From Wiktionary, the free dictionary
From po- + cítit.
pocítit pf (imperfective pociťovat)
- to experience (to observe or undergo)
- Když se však na ně podívala, pocítila, že jim nemůže zničit štěstí. ― When she saw them, she felt she couldn't destroy their happiness.
- to be sensible of, to perceive
Conjugation
| Infinitive
|
pocítit, pocítiti
|
Active adjective
|
pocítivší
|
| Verbal noun
|
—
|
Passive adjective
|
—
|
| The verb pocítit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
|
- “pocítiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “pocítiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “pocítit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
