Páni ze Švamberka

 

Listinou z roku 1484, která byla dohodou o vzájemném nástupnictví v případě vymření jednoho z obou dohodu uzavírajících rodů, získali Švamberkové po smrti Petra Voka rožmberský majetek. Na krátký čas se tak stali jedním z nejbohatších rodů v Českém království. Jan Jiří ze Švamberka začal v důsledku tohoto velkolepého dědictví užívat nový erb – polcený složený ze švamberské stříbrné labutě v červeném poli a rožmberské červené růže ve stříbrném poli.^[3] Švamberkové se zúčastnili stavovského povstání a kvůli tomu došlo ke konfiskaci jejich majetků, byli donuceni k emigraci a v roce 1664 Adamem II. ze Švamberka v mužské linii vymírají. V roce 1665 se díky sňatkové politice s dědičkami stal švamberský erb součástí erbu Paarů.

• Ratmír ze Skviřína pravděpodobně založil v roce 1238 minoritský klášter ve Stříbře a hrad Krasíkov, roku 1257 poprvé použil pečeť s erbem labutě na listině týkající se ochrany kláštera Pons Bohemicus. Zúčastnil se tažení Přemysla Otakara II. proti Bélovi IV. v roce 1260.
• Bohuslav I. z Boru zastával za Václava II. úřad plzeňského podkomořího, byl svědkem mnoha významných listin a v roce 1310 byl členem dvanáctičlenného poselstva k římskému králi Jindřichovi VII. ve věci případného sňatku králova syna Jana a poslední dospělé volné Přemyslovny Elišky.
• Bohuslav III. ze Švamberka († 1379/1380), přísedící zemského a dvorského soudu, hejtman Chebska a nejvyšší zemský komorník
• Bohuslav IV. ze Švamberka († okolo roku 1395), vyšehradský purkrabí a správce Chebska
• Bohuslav V. ze Švamberka († okolo 1401), nejvyšší zemský sudí
• Jan I. ze Švamberka († 1409/1410), odpůrce krále Václava IV.
• Bohuslav VI. ze Švamberka († 1425) za panování krále Václava IV. zastával úřad nejvyššího komořího a nejvyššího sudího. Později se přidal na stranu husitů a po smrti Jana Žižky se stal jedním z vůdců povstání. Zemřel v roce 1425 na následky zranění obličeje utrpěného při obléhání Prahy, jeho ostatky pak byly přeneseny do Moravského Krumlova.
• Hynek Krušina ze Švamberka
• Bohuslav VII. ze Švamberka
• Hynek ze Švamberka
• Kryštof I. ze Švamberka († 1534)
• Kryštof II. ze Švamberka, novoutrakvista; Roku 1569 prodal Petru Vokovi panství Bechyně.
• Jindřich III. starší ze Švamberka († 1574) byl syn Kryštofa, známý svou stavební činností, především rozšiřováním Zvíkova.
• Jan Jiří ze Švamberka († 1617) – dědic po Rožmbercích (podle smlouvy uzavřené mezi rody roku 1484), nejvyšší dvorský sudí, nejvyšší zemský komorník, hejtman prácheňského a bechyňského kraje.
• Petr II. ze Švamberka († 1620) – hejtman plzeňského kraje, člen direktoria během českého stavovského povstání, poté nejvyšší dvorský sudí.
• Adam II. ze Švamberka († 1664) – poslední mužský člen rodu.

Ve čtrnáctém století se rod pánů ze Švamberka rozdělil do mnoha vedlejších větví, ale žádná z nich nedosáhla většího významu a některé po několika málo generacích zanikly. Jejich menší význam se odráží v malém množství historických pramenů, a tím také v často nejasných geneaologických vztazích.^[4] Kromě nejasností v rodinných vztazích žila řada dalších osobností užívajících přídomek ze Švamberka, ale do švamberského rozrodu je nelze spolehlivě zařadit.^[5] Zatímco sídelními hrady hlavní větve byly Švamberk a Bor, méně významní členové rodu bydleli na menších hradech nebo tvrzích.^[4]

 

 

 

Lestkovská větev

Nejstarší vedlejší větví byla větev lestkovská, která svůj přídomek odvozovala od Lestkova.^[6] Její nevelké panství roku 1456 tvořilo městečko Lestkov s tvrzí a vesnice Tisvice, Kopačov, Křivoústy a Horní Kozolupy.^[7] Za zakladatele větve je považován přimdecký purkrabí Ratmír III. ze Skviřína doložený v letech 1250–1263. Členové rodu často působili v řadách církve^[8] a významného postavení na dvoře Karla IV. a děkana vyšehradské kapituly dosáhl Vilém z Lestkova.^[4]

Věžecko-svrženská větev

Další větev označovaná věžecko-svrženská se odvozuje od Ratmíra ze Švamberka, jehož syn Racek hrad Věžku založil. Už jeho synové Hynek, Bušek a Ješek hrad vyměnili za Stupno a od roku 1410 do začátku šestnáctého století rod sídlil ve Svržně.^[6]

Ejpovická větev

Menší ejpovická větev pánů ze Švamberka sídlila na Hrádku nad Klabavou. Prvním jistým příslušníkem větve byl Ctibor ze Švamberka a smrtí jeho syna Jindřicha Labutě ze Švamberka větev roku 1430 vymřela.^[9]

Bušovicko-střapolská větev

Sídlem bušovicko-střapolské větve byla bušovická tvrz. Roku 1398 na ní žil Racek ze Švamberka, kterému patřila také ves Střapole. Racek měl syny Lipolta a Racka, který roku 1413 zastával funkci purkrabího na Krašově.^[10]

Muckovská větev

Muckovskou větev se sídlem v Muckově u Boru pravděpodobně založil Dobeš II. ze Švamberka, možný bratr Bohuslava II. ze Švamberka. Vesnice jeho potomkům patřila do roku 1486.^[10]

Mílkovská větev

Mílkovci ze Švamberka sídlili ve vsi Mílkov u Lestkova a za jejich předka je považován Jaroslav na Boru († 1345), možný bratr Bohuslava III. Posledním z mílkovských Švamberků byl strakonický velkopřevor Jan Strakonický ze Švamberka.^[10]

Hanovci ze Švamberka

Hanovci ze Švamberka pocházeli z Hanova a jejich prvním známým předkem byl Hynek na Kokašicích a Lomci připomínaný roku 1379.^[5] Jeho syn Hynek Hanovec v roce 1410 koupil hrad Třebel^[11] Zúčastnil se odboje proti králi Václavovi IV., za což roku 1413 přišel o většinu majetku, ale Třebel se mu podařilo udržet.^[12]

Stanská větev

Ve vsi Stan sídlila nevýznamná stanská větev, jejímž zakladatelem byl Racek ze Stanu, syn Bohuslava I. ze Švamberka, připomínaný ve Stanu v letech 1281–1292.^[5]

Bílá labuť v červeném poli, popř. labuť se zlatýma nohama a zlatým zobákem na zeleném trojvrší.

Spojili se s Rožmberky, Paary, Šternberky, Oppersdorffy, Šelmberky, Pernštejny, Lobkovici či pány z Rožmitálu.

• BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže : všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha: Mladá fronta, 1997. 315 s. Dostupné online. ISBN 80-204-0651-4. 
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola ze Švamberka, s. 158–160. 
• JÁNSKÝ, Jiří. Páni ze Švamberka. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2006. ISBN 80-86125-72-6. 

• Seznam českých šlechtických rodů

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu páni ze Švamberka na Wikimedia Commons
•   ze Švamberka ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích