Plumlov

Název města se odvozuje z německého Blumenau (ve středohornoněmecké podobě blumen ouwe), tzn. „květinová mýtina“.^[5]

Osídlení oblasti Plumlova je archeologickými nálezy doloženo již z doby kolem 15 000 let před naším letopočtem. Pravděpodobně kolem poloviny 13. století, za vlády Přemysla Otakara II., je vybudován plumlovský hrad. První písemná zmínka o vsi, která se rozvíjí v podhradí místního hradu, pochází z roku 1311, kdy plumlovské panství kupuje od Mikuláše I., vévody opavského, král Jan Lucemburský. Ten pak roku 1322 panství i s hradem prodává Vokovi I. z Kravař. Na dlouhou dobu pak panství zůstává majetkem Pánů z Kravař.^[6] Roku 1384 je povýšena na město, tento status později opět ztrácí. Největšího rozmachu Plumlov dosahuje ze začátku panování Pernštejnů, konkrétně od roku 1495 kdy plumlovské panství (společně s nedalekým Prostějovem) připadlo Vratislavu z Pernštejna. Pernštejnové založili Podhradský rybník, nechávají založit místní pivovar a sladovnu, hospodářský dvůr a sýpky. Místní hrad pod jejich správou zažívá renesanční přestavbu, nicméně v téže době (začátek 16. století) Pernštejnové přesouvají své aktivity do nově budovaného sídla v Prostějově a Plumlov začíná být zanedbáván.^[7]

Kvůli finančním problémům majitelů panství Plumlov chátrá, dne 6. června 1586 potom hrad, přilehlé hospodářské budovy i značnou část městečka zachvátil požár. V závěru 16. století je hrad opraven zásluhou nového majitele panství, Karla z Lichtenštejna. Plumlovu zasadily další rány události třicetileté války. Nejprve jej během stavovského povstání (kdy se Karel z Lichtenštejnu dal na stranu císaře Ferdinanda II.) vyplenily vojáci z olomoucké posádky pod vedením stavovského generála Johanna Kryštofa II. z Puchheimu, podruhé při tažení švédského generála Lennarta Torstensona v závěrečné fázi války roku 1643.^[8] Památkou na přítomnost Švédů v Plumlově jsou dělové koule zazděné do zdi hřbitova a místního kostela Nejsvětější Trojice. Během válek o rakouské dědictví v 18. století město i hrad několikrát obsadili a vyplenili Prusové.^[6]

Již ve druhé dekádě 19. století se v obci začíná vyrábět řepný cukr (městečko Plumlov tak stojí u základů cukrovarnictví na Moravě), ve druhé půli století se postupně formuje občanský život (vznikají místní spolky jako Sokol, sbor dobrovolných hasičů, občanská záložna atd.) a Plumlov se také v polovině 19. století stává sídlem soudního okresu (o tento status přichází v roce 1949, kdy zároveň ztrácí status městyse). Začátkem 20. století pokračuje rozvoj občanských spolků a modernizace městečka (1920 – elektrifikace, 1930 – vybudování vodovodu), otevírají se školy (1913 – první měšťanská škola, 1929 – krejčovská škola). V roce 1913 se také začíná s výstavbou vodní nádrže Plumlov, po jejímž dokončení roku 1933 v obci rozkvétá také turismus a je budováno zázemí pro rekreaci (např. v 60. letech vybudovaný autokempink Žralok). V 70. a 80. letech 20. století jsou rozšiřovány školské kapacity výstavbou ZUŠ, přístavbou základní školy a vybudováním mateřské školy. V rámci Akce Z je v závěru 80. let vybudována obecní prodejna.^[9]

V 90. letech 20. století pokračuje rozšiřování vzdělávacích kapacit, městečko je plynofikováno a jsou budovány telekomunikační sítě. Od roku 1996 je opravována zchátralá dominanta městečka, místní zámek.^[9]

Od 27. října 2000 je Plumlov městem.

Plumlov leží 8 km západně od Prostějova na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny. Z jihu je městská zástavba ohraničena Podhradským rybníkem vybudovaným na říčce Hloučele. Jihovýchodně, níže po jejím toku je pak Plumlovská přehrada s hrází na katastru obce Mostkovice (Stichovice).

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[10][11]

Základní škola Plumlov sídlí na ulici Rudé armády. Má všech devět ročníků, je bezbariérová s péčí o integrované žáky, ve školním roce 2013/2014 ji navštěvuje 305 žáků ve 14 třídách. Dojíždí sem děti z dvanácti obcí. Obdržela ocenění Zdravá škola, Zelená škola Olomouckého kraje.

 

• Zámek Plumlov je dominantou obce a širokého okolí, postaven byl v manýristickém stylu v letech 1680–1688 vedle původního plumlovského hradu. Projektantem stavby byl Karel Eusebius z Lichtenštejna. Původní plány na čtyřkřídlý zámek zůstaly nezrealizovány, bylo postaveno jen jedno křídlo (ani to nebylo nikdy dokončeno) s překrásným sloupovím, se štukovou a freskovou výzdobou. Hrad a zámek stály vedle sebe až do roku 1801, kdy oba objekty poškodila vichřice. Tehdejší majitel, Alois z Lichtenštejna, neměl na to, aby hrad i zámek spravoval, a proto hrad nechal zbořit. Roku 1850 je zámek pronajat okresnímu soudu a bernímu úřadu. V několika místnostech bývalo vězení, ostatní obyvatelné části zámku sloužily jako byty úředníků. V roce 1931 je zámek v rámci pozemkové reformy Lichtenštejnům zabrán a přechází do vlastnictví Státního pozemkového fondu. Roku 1994 byl zámek předán do majetku města Plumlova.
• Hrad Plumlov byl založen ve druhé polovině 13. století pravděpodobně českým králem Přemyslem Otakarem II. nebo jeho levobočkem Mikulášem, vévodou opavským. Po roce 1310 prodává Mikuláš I. plumlovský hrad a panství českému králi Janu Lucemburskému. Ten jej v roce 1322 prodal Vokovi z Kravař. Rod pánů z Kravař drží hrad až do roku 1466, kdy vymírá po meči a hrad přechází na Jana Heralta z Kunštátu, manžela Johanky, dcery posledního mužského potomka Jiřího z Kravař. Po Heraltovi, který rovněž zemřel bez mužského potomka, přechází hrad na Vratislava z Pernštejna, manžela jeho dcery Lidmily. Začátkem 16. století byl hrad přestavěn v renesanční zámek. Pernštejnové si však v té době vybudovali novou rezidenci v Prostějově a pro své finanční problémy Plumlovský zámek zanedbali; jeho úpadek dovršil požár roku 1586. Hrad byl zbořen v letech 1801–1805. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalním suku uprostřed nádvoří dnešního zámku.
• Kostel Nejsvětější Trojice pochází ze 16. století. V ohradní zdi kostela zazděny dvě dělové koule a pískovcová deska, jež oznamuje, že právě z tohoto místa vedla roku 1643 švédská vojska útok na městečko a zámek.

• Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory (1575–1625), kněžna lichtenštejnská
• Vojtěška Baldessari Plumlovská (1854–1934), spisovatelka
• František Skorkovský (1863–1957), obvodní lékař, čestný občan Plumlova za 50 let lékařské činnosti
• Václav Svoboda Plumlovský (1872–1956), básník a spisovatel
• František Sekanina (1875–1958), spisovatel
• František Hýbl (1875–1929), historik a středoškolský profesor^[12]
• Alois Vítězslav Procházka (1902–1975), spisovatel, básník, kronikář^[13]
• Alois Dvořák (1916–1941), válečný pilot

•  
  Výhled na Plumlov od přírodní památky Za Hrnčířkou, v popředí přírodní památka Brániska
•  
  Zámek Plumlov přes Podhradský rybník
•  
  Hrad Plumlov
•  
  Hráz plumlovské přehrady
•  
  Archeologický výzkum ve vypuštěné přehradě
•  
  Výpusť Podhradského rybníka
•  
  Hrušeň na hrázi Podhradského rybníka
•  
  Svatý obrázek pod zámkem na začátku hráze Podhradského rybníka
•  
  Kříž na hrázi Podhradského rybníka
•  
  Kaplička a kříž na návsi
•  
  Památník obětem 1. a 2. odboje
•  
  Kostel Nejsvětější trojice

• Římskokatolická farnost Plumlov
• Římskokatolická farnost Krumsín
• TJ Sokol Plumlov

•   Encyklopedické heslo Plumlov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Plumlov na Wikimedia Commons
• Plumlov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města
• Stránky zámku v Plumlově