Vlčnov

Místní jméno Vlčnov je odvozeno přivlastňovací příponou -ov od osobního jména Vlčen, což je zdrobnělina ke staročeskému osobnímu jménu Vlk. Původní význam jména tedy je „ves patřící muži přezdívanému Vlčen“, s vlkem jako zvířetem nijak nesouvisí.^[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1264.

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 31. ledna 2002.^[7]

• Kostel svatého Jakuba Staršího – v jádru gotická stavba ze 13. století s dochovanými přestavbami z 16., 18. a 20. století.
• Kaplička
• Vinné búdy
• Muzeum pálenic
• Rolnický dům a hospodářství ve stavení čp. 57 - etnografické muzeum, jež sídlí ve Vlčnově pod patronátem Muzea Jana Amose Komenského
• Na návrší severně od Vlčnova stával zámek Pepčín, postavený v letech 1903 až 1905 hrabětem Václavem Kounicem a stržený roku 1981.
• Na severním okraji Vlčnova leží přírodní rezervace Kovářův žleb a přírodní památka Myšince.

Tuto nemalou vesnici proslavila tradiční Jízda králů, jež se koná vždy poslední neděli v květnu na Letnice. Jízda králů byla která byla zařazena dne 27. 11. 2011 do seznamu mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO. „Král“ ve vlčnovském kroji projíždí vesnicí se svou družinou. Má v ústech bílou růži, aby nemohl mluvit a neprozradil, že není žena. Je tak činěno podle některých zdrojů na památku dne, kdy se zachránil král Matyáš Korvín, převlečen do ženského kroje a ujížděl ve stejném průvodu vesnicí.

V roce 1935 zde natáčel Josef Rovenský film Maryša, původně zamýšlený jako první barevný film v Československu. V roce 1968 se zde natáčel film Žert podle románu Milana Kundery.

Do vsi zajížděl malíř Joža Uprka, který zde vytvořil obraz Jízda králů, a fotografii Jízdy králů jako jednu z prvních dokumentárních fotografií na Moravě zde pořídil Josef Klvaňa. Je to rodiště novináře Jana Janči, známého také tím, že nechal umístit pamětní plaketu Jana Ámose Komenského na kostel v Nivnici.

Každoročně se zde taky pořádá košt vlčnovských vdolečků.^[8]

• František Přikryl (1857–1939), katolický kněz a historik
• Jan Janča (1866–1928), novinář a spisovatel
• Jan Plesl (1898–1953), starosta Vlčnova, politik, oběť komunismu
• Josef Moštěk (1913–1986), katolický kněz, vězeň komunismu
• Jakub Antonín Zemek (1914–1989), katolický kněz, převor, dominikán, vězeň komunismu
• Jan Zemek (1915–1994), československý voják, příslušník výsadku Silver B, vězeň komunismu
• Metoděj Zemek (1915–1996), kněz, historik, archivář
• Patrik Kužela (1915–1942), jáhen Řádu bratří kazatelů, oběť nacismu
• Zdeněk Kozelka (1917–1991), válečný letec, pilot 311. čs. bombardovací perutě RAF^[9]
• Josef Beneš (1917–2005), pedagog a muzeolog
• Karel Beneš (1932–2021), malíř a grafik
• Antonín Koníček (* 1952), český trumpetista, kapelník a skladatel
• František Koníček (* 1953), politik
• Petr Kapinus (* 1963), zpěvák, textař a pedagog
• Josef Kadlčík (*1941), akademický sochař, pedagog
• Ladislav Kadlčík (†), hudební skladatel, pedadagog
• František Kadlčík (†), horolezec, cestovatel, dobrodruh

• Felix Hoblík (1888–1951), katolický kněz, duchovní správce vlčnovské farnosti v letech 1912 až 1914.
• Jiří Jilík (* 1945), pedagog, novinář a folklorista
• Eva Josefíková (* 1990), herečka

•  
  Památkově chráněný dům čp. 119 a brána u kostela svatého Jakuba Staršího
•  
  Brána hřbitova
•  
  Ulice k Dolnímu Němčí
•  
  Jízda králů
•  
  Vlčnovské búdy
•  
  Ženský kroj z Vlčnova

• BŘEČKA, Jan, kolektiv. Vlčnov. Dějiny slovácké obce. Vlčnov: Obec Vlčnov, 2013. 1037 s. ISBN 978-80-260-6160-1. 

• Vlčnovský háj
• Vlčnovjanka
• Vlčnovjan
• TJ Vlčnov
• Římskokatolická farnost Vlčnov

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlčnov na Wikimedia Commons
•   Encyklopedické heslo Vlčnov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Vlčnov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.