku 206 může být buď blíže nebo dále od začátku infúzní části.

V případě použití některého, z výše zmíněných..provedení., katétr může mít uvnitř katétrové trubice vzduch. Například, u katétru- 200 z-obr. 13 může být-vzduch v. porpzním materiálu, článku 206. Vpuštění léčebného, roztoku vytlačuje vzduch ven výstupními otvory. Což může nicméně trvat několik hodin. Pokud je do pacientova těla zaveden katétr jenž obsahuje vzduch, do poraněné.oblasti těla. se nedostane žádný nebo jen nepatrně léčebného roztoku až do okamžiku kdy bude vzduch úplně vypuzen z katétrové trubice. Tudíž je dávána přednost, postupu kdy je roztok vpuštěn do katétru ještě před jeho zavedením do pacienta , aby tak bylo jisté, že vzduch bude . z katétru vytlačen dříve než bude katétr použit. Dále pak, s poukazem ha obr. 19, může být katétr.ového potrubí vestavěn^-vzduchový filtr 224, v oboru dobře známy, těsně před infúzní částí 226 katétru 200. Filtr 224 tak zabraňuje pronikání nežádoucího vzduchu do infúzní části 226 katétru 200.

Obry. 20 a .21 ukazují katétrové trubic, které mají podlouhlé- výstupní, otvory nebo škvíry. Tyto katétrové trubice mohou být použity namísto katétřových trubic shora popsaných. Obr. 20 ukazuje trubici 230, která má podlouhlé výstupní otvory nebo štěrbiny 232 v podélném směru trubice 230. Škvíry 232 by měly být . po celém obvodu trubice 230 v infúzní části katétru. V porovnání, s menšími výstupními otvory podlouhlé štěrbiny 232 zvyšují průtokovou, rychlost, tekutiny, která opouští, katétr tím, že snižují, zdánlivý odpor proudu kapáliny . Štěrbiny 232 by; měly být.-umístěny podélně na povrchu katétrové trubice, tak aby ale nebyla narušena strukturální soudržnost katétru 200 jak je lehké pochopit pro experty z oboru.

Obr. 21 ukazuje trubici 234, která má výstupní otvory .nebo škvíry 236 jejichž délka vzrůstá po celé délce trubice směrem k.jejímu konci. Na zobrazeném provedení jsou škvíry blíže k začátku infúzní části kratší než škvíře na jejím konci. Tak jako v provedení z obr. 8 katétrová trubice zajišťuje rovnoměrné rozptylování roztoku všemi výstupními otvory za poměrně vysoké průtokové rychlosti. Což je zapříčeno tím, že větší velikost vzdálenějších otvorů tak vyrovnává jejich větší průtokový odpor _: a úpadek tlaku. Jinými šlový se'dá říct, tím jak jsou vzdálenější otvorý větší než škvíry blíže k počátku katétru, kapalina jimi proudící má větší průtokovou rychlost než . jakou by měla pokud by tyto škvíry byly stejně velké jako štěrbiny na-začátku katétru. Díky tomu, že se velikost škvír 236 vzestupně zvětšuje zabezpečuje katétr 200 ··'···· * ♦ · «' · .· · · W .

• · * · « » 9 « 9 ’ « • '9 9 · · · » · ··' · ' · ·. 4 poměrně jednotnou dodávku.'roztoku'. Dále, prodlužující se škvíry vykazují větší' průtokové rychlostí než v provedení na obr. 20.

S ohledem na výše zmíněné provedení., katétru., může být jejich součástí nezávislý průsvit pro naváděcí- drátek, který může být .uprostřed nebo přiléhat k ostatním průsvitům, jak je zřejmé expertům v oboru.

Katétry tohoto vynálezu mohou být použity k mnoha různým léčebným výkonům. S poukazerri ná obr. 20, v jednom příkladném použití, je katétr 20 (odvolání se na číslici 20 slouží pouze, k určení katétru, ale může být samozřejmě použit kterýkoli z popsaných katétrů) zaveden do krevní sraženiny 240 uvnitř tepny nebo .žíly 242.. Infúzní část by měla.být uvnitř krevní .sraženiny 240. Léčebný roztok by pak měl být vpuštěn do ústí trubice: katétru. Je výhodou, že lék stejnoměrně opouští katétr 20 celou infúzní částí, abý rozpustil· sraženinu 240. . j

Jak· jistě snadno experti z oboru (chápou, kterýkoli. ze zdě popsaných provedení katétrů může být použit v mnoha různých případech. aplikací, mimo jiné při: periferních nervových blokacích, intratekální infuzi, epidelární infuze, intravaskulární ínfuze, nitrožilní infuze a intraártikulární infuze, ták jako při tišení bolestivých ran.

Navíc kterýkoli ze zde představených katétrů může být nedílnou součástí dráhy roztoku, který vychází z infúzního čerpadla/naproti tornu je však samostatným katétrem určěným R tomu, aby byl .připojen nebo připevněn k infúžnímu čerpadlu. Přestože tento vynález je představován souvislosti s určitými upřednostňovanými, provedeními a příklady, odborníkům je zřejmé, že vynález se mimo konkrétních představených provedení týká i ostatních případných provedení a/nebo použití vynálezu či jeho zřejmých pozměněních a ekvivalentů. Tudíž je zamýšleno, že by se rozsah. vynálezu zde obsaženého neomezoval jen na konkrétní příklady shora uvedených provedení, ale měl by· být· určen především poctivým chápáním patentových nároků, které následují.. .

Claims (3)

1. . Patentové nároky . 1. Katétr pro stejnčměrné.ůodávání roztoku do ceíé.anatomjcké óblasti sestává ze; .

   • Podlouhlé trubice, jejíž konec je uzavřený.a její boční stěny jsou opatřeny větším množstvím výstupních otvorů; .zmíněných výstupních otvorů, které jsou- podél délky, zmíněné trubice vymezujíce tak infúzní část zmíněného katétru; zmíněné trubice, která má takovou velikost, abý ji bylo možno zavést do anatomické oblasti á prodlouženého článku, který je umístěn v trubici, který ma takovou velikost, aby mezi ním a trubicí vznikl prsténcovitý meziprostor, a. který je vyroben . z propustného/porézního, materiálu. 2. Katétr podlé nároku 1, ve kterém zmíněhý článek je souose postaven vůči zmíněné trubici.

   ··. 3.· Katétr podle nároku 1, ve kterém zmíněný článek není souose umístěn vůči ' zmíněné trubici.

   4. Katétr podlé nároku 1, kde zmíněný článek je připevněn ke zmíněné trubicí prstencovitým.spojem, který.Se nachází blízko začátku infúzní části

   5. Katétr podle nároku .1., kde zmíněný článek je připevněn ke zmíněné trubici prstencovitým spojem, který se nachází uprostřed.infúzní části . 6, Katétr .podle nároku 1, kde zmíněný článek je připevněn ke zmíněné trubici na konci zmíněného článku / 7. Katétr podle nároku i, kde.zmíněný propustný materiál má průměrnou velikost • póru v rozmezí 1-50 mikronů.

   8.. . Katétr podle·nároku 1, kde zmíněným propustným materiálem je Mentek.

   .9. Katétr podle, nároku 1, kde zmíněný prsténcovitý. meziprostor má radiální, šířku

   v.rozmezí.O až 0,00.5 mikronu.

   10. Katétr.podle nároku 1, dále obsahuje, vzduchový filtr na dráze roztoku míněné trubice:

   11. Katétr pro rovnoměrné doručení roztoku po .celé anatomické oblásii, obsahuje podlouhlou trubici .na jejíchž bočních stěnách jsou výstupní škvíry;, zmíněné škvíry jsou umístěny v délce trubice, vymezujíc tak infúzní část zmíněného katétru; zmíněné štěrbiny jsou orientovány rovnoběžně s podélnou osou zmíněné trubice; . zmíněná trubice je sestavena tak, že roztok v ní proudící zní vytéká všemi výstupními škvírami stejnoměrně.

   • « »· · · 9 4 * r · »

   4 «· 4 · < 4 . . · »9 4

   -44444.·»*· 4·*· <

   4 ' 4 · 4 ·, 4 4 ·· 4 4 4 .4 · · ·

   QA «·4 4 '9 9 » 4 4 ·

   9 9 9.9 9 4 4 . * ·> 9 99 9

   12. Katétr podle nároku 11, kde zmíněné škvíry se prodlužují směrem od počátku ke konci zmíněné infúzní části.

   13. Katétr pro rovnoměrné doručení roztoku po celé anatomické oblasti, obsahuje ., podlouhlý trubicovitý článek vyrobený ž propustné membrány; zmíněný článek má takovou .velikost', aby mohl být zaveden do anatomické oblasti; zmíněná membrána, je uspořádána tak, že tekutina do jeho otevřeného ústí pod tlakem vpravená, bude ze. stěn zmíněného trubicovitého článku stejným způsobem .po. celé délce zmíněného trubicovitého článku..

   14. Katétr podle nároku 13, kde zmíněná propustná membrána je vyrobena z.jedné . ze skupiny látek obsahující polyethylen, polysulfon, polyethersulfon, polypropylen, ' polyvinyliden diflourid, polykarbonát, nylon nebo polyethylen s vysokou hustotou.

   15. Katétr podle'nároku 13, kde zmíněná membrána má průměrnou velikost póru . méně než 0,23 mikronu.

   16; Katétr podle nároku 13, dále obsahuje vzpěru, která vymezuje nejméně jeden , průsvit a přinejmenším jeden kanálek pro tekutinu, který je vystaven zmíněné membráně. · .

   Způsob stejnoměrného.doručování roztoku po celé anatomické oblasti zahrnuje kroky: zavedení zmíněného trubicovitého podlouhlého článku do anatomické oblasti., zmíněný trubicovitý je vyroben z.prostupného materiálu, který má takovou velikost, aby mohl být prostrčen podkožním povlakem obklopujícím zmíněnou anatomickou Oblast, zmíněná membrána jé uspořádána ták, žě roztok vpuštěný pod tlakem do otevřeného ústí Zmíněného trubicovitého článku bude proudit skrz stěny zmíněného článku stejným způsobem po celé délce zmíněného článku; a zavedení roztoku do otevřeného ústí zmíněného trubicovitého článku.

   18. Katétr pro stejnoměrné doručování roztoku po celé anatomické oblasti, sestává ze: podlouhlé vzpěry; a propustné membrány obalené kolem zmíněné Vzpěry; zmíněná vzpěra, je uspořádána tak, že je vytvořen alespoň jeden průsvit mezi zmíněnou vzpěrou a zmíněnou membránou . .

   19. Katétr podle nároku 18, kde zmíněná propustná membrána je uspořádána tak, že tekutina proudící uvnitř zmíněného průsvitu, byde proudit úsekem' zmíněné membrány, stejným způsobem po celém povrchu zmíněného úseku zmíněné membrány.

   • « ► «· · * » * · • * ···«

   20. Katétr podle nároku 18, kde povrch zmíněné vzpěry zahrnuje přepážky tak, že když je zmíněná·membrána obalena kolem zmíněně·vzpěry, zmíněná membrána vytvoří, část stěny, zmíněného průsvitu. .

   21. Katétr podle nároku 20, kde zmíněné přepážky jsou několikerá žebra vycházející paprskovitě od osově stření části zmíněné vzpěry, zmíněná žebra jsou také podélně upnuta po celé délce zmíněné vzpěry, zmíněná propustná membrána obalená okolo vnějších .hran zmíněných žeber.

   22. Katétr. podle .nároku 18, dále sestává z nepropustné membrány obalené kolem . části zmíněné vzpěry blízké části zmíněně vzpěry kolem, které je obalena propustná membrána, zmíněná nepropustná · mémbrána tvoří část stěny Zmíněného průsvitu.

   23. Katétr podle nároku 18, kde první Zé zmíněných průsvitů je„od druhého oddělen, tak že první roztok proudící prvním průsvitem a druhý roztok proudící druhým průsvitem zůstanou odděleny tak dlouho dokud zmíněné; roztoky setrvají uvnitř

   .... zmíněného katétru,

   24. Katétr podle nároku 23, kde káždý zmíněný průsvit je oddělen, tak že první roztok proudící uvnitř některého zmíněného průsvitu a druhý roztok proudící uvnitř jiného zmíněného průsvitu zůstanou oddělené tak dlouho jak dlouho setrvají uvnitř zmíněného katétru.
2. 2.5. Katétr podle nároku 12, kde zmíněná vzpěra a propustná membrána, jsou pružné

   26. Katétr podle' nároku 21, kde zmíněná osově střední část obsahuje osově umístěný průsvit pro naváděcí drátek,, který je přizpůsoben tak, aby do něj mohl být připevněn naváděcí drátek.

   27. Katétr podle nároku 21, kde zmíněná propustná membrána je připevněna k vnějším hranám zmíněných žeber.

   28. Katétr podle nároku 18, kde běžný průměr póru zmíněné propustné membrány je menší než 0,23 mikronu.

   29. lýletoda stejnoměrného dodávání roztoku po celé anatomické oblasti se škládá z těchto kroků: zavedení katétru do zmíněné anatomické oblasti; zmíněný katétr obsahuje podlouhlou vzpěru a propustnou membránu obalenou kolem zmíněné vzpěry, kde zmíněná vzpěra je uspořádána tak, že jeden nebo více průsvitů vznikne mezi zmíněnou vzpěrou a zmíněnou propustnou membránou; .a zavedení roztoku do začátku alespoň jednoho ze zmíněných průsvitů, zmíněný roztok protéká skrz zmíněnou membránu do zmíněné anatomické oblasti.

   • · ·'» · '· · · <

   • · .» > · t · • · · · · · · »' · • · ·*·'···· • · # '♦ » · ·· *· · · · 4

   30. Způsob zpracování katétru pro rovnoměrné dodávání tekutiny po celé anatomické ·.' oblasti zahrnuje tyto kroky: vytvoření podlouhlé vzpěry; upravení vzpěry tak, že •když ji.potáhneme fólií vznikne jeden neba více průsvitů mezi zmíněnou vzpěrou •a zmíněnou fólií; a obalení zmíněné propustné membrány okolo zmíněné vzpěry . tak že. vznikne jeden nebo více průsvitů mezi zmíněnou vzpěrou a zmíněnou membránou. .

   31. Způsob podle nároku 30, dále obsahuje krok uzpůsobení zmíněné propustné ... membrány tak, že tekutiny proudící některým ze zmíněných průsvitů proteče .

   úsekem zmíněné membrány stejnou rychlostí po celém povrchu zmíněného .

   • úseku zmíněné membrány;.

   32. Způsob podle nároku 30, kde zmíněný výrobní krok zahrnuje, vytvoření přepážek ná povrchu zmíněně· vzpěry tak, že zmíněná propustná membrána jě obalena kolem zmíněné.vzpěry, zmíněná membrána tvoří část stěny zmíněných průsvitů.

   33. Způsob podle nároku 32, dále obsahuje krok vytvoření zmíněných přepážek k zajištění plurality žeber vycházejících paprskovitě z ospvě střední části zmíněné . vzpěry, zmíněná žebra jsou také protažena po cěle délce zmíněné vzpěry; zmíněná propustná membrána je obalena kolem vnějších hran zmíněných žeber.

   34. Způsob podle nároku 33, dále zahrnuje krok vytvoření osového průsvitu pro naváděcí drátek uvnitř zmíněné osově střední části, zmíněný osový průsvit pro . naváděcí drátek je uzpůsoben pro uchycení naváděcího drátku.

   ; 35, Způsob podle nároku 33, dále zahrnuje krok připevnění zmíněné propustné membrány k zmíněným vnějším hranám zmíněných žeber.

   36. Způsob dle nároku 30, dále zahrnuje krok obalení nepropustné membrány kolem části zmíněné vzpěry, která sousedí s částí zmíněné vzpěry, která je obalena ' zmíněnou propustnou mémbránou, zmíněná nepropustná membrána tvoří část · stěn zmíněných průsvitů.

   37. Způsob podle nároku 30, dále zahrnuje krok vytvoření zmíněné vzpěry a propustné membrány tak, že jsou pružné.

   38. Způsob podle nároku 30, dále zahrnuje krok uspořádání jednotlivých průsvitů tak, že jsou od sebe oddělené tak, že i jimi protékající kapaliny jsou od sebe navzájem oddělené.

   39. Katétr pro rovnoměrné dodávání tekutiny po celé anatomické oblasti seskládá.z: podlouhlá trubice, která má více výstupních děr po celé své délce; a trubicovitou .

   «······ · · φ .· φ · ,·Φ φφφ ·♦· · φ · φ • · φ'φφ - < φ .· · · φ ·.

   ·· ?7 - : : : · : : *·:· · : : .· • -fa » .99999' · · .Π «»···· propustnou membránu souose uzavřenou uvnitř trubice, zmíněná trubice a membrána vymezují průsvit. . .

   40. Katétr podle nároku 39, kde zmíněná trubícovitá membrána je. uspořádána tak, že tekutina proudící zmíněným průsvitem prostoupí skrz.stěny· zmíněné trubicovité . membrány stejnou rychlostí skrz celý povrch zmíněné membrány, .

   41: Katétr podle· nároku 39, kde zmíněný průsvit je uspořádán tak, že tekutina jím proudící prostoupí skrz stěny zmíněné trubicovité membrány a opustí trubici . všemi výstupními otvory'stejnou rychlostí.

   42. Katétr podle nároku .39, kde zmíněná trubice těsně obklopuje zmíněnou trubicovitou membránu.

   43. Katétr podle nároku 39, kde zmíněná trubice a trubicovité membrána jsou pružné 44:Katétr podlé nároku'39, kde zmíněné.výstúprií otvory, jsou umístěny po célém .

   obvodu zmíněné trubice

   45. Katétr podle nároku 39, kde průměrný průměr póru zmíněné trubicovité membráný.je menší než 0,23 mikronu /46.Způsob stejnoměrného dodávání tekutiny po celé anatomické oblasti, zahrnuje kroky: vpravení katétru do zmíněné anatomické oblasti, zmíněný katétr obsahuje podlouhlou trubici s více výstupními otvory po celé její délce a trubicovitou propustnou membránu souose uzavřenou, ve zmíněné trubici, zmíněná trubice a membrána vymezují průsvit; a. vpuštění tekutiny pod tlakem, do počátku ' zmíněného průsvitu, zmíněný roztok protéká skrz zmíněnou membránu a zmíněné výstupní otvory do anatomické oblasti.

   47. Způsob zpracování katétru pro stejnoměrné dodávání tekutiny po celé anatomické oblasti, ,obsahuje tyto kroky: vytvoření podlouhlé trubice: poskytnutí mnohosti výstupních otvorů po celé délce trubice; vytvoření trubicovité propustné membrány; a souosé, začlenění zmíněné trubicovité propustné membrány do zmíněné trubice, zmíněná trubice a membrána vymezují průsvit.

   48. Způsob podle nároku 47, dále obsahuje krok uspořádání zmíněné trubicovité membrány tak, že. tekutina proudící zmíněným průsvitem proteče skrz stěny zmíněné trubicovité membrány stejnou rychlostí po celém povrchu zmíněné membrány

   49. Způsob podle nároku 47, dále obsahuje krok uspořádání průsvitů tak, že tekutina proudící zmíněným průsvitem bude protékat stěnami zmíněné trubicovité • * • » · · · «'4 ·' · · membrány á opouštět zmíněnou trubici vytékáním ze všech zmíhěných výstupních otvorů stejnou rychlostí.

   50.Způsob podlé nároku 47,. dále obsahuje krok uspořádání zmíněné trubice . a trubicovité membrány tak, že zmíněná trubice, těsně obklopuje·'zmíněnou · membránu.

   51. Způsob podle nároku 47, dále obsahuje krok · sestavení zmíněné trubice a trubicovité membrány tak, aby bylý pružné.

   52. Způsob podle-.nároku-47.,: kde.zmíněné .výstupní otvory jsou umístěny po celém’ obvodu zmíněné trubice,

   53. Způsob podle, nároku 47, kde zmíněná, trubicovitá membrána má průměrný průměr póru menší než 0,23 mikronů

   54. Žařízení přo rovnoměrné dodávání tekutiny po čelé/ahafomické oblasti, obsahuje ' podlouhlý katétr mající výstupní otvory umístěné po délce zmíněného katétru, zmíněné výstupní otvory se vzestupně zvětšují ve velikosti podél délky zmíněného katétru, kde největší ze zmíněných výstupních otvorů je blíže konci zmíněného katétru než nejmenší ze zmíněných výstupních otvorů tak, že tekutina proudící pod tlakem zmíněným katétrem bude protékat · všemi výstupními otvory stejnou rychlostí, zmíněný katétr je vyroben z materiálu nereagujícího s anatomickým systémem.

   55. Zařízení podle nároku. 54, kde zmíněné, výstupní otvory jsou umístěny po celém obvodu zmíněného katétru.

   56. Zařízení podle nároku 54, kde nejmenší ze zmíněných výstupních otvorů má průměr přinejmenším 0,0002 palce a největší ze zmíněných výstupních otvorů má průměr.nejvíce 0,01 palce

   573/působ rovnoměrného doručování tekutiny po celé anatomické oblasti; zahrnuje kroky: zavedení podlouhlého katétru do zmíněné anatomické oblasti, zmíněný, katétr je po své délce vybaven mnoha výstupními otvory, zmíněné výstupní otvory se postupně zvětšují ve své velikosti po celé délce katétru, kde největší, ze zmíněných výstupních děr je blíže konci zmíněného katétru než nejmenší ze zmíněných výstupních .děr, zmíněný katétr je vyroben z materiálu nereagujícího, s anatomickým systémem; a zavedení roztoku pod tlakem do začátku zmíněného katétru, zmíněný roztok proudí skrz zmíněné výstupní otvory a vstupuje do zmíněné anatomické oblasti, zmíněný roztok proudí všemi výstupními dírami stejně rychle.

   • · . ® · · · · · • · « · · · • ♦ · ' · · *··

   58. Způsob zpracování zařízení pro rovnoměrné doručování tekutiny · po celé anatomické oblasti zahrnuje kroky: vytvoření podlouhlého katétru z materiálu nereagujícího s anatomickým systémem; a vytvoření mnoha výstupních otvorů po délce zmíněného katétru, zmíněné výstupní otvory se vzéstupně zvětšují po délce zmíněného katétru, kde největší zě zmíněných výstupních děr je blíže konci, zmíněného katétru než nejmenší ze zmíněných výstupních děr tak, že tekutina proudící pod tlakem zmíněným katétrem búde protékat'všemi výstupními otvory stejnou rychlostí.

   59. Způsob podlé nároku 58, kde zmíněný krok vytvoření výpustních otvorů zahrnuje vytvoření výpustních otvorů po celém obvodu zmíněného katétru.;
3. 6.0. Katétr pro doručení .tekutiny po celé anatomické oblasti obsahuje: trubici;

   . trubičovitou spirálovitou pružinu jejíž začátek: je připevněn ke konci zmíněné trubice; a záklopku uzavírající konec zmíněné pružiny; zmíněná trubice a zmíněná pružina vymezují část centrálního průsvitu, zmíněná pružina má sousední závity ve vzájemném kontaktu tak,· že tekutina uvnitř.zmíněné pružiny.a pod minimálním rozptylovacím tlakem neopustí zmíněný průsvit tak, že by paprskovitě protékaly mezi spirálami, Zmíněná pružina má možnost se napnout v případě, že.tlak tekutiny je větší nebo roven minimálnímu rozptylovacímu tlaku, čímž umožňuje tekutině, abý se zě zmíněného průsvitu rozptylovala tak, že radiálně vytéká mezi zmíněnými spirálami.

   61, Katétr podlé nároku 60, kde zmíněná pružina je uspořádána tak, že tekutina mezí závity je rozptylována rovnoměrně po celé délce a obvodu Části zmíněné pružiny

   62..Katétr podle nároku 60, kde katétr dále obsahuje průsvit skrz zmíněnou záklopku „tvořící tak průsvit pro naváděcí drátek.

   63.Žpůsob doručování roztoku do anatomické oblasti zahrnuje tyto kroky: vpuštění roztoku do začátku trubice; umožnit zmíněnému roztoku, aby proudil do trubicovité spirálové pružiny uvnitř anatomické oblasti a jejíž počátek je připevněn ke konci zmíněné trubice, tak že jak trubice tak i pružina vytváří každá část průsvitu. Zmíněná pružina má záklopku, která uzavírá konec pružiny. Sousedící spirály zmíněné pružiny' se navzájem dotýkají, takže zmíněný roztok uvnitř pružiny a nedosahující minimálního rozptylovacího tlaku,. nemůže vytékat z průsvitu paprskovitě mezi jednotlivými spirálami. Zmíněná pružina se může natáhnout když tlak roztoku je větší nebo roven zmíněnému minimálnímu rozptylovacímu tlaku, což dovoluje tekutině, aby se paprskovitě rozptylovala

   30.

   «· « * • «· « e « · ¢. *.·♦ e < . * · ť z průsvitu ven mezi jednotlivými spirálami; a dodání tekutině uvnitř pružiriytlak větší nebo rovný minimálnímu rozptylóvacímu tlaku; kde zmíněný roztok opouští . zmíněný průsvit prouděním paprskovitě mézi. zmíněnými.spirálami,.

   64. Způsob zpracování katétru pro doručování roztoku po celé anatomické oblasti zahrnuje tyto kroky: zabezpečení trubice; připevnění začátku trubicóvité spirálové, pružiny ke konci zmíněné trubice, takže zmíněná trubice a zmíněná pružina každá z nich vytváří část centrálního průsvitu. Sousedící spirály zmíněné pružiny se navzájem· dotýkají, takže ..zmíněný roztok uvnitř.’pružiny a. nedosahující minimálního rožptylovacího tlaku, nemůže vytékat z průsvitu paprskovitě mézi jednotlivými spirálami. Zmíněná pružina se může natáhnout když tlak roztoku je = větší, nebo roven zmíněnému· minimálnímu rozptylóvacímu tlaku, což . dovoluje tekútině, aby se .paprskovité rozptylovala z průsvitu .ven mezi jednotlivými, spirálami; a připevnění záklopky na konec zmíněné pružiny. · .

   65. Katétr pro doručování roztoku (po celé anatomické oblasti sestává ze: trubice, která je na svém konci uzavřená, délku zmíněné trubice, která určuje její infúzní část, boční stěny zmíněné trubice jsou v její infúzní části opatřeny mnoha výstupními: otvory; a trubi.covitou spirálovou pružinu která je souose umístěna . uvnitř zmíněné infúzní části, takže uvnitř zmíněné trubice a pružiny vzniká průsvit; Sousedící spirály zmíněné pružiny se navzájem dotýkají, takže.zmíněný roztok uvnitř pružiny a .nedosahující minimálního rožptylovacího tlaku, nemůže vytékat z průsvitu, paprskovitě mezi jednotlivými spirálami. Zmíněná pružina se může natáhnout když tlak roztoku je větší nebo roven zmíněnému minimálnímu rozptylóvacímu tlaku, což dovoluje tekutině,. aby se paprskovitě rozptylovala z průsvitu ven mezi jednotlivými .spirálami skrz zmíněné výstupní otvory.

   66. katétr podle nároku 65, kde zmíněná pružina je uspořádána tak, že tekutiny mezi spirálami je rozptylována stejnoměrně po celé délce a obvodu části zmíněné pružiny a poté vytéká stejně všemi výstupními otvory;

   67. katétr podle nároku 66, kde zmíněné výstupní otvory jsou stejně veliké, takže tekutiny jimi proudí stejnou rychlostí

   68. katétr podle nároku 65, kde zmíněná pružina a zmíněná trubice se spolu dotýkají trubice, délka zmíněné trubice určuje délku infúzní'části, zmíněná infúzní část \ po celé délce zmíněně pružiny

   69.způsob doručování roztoku po celé anatomické oblasti, zahrnuje tyto kroky: zavedení infúzní částí trubice do anatomické oblasti; vpuštění roztoku dó začátku ♦ * ♦ · ♦ · • · · · · · · • · * * . ·· obsahuje mnoho výstupních otvoru v bočních .stěnách trubice á souose zahrnuje trubicovitou spirálovou pružinu, průsvit je vymezen uvnitř zmíněné trubice a pružiny, sousedící, spirály zmíněně pružiny še navzájem dotýkají, takže zmíněný . roztok uvnitř pružiny a nedosahující minimálního rozptylovacího tlaku, némůže vytékat z průsvitu paprskovitě mezi jednotlivými, spirálami. Zmíněná pružina se může natáhnout když tlak roztoku jě větší nebo roven zmíněnému minimálnímu rozptýlovacímu tlaku, což dovoluje tekutině, aby se paprskovitě rozptylovala z průsvitu ven mezi jednotlivými spirálami skrz zmíněné výstupní, otvory; vpuštění zmíněného roztoku do zmíněné pružiny; a dodání tekutině uvnitř pružiny tlak větší nebo rovný minimálnímu rozptýlovacímu tlaku; kde zmíněný roztok opouští zmíněný průsvit prouděním paprskovitě mezi zmíněnými spirálami a .skrz výstupní 'otvory'.

   70.Způsob výroby katétru pro doručování roztoku do anatomické oblastí, zahrnuje tyto kroky: opatření trubice, která je na svém konci uzavřená, délka zmíněné . trubice určuje její infúzní část, boční stěny zmíněné trubice jsou v její .infúzní části opatřeny, výstupními otvory; a.umístění trubicovité spirálové pružiny.souose do zmíněné infúzní části, průsvit je. vymezen uvnitř zmíněné trubice a pružiny, sousedící spirály zmíněné pružiny se navzájem dotýkají, takže zmíněný roztok uvnitř průsvitu a nedosahující minimálního rozptylovacího tlaku, nemůže vytékat z průsvitu paprskovitě mezi jednotlivými spirálami. Zmíněná pružina se může ; natáhnout když tlak roztoku je větší nebo roven zmíněnému minimálnímu rozptýlovacímu tlaku, což dovoluje tekutině, aby se paprskovitě rozptylovala z průsvitu ven mezi jednotlivými spirálami skrz zmíněné výstupní otvory.

   .71. Katétr pro doručování roztoku, po celé anatomické oblasti, sestává z trubice jejíž boční stěny jsou opatřeny vícé výstupními otvory, zmíněná trubice je na svém konci uzavřená, zmíněné výstupní otvory mají takovou velikost, že všechny vytvářejí prodění zabraňující otvory

   72. Katétr podle nároku 71, kde zmíněné výstupní otvory jsou velikostně stejné, takže roztok rozptýlený ze zmíněné trubice proudí stejnou rychlostí všemi zmíněnými výstupními otvory.