Wilhelm von Leeb

Roku 1895 nastoupil do bavorské armády jako důstojnický kadet. Působil jako důstojník dělostřelectva, sloužil v Číně po dobu povstání boxerů. V letech 1907 až 1909 navštěvoval Mnichovskou vojenskou akademii a následně v letech 1909 - 1911 sloužil jako důstojník generálního štábu v Berlíně. Poté byl povýšen do hodnosti kapitána a do roku 1913 sloužil jako velitel dělostřelecké baterie bavorského 10. polního dělostřeleckého pluku v Erlangenu.

Před začátkem první světové války pracoval v generálním štábu bavorského prvního armádního sboru. V období války sloužil v rámci 11. pěchotní divize. Po povýšení do hodnosti majora byl v létě 1916 převelen na východní frontu. Následujícího roku se dostal do štábu korunního prince Ruprechta Bavorského. V první světové válce byl za svoje vojenské úspěchy vyznamenán řádem Maxe-Josefa, což bylo jedno z nejvýznamnějších bavorských vyznamenání, tento řád jej opravňoval používat titul Ritter (rytíř).

Po skončení světové války von Leeb zůstal ve Freikorpsu. V roce 1923 se zúčastnil potlačení nacistického pivního puče. Následně byl velitelem skupinového velitelství 7. V této funkci dosáhl hodnosti generálporučíka. Ve volbách roku 1938 odešel na protest proti Fritschově aféře z armády.

V září byl povolán Hitlerem zpět, aby velel vojsku, které obsazovalo Sudety. Od léta 1939 stál v čele skupiny armád C, která měla krýt západní frontu, zatímco probíhal útok na Polsko. V době západního tažení, jeho jednotka úspěšně prorazila Maginotovu linii. Za tento úspěch byl v létě roku 1940 povýšen do hodnosti polního maršála a byl mu udělen Rytířský kříž. Na jaře roku 1941 byl pověřen vedením skupiny armád Sever, která pronikla až k Leningradu. Jeho skupina armád měla za úkol postupovat Pobaltskými zeměmi, zajistit přístavy, obsadit Leningrad a podle možnosti dosáhnout Archangelsk. Nejprve se mu sice podařilo postoupit o 900 km, ale před Leningradem byl zastaven silnou obranou. Od října do prosince vedl těžké boje o Tichvin. V důsledku silných protiútoků sovětských vojsk vedených sovětským maršálem Kirillem Mereckovem nemohl zasáhnout do bojů o Moskvu. Němci ztratili přibližně 45 000 vojáků a nepodařilo se jim ani dobýt Leningrad. Leebovi se nelíbilo, jak mu do jeho velení zasahuje Hitler a proto v lednu roku 1942 požádal o uvolnění z funkce. Hitler jeho návrh přijal.

Poté, co byl polní maršál von Leeb zajat dne 2. května roku 1945 americkými vojsky ve městě Hohenschwangau, strávil následně dva roky v zajetí, kde byl vyslýchán. Dne 13. května roku 1947 s ním byl zahájen soudní proces a stal se jedním z hlavních obžalovaných v procesech s nejvyššími představiteli wehrmachtu. Obžaloba obvinila polního maršála von Leeb z válečných zločinů proti sovětským válečným zajatcům a civilnímu obyvatelstvu. Ze třech bodů obžaloby byl shledán vinným pouze v jednom a byl mu vyměřen trest odnětí svobody v délce 3 roků. Avšak vzhledem k dvěma rokům stráveným v americkém zajetí byl dne 27. října roku 1948 propuštěn na svobodu.

Po propuštění strávil polní maršál Wilhelm rytíř von Leeb zbytek svého života v tichosti s rodinou v bavorském městě Füssen, kde také dne 29. dubna roku 1956 zemřel.

• Fahnenjunker-Unteroffizier - 1. prosinec 1895
• Fähnrich - 18. leden 1896
• Leutnant - 3. březen 1897
• Oberleutnant - 13. květen 1905
• Hauptmann - 7. březen 1912
• Major - 19. květen 1916
• Oberstleutnant - 28. prosinec 1920
• Oberst - 1. února 1925
•   Generalmajor - 1. února 1929
•   Generalleutnant - 1. prosinec 1929
• General der Artillerie - 1. leden 1934
•   Propůjčena hodnost Generaloberst - 28. únor 1938
•   Generaloberst - 1. listopad 1939
•   Generalfeldmarschall - 19. červenec 1940

•   Rytířský kříž železného kříže - 24. červen 1940
•   Rytířský kříž bavorského vojenského řádu Maxe Josefa - 2. květen 1915
•   Rytířský kříž domácího řádu Hohenzollernů s meči - (první světová válka)
•   Rytířský kříž Řádu saského vévody Albrechta s meči (první světová válka)
•   Rytířský kříž Řádu württemberské koruny s meči (první světová válka)
•   Pruský železný kříž I. třídy - (první světová válka)
•   Pruský železný kříž II. třídy - (první světová válka)
•   Spona k pruskému železnému kříži II. třídy
•   Spona k pruskému železnému kříži I. třídy
•   Sudetská pamětní medaile se sponou Pražský hrad
• Horský odznak Wehrmachtu
•   Kříž cti
• Bavorský vojenský záslužný kříž II. třídy - (první světová válka)
• Bavorská jubilejní medaile prince Luitpolda - (první světová válka)
•   Bavorský vojenský záslužný řád III. třídy s meči - (první světová válka)
•   Turecký železný půlměsíc - (první světová válka)
•   Rakouský řád železné koruny III. třídy s válečným vyznamenáním - (první světová válka)
•   Brémský hanzovní kříž - (první světová válka)
•   Hamburský hanzovní kříž - (první světová válka)
•   Velkovévodský Meklenbursko-Schwerinský služební vojenský kříž II. třídy - (první světová válka)
•   |   |   |   Služební vyznamenání Wehrmachtu od IV. do I. třídy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm von Leeb na Wikimedia Commons
•   Osoba Wilhelm von Leeb ve Wikicitátech
• Geocities.com