[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/

Petrohrad (okres Louny)

obec v okrese Louny v Ústeckém kraji

Petrohrad (německy Petersburg) je obec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 627[1] obyvatel. Vesnice se nachází v nadmořské výšce 365 metrů.

Petrohrad
Zámek
Zámek
Znak obce PetrohradVlajka obce Petrohrad
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPodbořany
Obec s rozšířenou působnostíPodbořany
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel627 (2024)[1]
Rozloha18,50 km²[2]
Nadmořská výška365 m n. m.
PSČ439 85, 441 01
Počet domů256 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduPetrohrad 146
439 85 Petrohrad
ou@petrohrad-obec.cz
StarostkaJitka Dondová
Oficiální web: www.petrohrad-obec.cz
Petrohrad na mapě
Petrohrad
Petrohrad
Další údaje
Kód obce566560
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Název obce se odvozuje od jména Petra z Janovic, který byl majitelem zdejšího panství v letech 1358–1371 a který je považován za zakladatele zdejšího hradu Petrohradu (Petršpurku).[4] Petr z Janovic v roce 1374 skoupil okolní statky a ty od onoho roku vlastnili jeho synové Purkart, Jenec, Jetřich a Petr.[5]

Roku 1483 odkoupili od pánů z Janovic hrad Petrohrad a okolní panství Guttenštejnové. Později v důsledku sňatku přešel tento majetek na rod Libštejnských z Kolowrat. Držitel Petršpurku začal již v roce 1559 budovat pod hradem renesanční zámek coby nové panské sídlo.[6]

V roce 1622 zámek koupil za 98 000 kop míšeňských Heřman Černín z Chudenic.[6] V držení tohoto rodu byl tento majetek až do poloviny 20. století – Černínové zde sídlili až do května roku 1945.

V roce 1895 došlo ke spojení obcí Chlumčany a Petrohrad (Petršpurk) pod společným názvem Petrohrad. V roce 1938 byl Petrohrad spolu s okolními obcemi na základě Mnichovské dohody připojen k Německé říši. V roce 1960 bylo rozhodnuto o administrativním spojení obcí Petrohrad, Černčice a Bílenec. Na základě rozhodnutí vyšších orgánů byla v roce 1981 tato obec zrušena a následně připojena ke Kryrům. Po roce 1989 usilovali občané o navrácení k původnímu stavu a od roku 1990 je Petrohrad opět samostatnou obcí.[7]

Podobně, jako je spjata historie vsi Petrohradu s místním hradem, stejně byl v minulých staletích spojen i osud vsi Bílence se zdejším hradem Šprymberkem a rodem pánů z Janovic.

Části obce

editovat

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 831 obyvatel (z toho 389 mužů), z nichž bylo 145 Čechoslováků, 662 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a 23 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické círvi, ale sedmnáct lidí patřilo k církvi izraelské, jeden k církvi československé, dva byli evangelíci a dva patřili k nezjišťovaným církvím.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 914 obyvatel: 220 Čechoslováků, 683 Němců a jedenáct cizinců. Stále převažovala výrazná římskokatolická většina, ale žilo zde také šestnáct evangelíků, jeden člen církve československé, třináct židů, osm příslušníků nezjišťovaných církví a jedenáct lidí bez vyznání.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[10][11]
Obec Petrohrad
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 092 1 241 1 194 1 232 1 281 1 458 1 590 929 1 055 1 029 853 729 690 749
Místní část Petrohrad
Obyvatelé 646 776 690 696 702 831 914 579 724 767 670 548 524 567
Domy 63 76 82 84 95 104 165 168 227 137 134 152 160 127
Tabulka zahrnuje také údaje Chlumčan (dnes součást Petrohradu). Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí BílenecČernčice.

Obecní správa

editovat

Obecní úřad v Petrohradě vydává místní zpravodaj, který pod názvem Lunaria vychází pravidelně každý měsíc. Zpravodaj obsahuje nejen informace o aktuálních událostech, ale také detailní popis jednotlivých míst a objektů na území obce.[12]

Pamětihodnosti

editovat
  • Na jihozápadním okraji vesnice stojí petrohradský zámek ze druhé poloviny sedmnáctého století,[4] ve kterém od roku 1952 funguje psychiatrická léčebna.[13] Po skončení druhé světové války se zámek dostal do vlastnictví státu a byl prohlášen památkovým objektem. Až do roku 1952 spravovalo jedno křídlo budovy ministerstvo zemědělství. Druhá část objektu sloužila jako zázemí výcvikového střediska pro parašutisty, které zde zřídilo ministerstvo školství a tělovýchovy. Poté zde bylo z podnětu hlavního psychiatra ČSR J. Prokůpka založeno léčebné psychiatrické zařízení s 200 lůžky a v březnu roku 1952 sem byli umístěni první pacienti. Psychiatrická léčebna Petrohrad má od roku 2003 kapacitu 150 lůžek.[6]
  • přírodní památka Háj Petra Bezruče – nachází se jižně od obce, parkově upravené smíšené porosty na žulových skalách[14]
  • zřícenina hradu Petrohrad (Petršpurk)[15]
  • kaple Všech svatých – na kopci jihozápadně od obce
  • kaplička – směrem k Jesenici
  • Zádušní zvonička
  • socha svatého Jana Nepomuckého – směrem k Jesenici
  • socha svatého Jana Nepomuckého – na návsi
  • zemědělský dvůr u zámku
  • pivovar – stojí severně od obce u silnice do Černčice; kulturní a technická památka
  • Dub v Bažantnici Petrohrad – památný strom, roste na okraji Bažantnice u cesty za bytovkami[16]
  • Dub v Petrohradě – památný strom, roste v zámeckém parku u křížku vpravo, u silnice Stebno-Petrohrad[17]

Horolezectví

editovat

Petrohradské skály, které se nacházejí na katastru obce v okolí zříceniny hradu Petrohrad (Petršpurk), jsou vyhlášenou horolezeckou lokalitou. Zdejší stěnky, věžičky a balvany jsou maximálně 10–15 metrů vysoké a jsou tvořeny hrubozrnnou žulou.[18] Žulové balvany v této oblasti skýtají především ideální podmínky pro provozování boulderingu. V jarním období je každoročně v Petrohradě pořádáno pod názvem Petrohradské padání soutěžní setkání vyznavačů tohoto sportu.[19]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 661, 664. 
  5. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl čtrnáctý (Litoměřické a Žatecko). 3. vyd. Praha: Argo, 1998. 462 s. ISBN 80-7203-094-9. 
  6. a b c Historie petrohradského zámku. www.plpetrohrad.cz [online]. [cit. 2015-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-27. 
  7. Historie na stránkách obce
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 245. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 263. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  11. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  12. Lunaria. Lunaria [online]. Obecní úřad Petrohrad [cit. 2015-11-26]. Dostupné online. 
  13. Pro veřejnost [online]. Psychiatrická léčebna Petrohrad [cit. 2013-09-16]. Dostupné online. 
  14. PP Háj Petra Bezruče [online]. AOPK ČR [cit. 2012-01-29]. Dostupné online. 
  15. Petrohrad [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-01-29]. Dostupné online. 
  16. Dub v Bažantnici Petrohrad [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online. 
  17. Dub v Petrohradě [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online. 
  18. Popis skalní oblasti
  19. Petrohradské padání

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat