Saab 91 Safir

Saab 91 Safir
	Saab 91C Švédského letectva
Určení	cvičný a užitkový/spojovací letoun
Původ	Švédsko
Výrobce	Saab
Šéfkonstruktér	A. J. Andersson
První let	20. listopadu 1945
Uživatel	Švédské letectvo; Etiopské letectvo; Norské královské letectvo
Výroba	1946–1966
Vyrobeno kusů	323
Varianty	Saab 201
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saab 91 Safir^{[p 1]} byl švédský jednomotorový dolnoplošný cvičný letoun. Existoval ve variantách třímístných (91A, B, B-2) či čtyřmístných (91C, D) a vyráběn byl společností Saab v Linköpingu, která vyrobila 203 kusů, a licenčně u firmy De Schelde v nizozemském Dordrechtu, kde vzniklo 120 kusů.

Vznik a vývoj

Saab 91 poprvé vzlétl 20. listopadu 1945.^[2] Jednalo se o stroj celokovové konstrukce, jehož šéfkonstruktér Anders J. Andersson v období před druhou světovou válkou pracoval u německé společnosti Bücker, kde navrhl převážně dřevěný Bücker Bü 181 Bestmann, s nímž Safir sdílel mnoho prvků koncepce.

Safir 91A byl poháněn čtyřválcovým motorem de Havilland Gipsy Major 2c o výkonu 125 hp, a později motorem Gipsy Major 10 o výkonu 145 hp. Varianty 91B, B-2 a C byly poháněny šestiválcem Lycoming O-435A o výkonu 190 hp,^[3] a 91D měl čtyřválcový Lycoming O-360-A1A o výkonu 180 hp.

Vznikly také experimentální varianty, určené ke zkouškám šípového křídla pro stíhací letouny Saab 29 a Saab 32 při nízkých rychlostech.

Operační historie

Bylo vyrobeno celkem 323 kusů typu, v pěti variantách (A, B, B-2, C a D) a Safir byl užíván letectvy Švédska, Norska, Finska, Rakouska, Tuniska a Etiopie jako cvičný a spojovací letoun,^[1]^:s.94 a jeden exemplář byl užíván japonským úřadem pro obranu jako experimentální při testování letounů vlastností STOL.^[4]

Hlavními civilními uživateli byli Air France, Lufthansa a nizozemská letecká škola Rijksluchtvaartschool (RLS) na letišti Groningen Airport Eelde nedaleko Groningen.

Během vývoje typu Saab 29 byl původní prototyp Saabu 91 vybaven šípovými křídly Saabu 29 ve zmenšeném měřítku, se kterým nesl označení Saab 201. Týž drak byl později osazen křídly určenými pro testování aerodynamické koncepce stíhače Saab 32 Lansen, pod označením Saab 202. Jeden exemplář Saabu 91 byl v Japonsku modifikován na experimentální pod označením X1G1.^[1]^:s.97

Varianty

Safir 91B krátce po startu z letiště Hahnweide.

91A: Původní třímístné výrobní provedení poháněné motorem de Havilland Gipsy Major 10 o výkonu 145 hp (108 kW).^[2]
91B: Třímístná varianta s motorem Lycoming O-435 o výkonu 190 hp (140 kW).^[2]
91B-2: Varianta verze 91B s menšími úpravami, zejména plynule stavitelnou vrtulí, určená pro Norské královské letectvo.
91C: Čtyřmístná varianta odvozená od 91B, s palivovými nádržemi přesunutými do křídel a plynule stavitelnou vrtulí.^[5]
91D: Čtyřmístná verze s motorem Lycoming O-360 o výkonu 180 hp (130 kW) a plynule stavitelnou vrtulí.^[6]

Uživatelé

Vojenští a vládní

Etiopie
- Etiopské letectvo
Finsko Finsko
- Finské letectvo
- Finská pohraniční stráž
Japonsko Japonsko
- Ústav technického výzkumu a vývoje ministerstva obrany Japonska
Norsko Norsko
- Norské královské letectvo
Rakousko Rakousko
- Rakouské letectvo
Švédsko Švédsko
- Švédské letectvo
Tunisko Tunisko
- Tuniské letectvo

Civilní

Belgie Belgie
- SABENA
Francie Francie
- Air France
Německo Německo
- Lufthansa
Nizozemsko Nizozemsko
- Rijksluchtvaartschool
Paraguay Paraguay
- Aeroclub del Paraguay

Specifikace

Saab 91B Safir vystavený ve Flygvapenmuseum v Linköpingu.

Údaje platí pro variantu Saab 91A^[1]^:s.98^[7]

Technické údaje

Osádka: 1
Kapacita: 2 pasažéři
Délka: 7,80 m
Rozpětí křídel: 10,60 m
Výška: 2,20 m
Plocha křídel: 13,60 m²
Hmotnost prázdného stroje: 580 kg
Vzletová hmotnost: 1 075 kg^[1]
Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený invertní čtyřválcový řadový motor de Havilland Gipsy Major 10
Výkon pohonné jednotky: 145 hp (108 kW)

Výkony

Maximální rychlost: 264 km/h
Cestovní rychlost: 248 km/h^[1]
Pádová rychlost: 85 km/h
Dolet: 960 km^[1]
Praktický dostup: 4 600 m
Stoupavost: 3,9 m/s^[1]

Odkazy

Poznámky

↑ Švédsky safír.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saab 91 Safir na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h Andersson 1989
↑ ^a ^b ^c Taylor 1966, s. 125
↑ Flying Magazine 39, srpen 1954
↑ SAAB Safir s/n 91.201
↑ Flight, 1. 1. 1954, s.2
↑ Taylor 1961, s. 135
↑ Smith 1947

Literatura

ANDERSSON, Hans G. Saab Aircraft since 1937. Washington, D.C.: Smithsonian Institution Press, 1989. 190 s. Dostupné online. ISBN 0-87474-314-1. Kapitola Saab 91 Safir (Sapphire), s. 93-103. (anglicky)
C.M.L. Saab 91 C Safir. Flight. 1. 1. 1954, s. 2–3, 21. Dostupné online. (anglicky)
SMITH, Maurice A. Safir in the air. Flight. 23. října 1947, s. 459–462. Dostupné online. (anglicky)
TAYLOR, John W.R. Jane's All The World's Aircraft 1961–62. London: Sampson Low, Marston & Company, 1961. (anglicky)
TAYLOR, John W.R. Jane's All The World's Aircraft 1966–67. London: Sampson Low, Marston & Company, 1966. (anglicky)

Související články

Letadla podobného určení, konfigurace a období

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Saab 91 Safir na Wikimedia Commons
Saab 91: Přehled verzí na www.valka.cz
(švédsky) Saab Safir - Ärna Flygclubb
(švédsky) Safir na stránkách FC Flygklubb

[2] Švédsky safír.

[Ander-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h Andersson 1989

[Taylor-3] Taylor 1966, s. 125

[4] Flying Magazine 39, srpen 1954

[5] SAAB Safir s/n 91.201

[6] Flight, 1. 1. 1954, s.2

[7] Taylor 1961, s. 135

[8] Smith 1947

[p 1]

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]