robě

• IPA^(key): [ˈrobjɛ]
• Rhymes: -objɛ
• Hyphenation: ro‧bě

Inherited from Old Czech robě, from Proto-Slavic *orbę, from Proto-Indo-European *h₃erbʰ- (“orphan, child slave or servant”).^[1][2]

robě n

1. (literary) baby, small child [14th c.]

   Synonyms: nemluvně, děťátko

See the etymology of the corresponding lemma form.

robě f

1. dative/locative singular of roba

robě

1. present masculine singular transgressive of robit
   • 1991, Karel Čapek, “Betlém”, in O věcech obecných čili Zóon politikon‎^[1], →ISBN:

     ...pracoval v drobném, trpělivě robě chlumy a rovinky, mírné řeky a zavřené obzory...

     (please add an English translation of this quotation)

• “robě”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “robě”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “robě”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

• orbě

Inherited from Proto-Slavic *orbę.

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈrobi̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈrobjɛ/

robě n

1. child

   Synonym: dietě

• Czech: robě

• Jan Gebauer (1903–1916) “robě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění