pocit

• IPA: [ˈpɔt͡sɪt]
•   pocit^{? • info}

• po-cit

Od českého pocítiti vycházejícího ze staročeského pocútiti (ve staročeštině byl pro pocit výraz počutie^[1]), odvozeného od cútiti. K němu existují ekvivalenty ve všech slovanských jazycích. Vykládá se mylnou dekompozicí z praslovanského *ot-jutiti (původně „octnout se ve stavu bdělém, být schopen vnímání“^[2]), což má podobný základ jako *jutro („jitro, doba procitnutí“).^[3]

• rod mužský neživotný

1. smyslový nebo duševní zážitek, popřípadě stav
   • pocit chladu
   • radostný pocit
2. uvědomění si něčeho
   • pocit odpovědnosti

1. smyslový nebo citový zážitek, stav

   • angličtina: feeling, sensation, sense
   • francouzština: sensation ž, sentiment m
   • latina: sēnsus m, dolor m, animī mōtus m, affectiō ž
   • němčina: Gefühl ž, Empfindung ž
   • polština: uczucie s
   • ruština: ощущение s, чуство s
   • slovenština: pocit m
2. uvědomění si něčeho

   • angličtina: sense, hunch
   • francouzština: sentiment m
   • latina: cōnscientia ž
   • němčina: Gefühl ž
   • ruština: чувство s
   • slovenština: pocit m, intuícia ž

1. vjem, zážitek, dojem
2. vědomí, tušení, potucha, intuice

• pocitový
• pocítit

• IPA: [pot͡sɪt]

• rod mužský neživotný

1. pocit (smyslový nebo pocitový zážitek)
   • pocit chladu
   • radostný pocit
2. pocit (uvědomění si něčeho)
   • pocit odpovednosti

1. vnem, zážitok, dojem
2. vedomie, tušenie, potucha, intuícia

• pocitový, pocítiť

•   Článek pocit ve Wikipedii