Verbování

Verbování, verbunk čili nábor nových vojáků, také rekrutů, prováděný verbíři. Rozumí se před vznikem Československa, od kdy hovoříme o odvodu branců, ze kterých se tak stávají rekruti neboli odvedenci, lidově nováčci (noví vojáci). Dříve za války probíhal i odvod koní.^[1]

Dobrovolnost

Podle dobrovolnosti se může dít

smluvně, pak zpravidla na smluvní profesionální vojáky za přiměřenou odměnu, mzdu, u vojska obecně zvanou žold,
dobrovolně, za zvláštních okolností, jako je revoluce nebo napadení vlasti - i bez platu nebo jen za symbolický plat,
nedobrovolně, nuceně, násilně nebo pod hrozbou násilí, případně sankcionovaným právem (zákonem) na základě všeobecné branné povinnosti. Zpravidla není tato služba plně odměňována. Branná povinnost může být soustavná, stálá anebo krizová, v rámci mobilizace a podobně.

V umění

Zejména nedobrovolná, povinná forma je vnímána jako synonymum verbování vůbec a je námětem umění, zejména literatury a textů písniček.

Reference

↑ historická fotografie Český svět, 30.04.1915

Související články

Slovácký verbuňk

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] storická fotografie Český svět, 30.04.1915

[1]