smrdět

čeština

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	smrdím	smrdíš	smrdí	smrdíme	smrdíte	smrdí

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	smrď	smrďme	smrďte

Příčestí
rod	číslo jednotné			číslo množné
rod	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	smrděl	smrděla	smrdělo	smrděli	smrděly	smrděla

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	smrdě	smrdíc	smrdíce

vydávat nepříjemný zápach, smrad
- bylo vidět loď vysokou jako chrám nebo tři tlusté a šikmé komíny; smrdělo to rybinou, zpocenými koni, jutou, rumem, pšenicí, uhlím, železem^[1]
- Více než týden se neměl kde umýt, takže potom už opravdu smrděl.
pobývat někde příliš dlouho, zejména na návštěvě
- Smrdíme tu už dost dlouho, abychom poznali, kdo to tu opravdu zná a kdo si na to jenom hraje.
- Ryba a host třetí den smrdí.^[2]
(např. o obchodní záležitosti) být podezřelý, vzbuzovat dojem nekalosti
- Samochvála smrdí.
- Když prezident Westinghousu Daniel Roderick uvažuje nahlas, jak to udělal počátkem tohoto týdne, když si položil otázku, zda se někdy vůbec dočkáme poctivého tendru, jestliže se debata o Temelínu vede v rovině ‚Východ versus Západ‘, můžete si být jisti, že si myslí, že celá ta věc smrdí^[3]
- Celá ta záležitost je krajně podezřelá a smrdí korupcí dodaleka
vypadat na, připomínat, působit dojmem
- „Dovol, ať tě očuchám,“ řekl mile dojat jednoroční dobrovolník Marek, „hm, opravdu smrdíš kriminálem.“^[4]
- Hele, borče, čuchni si k mý pěsti – smrdí krchovem.

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-05-27]. Heslo smrdět.