Nebelschütz

Obec se nachází 3 km východně od města Kamenec a 20 km severozápadně od okresního města Budyšín na území historické země Horní Lužice. Střetávají se zde tři přírodní oblasti, a to rovinatá Hornolužická oblast vřesovišť a rybníků na severovýchodě, zvlněný Hornolužický luh na jihovýchodě a Západolužická pahorkatina a vrchovina na západě. Místními částmi Miltitz a Nebelschütz protéká potok Jauer (Jawora), na kterém byla mezi oběma sídly postavena vodní nádrž sloužící hlavně k rybaření. Nejvyšším bodem je Kamjentna hórka (206,6 m n. m.). Ke spojení s dálnicí A4 slouží státní silnice S 94 spolu s křižovatkou v Burkau, vzdálenou asi 15 km.

První historická zmínka o vesnici pochází z roku 1304. K tomuto roku jsou v listině kláštera Marienstern jmenováni dva bratři z Nebelschütz. Lenní příslušnost vesnice ve 14. a 15. století není zcela jasná, pravděpodobně patřila bohatým pánům z Kamence. V záznamech Mariensternu z roku 1374 je zmiňován příjem z Nebelschütz. Vesnice nebo přinejmenším několik statků bylo v průběhu 15. století vícekrát koupeno nebo zastaveno. Jako majitelé části Nebelschütz jsou mezi jinými zmiňováni členové rodiny Metzradt a také město Kamenz. Nejpozději během první čtvrtiny 16. století získal klášter celou ves. V majetku Mariensternu zůstala vesnice až do roku 1832, proto si také obyvatelstvo udrželo i po reformaci katolické vyznání. Od 1. května 2001 je Nebelschütz členem správního sdružení Am Klosterwasser.

Podle sčítání obyvatel z roku 2011 se z 1196 obyvatel obce hlásilo 1010 k římskokatolickému vyznání (84,4 %), 50 k evangelickému (4,2 %) a zbylých 136 bylo bez vyznání nebo jej neuvedlo.^[3] Podle výzkumu žilo v 80. letech 19. století ve vsi 271 obyvatel, z toho bylo 256 Lužických Srbů (94,5 %) a 15 Němců (5,5 %). Po druhé světové válce podíl srbského obyvatelstva klesl na 55,6 % (údaj pro rok 1956), a to kvůli příchodu Němců vysídlených z Polska a Československa.

• katolický farní kostel svatého Martina (Cyrkej swjateho Měrćina), postavený v letech 1741–1743 Zachariasem Hoffmannem (1678–1754)
• nádrž Nebelschütz
• Miltitzská/Miločanská žába – velký granodioritový oblík pocházející z doby ledové
• Wendentor – historická brána mezi ubytovnou Heldhaus a parkem

• Jan Skala (1889–1945), lužickosrbský publicista
• Jan Hanski (1925–2004), lužickosrbský malíř

Obec Nebelschütz se skládá z pěti místních částí:^[1]

• Dürrwicknitz (Wěteńca)
• Miltitz (Miłoćicy)
• Nebelschütz (Njebjelčicy)
• Piskowitz (Pěskecy)
• Wendischbaselitz (Serbske Pazlicy).

•   Roztoky u Jilemnice, Česko
•   Hlučín, Česko
•   Namysłów, Polsko
•   Ladánybene, Maďarsko

•  
  Hostinec Heldec
•  
  Potok Jauer
•  
  Hlavní cesta
•  
  Velikonoční jízda
•  
  Miločanská žába

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nebelschütz na německé Wikipedii.

• Velikonoční jízda

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Nebelschütz na Wikimedia Commons
• (německy) Oficiální stránky obce
• (německy) Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.