Václav Kalous

Jeho otec byl venkovský kantor. Vzhledem k tomu, že se roku 1736 stal novicem u piaristů v Lipníku nad Bečvou, studoval patrně nejprve na piaristickém gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou. Při přijetí do řádu přijal řádové jméno Simon a Scto Bartholomaeo. Nejprve byl učitelem a varhaníkem ve Strážnici. Po roce odešel do Rakouska, kde působil ve stejných funkcích ve Vídni a v Hornu. Zde také dokončil svá studia teologie.

Na Moravu se vrátil v roce 1745 a stal se učitelem a regenschorim v Mikulově. Od roku 1747 působil v Kosmonosích. Mezi jeho významné žáky patřili František Xaver Brixi a Fortunát Durych. Ve dvouletých intervalech učil dále na piaristických gymnáziích v Lipníku nad Bečvou a Benešově. V Benešově byl jmenován profesorem a dostal za povinnost organizovat divadelní činnost žáků ústavu. Žáci poslední třídy benešovského gymnázia hráli pod jeho vedením divadelní hry, které Simon sám napsal a patrně k nim komponoval i scénickou hudbu.

V roce 1752 získal piaristický řád povolení působit v Praze a Kalous byl mezi prvními sedmi řeholníky, kteří byli vysláni do nového působiště. V Praze zůstal čtyři roky a kromě pedagogické a skladatelské činnosti se zde věnoval i studiu hebrejštiny. Po krátké zastávce v Kosmonosích působil další dva roky na gymnáziu ve Slaném. Kromě toho byl samozřejmě varhaníkem, ředitelem kůru. Dále vystřídal Piaristické gymnázium v Kroměříži, znovu Strážnici a Litomyšl.

Roku 1773 byl přeložen do svého posledního působiště, piaristického kláštera v Rychnově nad Kněžnou. Byl zde prefektem latinských škol. V důsledku tereziánských a josefínských reforem bylo gymnázium v roce 1783 zrušeno. Kalous pak učil na německé normálce a věnoval se kazatelské a nábožensko-výchovné činnosti. V roce 1786 byl řád vypovězen i z rychnovského kláštera. Odchodu mnichů z kláštera se však skladatel již nedožil. Po záchvatu mrtvice zemřel 22. července 1786 v rychnovské koleji.

Skladby komponované v Rychnově bohužel nejspíše shořely během požáru kostela a koleje v roce 1798.

Václav Kalous je jeden z nejplodnějších českých skladatelů chrámové hudby 18. století. Jeho skladby se dochovaly nejen v místech kde působil, ale jejich opisy byly nalezeny v mnoha českých a moravských kostelích. Dochovalo se okolo stovky skladeb.

• 27 mší
• 11 Regina coeli
• 5 Salve regina
• 44 offertorií
• 8 litanií
• 4 Stationes Theophoricae
• Affectus erga Christum in sepulcro (sepolkro)

a řada menších chrámových skladeb.

Soupis dosud známého díla pořídil Vincenc Straka a byl publikován v jeho disertační práci. Seznam nemusí být zdaleka úplný. V nedávné době byly v archivu farního kostela v Litomyšli objeveny dosud neznámé Kalousovy kompozice. Na spartaci a analýze těchto skladeb pracují studenti pedagogické fakulty Palackého univerzity v Olomouci.

Byl znám i jako znamenitý hudební pedagog, který vychoval řadu vynikajících hudebníků.

• Československý hudební slovník osob a institucí I (A–L), 1963, SHV, Praha, s. 637
• Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
• Martina Michailidisová: Václav Kalous: Stationes theophoricae, Bakalářská diplomová práce Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, 2008, dostupné na [1]
• J. Sehnal, J. Vysloužil: Dějiny hudby na Moravě. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001.
• Vincenc Straka: Melodika offertorií Václava Kalouse. Musikologie 5, Praha – Brno, 1957,
• Vincenc Straka: Život a dílo P. Simona a s. Barholomaeo. Příspěvek k dějinám chrámové hudby v 18. století. Disertace, Brno, 1946

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Kalous
• Strahovský chrámový sbor^{[nedostupný zdroj]}
• Osobnosti Rychnova nad Kněžnou^{[nedostupný zdroj]}
• Novodobé uvedení Kalousovy mše v Brně Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Tomáš Hanzlík: Kompoziční aktivity paristů – učitelů hudby. Současný stav poznání.