iacere
latina
editovatsloveso
editovat- 2. konjugace (e-kmeny)
- intranzitivní
- kmenové "-e-" je dlouhé /-ē-/
časování
editovat| Čas | Osoba | Aktivum | Pasivum |
|---|---|---|---|
| Infinitiv | – | iacēre | |
| Prézens sg. | 1. | iaceō | |
| 2. | iacēs | ||
| 3. | iacet | iacētur | |
| Prézens pl. | 1. | iacēmus | |
| 2. | iacētis | ||
| 3. | iacent | ||
| Imperativ sg. | 2. | iacē! | – |
| Imperativ pl.. | 2. | iacēte! | – |
| Imperfektum sg. | 1. | iacēbam | |
| 2. | iacēbās | ||
| 3. | iacēbat | iacēbātur | |
| Imperfektum pl. | 1. | iacēbāmus | |
| 2. | iacēbātis | ||
| 3. | iacēbant | ||
| Futurum sg. (první) | 1. | iacēbō | |
| 2. | iacēbis | ||
| 3. | iacēbit | iacēbitur | |
| Futurum pl. (první) | 1. | iacēbimus | |
| 2. | iacēbitis | ||
| 3. | iacēbunt | ||
| Konjunktiv imperfekta sg. | 1. | iacērem | |
| 2. | iacērēs | ||
| 3. | iacēret | iacērētur | |
| Konjunktiv imperfekta pl. | 1. | iacērēmus | |
| 2. | iacērētis | ||
| 3. | iacērent | ||
| Konjunktiv prézenta sg. | 1. | iaceam | |
| 2. | iaceās | ||
| 3. | iaceat | iaceātur | |
| Konjunktiv prézenta pl. | 1. | iaceāmus | |
| 2. | iaceātis | ||
| 3. | iaceant |
význam
editovatsloveso (2)
editovat- smíšené, tzv. kolísající 3. konjugace (souhláskové přecházející v i-kmeny)
- tranzitivní
- "-e-" je zde krátké, prothetické
časování
editovat| Čas | Osoba | Aktivum | Pasivum |
|---|---|---|---|
| Infinitiv | – | iacĕre | iacī |
| Prézens sg. | 1. | iaciō | iacior |
| 2. | iacis | iaceris | |
| 3. | iacit | iacitur | |
| Prézens pl. | 1. | iacimus | iacimur |
| 2. | iacitis | iaciminī | |
| 3. | iaciunt | iaciuntur | |
| Imperativ sg. | 2. | iace! | – |
| Imperativ pl.. | 2. | iacite! | – |
| Imperfektum sg. | 1. | iaciēbam | iaciēbar |
| 2. | iaciēbās | iaciēbāris | |
| 3. | iaciēbat | iaciēbātur | |
| Imperfektum pl. | 1. | iaciēbāmus | iaciēbāmur |
| 2. | iaciēbātis | iaciēbāminī | |
| 3. | iaciēbant | iaciēbantur | |
| Futurum sg. (první) | 1. | iaciam | iaciar |
| 2. | iaciēs | iaciēris | |
| 3. | iaciet | iaciētur | |
| Futurum pl. (první) | 1. | iaciēmus | iaciēmur |
| 2. | iaciētis | iaciēminī | |
| 3. | iacient | iacientur | |
| Konjunktiv imperfekta sg. | 1. | iacerem | iacerer |
| 2. | iacerēs | iacerēris | |
| 3. | iacereret | iacerētur | |
| Konjunktiv imperfekta pl. | 1. | iacerēmus | iacerēmur |
| 2. | iacerētis | iacerēminī | |
| 3. | iacerent | iacerentur | |
| Konjunktiv prézenta sg. | 1. | iaciam | iaciar |
| 2. | iaciās | iaciāris | |
| 3. | iaciat | iaciātur | |
| Konjunktiv prézenta pl. | 1. | iaciāmus | iaciāmur |
| 2. | iaciātis | iaciāminī | |
| 3. | iaciant | iaciantur |