Walafrid Strabo
Walafrid nebo také Walahfrid Strabo či Strabus[1] (Šilhavý) (808 – 18. srpen 849) byl alamanský benediktinský mnich, teologický spisovatel, básník, botanik, diplomat v letech 838 až 849 opat kláštera v Reichenau.
| Walahfrid Strabo | |
|---|---|
 | |
| Narození | 808 Švábsko |
| Úmrtí | 18. srpna 849 (ve věku 40–41 let) Západofranská říše |
| Příčina úmrtí | utonutí |
| Povolání | hagiograf, básník, historik, botanik, spisovatel, architekt, teolog a katolický kněz |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatWalafrid pocházel z rodu Alamanů a narodil se u Bodamského jezera.[2] Již jako dítě byl rodiči dán do kláštera v Reichenau jako oblát. V letech 823–824 složil řeholní sliby, roku 825 odešel studovat do kláštera ve Fuldě, kde mu přednášel slavný teolog Rabanus Maurus a kde se stal jeho celoživotním přítelem Gottschalk z Orbais, o němž se Walafried často zmiňuje ve svých básních. V letech 829 až 838 působil na dvoře císaře Ludvíka Pobožného v Cáchách jako kaplan císařovny Judity a jako vychovatel budoucího císaře Karla II. Holého. Vzpomínky na tuto profesní a životní etapu později vtělil do básně Metrum Saphicum.
Roku 838 císař Ludvík I. Pobožný jmenoval Walafrida opatem kláštera benediktinů na ostrově Reichenau. Zde Walafried rozvinul své všestranné schopnosti a věnoval se jak teologii, humanitním vědám a básnictví, tak pěstování rostlin.
Napsal rovněž předmluvu k Einhardou spisu Vita Karoli Magni, který dle vlastního uvážení rozdělil do kapitol a tyto opatřil nadpisy, aby se čtenář v díle lépe orientoval.[3]
Bibliografie
editovat- De exordiis et incrementis quarundam in observationibus ecclesiasticis rerum (Počátky a růst některých věcí v církevních zařízeních), teologický spis.
- Visio Wettin (Vidění Wittinovo), nejstarší básnické vylíčení onoho světa.[4]
- Vita sancti Galli, život svatého Havla.
- Liber de cultura hortorum (Kniha o ošetřováním zahrad).
České překlady
editovat- O zahradnictví (orig. Liber de cultura hortorum). Uherský Brod: Florart, 2005. 130 S. Překlad, úvod a komentář: Jakub Šimek
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ WATTENBACH, Wilhelm. Walahfrid, mit dem Beinamen Strabo [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Konrad Beyerle: Von der Gründung bis zum Ende des freiherrlichen Klosters (724–1427). In: Konrad Beyerle (Hrsg.): Die Kultur der Abtei Reichenau. Erinnerungsschrift zur zwölfhundertsten Wiederkehr des Gründungsjahres des Inselklosters 724–1924. 1. díl. München 1925, str. 55–212).
- ↑ EINHARDUS. ... a neuniknout budoucímu věku (Vita Caroli Magni). 1. vyd. Praha: Set out, 1999. 104 s. ISBN 80-86277-02-X. S. 38 a 77.
- ↑ Slovník latinských spisovatelů. Praha: Odeon, 1984. str. 643
Literatura
editovat- STOFFLER, Hans-Dieter (Hrsg.). Der Hortulus des Walahfrid Strabo: Aus dem Kräutergarten des Klosters Reichenau. 2. vyd. Sigmaringen: Thorbecke, 1996. 164 s.