Metro v Paříži

Rozchod kolejí pařížského metra je standardní evropský, 1435 mm. Napájení vozů zajišťuje přívodní třetí kolejnice, elektrický proud je zde pod napětím 750 V. Průměrná mezistaniční vzdálenost představuje 562 m, v centru Paříže se však stanice nacházejí k sobě mnohem blíže. Průměrná cestovní rychlost je 35 km/h, maximální technická pak dvojnásobná (s výjimkou linky 14, kde je to 80 km/h).

Historicky první linky byly budovány jako hloubené, a to vzhledem k primitivním stavebním technikám. Ražené úseky tehdy v podstatě neexistovaly a nestavěly se. Proto jsou také tyto linky vedeny ve směru dopravně vytížených pařížských tříd. Kromě toho byly vybudovány také mnohé úseky jako nadzemní (tj. po viaduktech), či povrchové.

V druhé polovině 20. století se však pařížské metro ukázalo naopak jako průkopník nových technologií. Roku 1998 zde byla velkolepě zprovozněna první linka zcela automatizovaná.

Denně pařížské metro přepraví kolem čtyř a půl milionů cestujících. Těm jsou k dispozici celkem dva typy vlaků – některé s ocelovými koly, tj. klasické, a jiné s koly na pneumatikách (jedná se o linky 1, 4, 6, 11 a 14).

Metro nespojuje jen jednotlivé části metropole; vede i za její hranice, do měst jako například Saint-Denis, a obstarává i jejich dopravní spojení. Jedná se o páteř celé pařížské dopravy. Na ještě delší vzdálenosti po celém Île-de-France zajišťuje vhodnou dopravní obslužnost síť městské železnice RER.

Délka souprav je různá, pohybuje se od tří až po osm vozů v jedné soupravě. Do provozu je nasazováno celkem sedm typů vozů metra. Nejstarší jsou z 60. let, ty nejnovější naopak připomínají spíše než několik vagónů spřažených ve vlak jeden dlouhý několikakloubový vůz – jsou celé průchodné od jednoho konce soupravy až na druhý. To pomáhá zvýšit kapacitu celého systému, který bývá v časech dopravních špiček velmi vytížen.

•  
  Vstup do metra ve stanici Anatole France
•  
  Vlak linky 4 ve stanici Cité
•  
  Mapa pařížského metra

Linka	Trasa	Obrázek	Rok otevření	Poslední prodloužení	Délka v km	Počet stanic	Typ souprav	Počet vozů	Poznámka
	La Défense – Château de Vincennes		1900	1992	16,6	25	MP 05	6	Gumokolové metro bez strojvedoucího
	Porte Dauphine – Nation		1900	1903	12,3	25	MF 01	5
	Pont de Levallois-Bécon – Gallieni		1904	1971	11,7	25	MF 67	5
	Gambetta – Porte des Lilas		1971	1971	1,3	4	MF 67	3
	Porte de Clignancourt – Bagneux-Lucie Aubrac		1908	2022	13,9	29	MP 89 MP 05 MP 14	6	Gumokolové metro bez strojvedoucího
	Place d'Italie – Bobigny-Pablo Picasso		1906	1985	14,6	22	MF 01	5
	Charles de Gaulle-Étoile – Nation		1909	1942	13,7	28	MP 73 MP 89	5	Gumokolové metro
	Villejuif-Louis Aragon / Mairie d'Ivry – La Courneuve-8 Mai 1945		1910	1987	22,5	38	MF 77	5
	Louis Blanc – Pré-Saint-Gervais		1967	1967	3,1	8	MF 88	3
	Balard – Pointe du Lac		1913	2011	23,4	38	MF 77	5
	Pont de Sèvres – Mairie de Montreuil		1922	1937	19,6	37	MF 01	5
	Boulogne-Pont de Saint-Cloud – Gare d'Austerlitz		1923	1981	11,7	23	MF 67	5
	Châtelet – Rosny-Bois-Perrier		1935	2024	11,7	19	MP 14	5	Gumokolové metro
	Mairie d'Issy – Mairie d'Aubervilliers		1910	2022	17,2	31	MF 67	5
	Châtillon-Montrouge – Les Courtilles / Saint Denis-Université		1911	2008	24,3	32	MF 77	5
	Saint-Denis – Pleyel – Aéroport d'Orly		1998	2024	27,8	20	MP 14	8	Gumokolové metro bez strojvedoucího

Ve výstavbě jsou ještě další čtyři linky (15–18), které jsou stavěny v návaznosti na stávající v rámci projektu Grand Paris Express.

• 10. srpna 1903 způsobil požár na poškozené vlakové soupravě dosud největší neštěstí v dějinách pařížského metra. Stanice Ménilmontant byla sice včas evakuována, ovšem v sousední stanici Couronnes zahynulo udušením 84 osob.
• Během náletu 11. března 1918 obyvatelé čtvrti běželi do úkrytu ve stanici Bolivar. U vchodu bylo v nastalé tlačenici mnoho lidí ušlapáno.
• 23. dubna 1930 vlak jedoucí na sever stál na červenou mezi stanicemi Porte de Versailles a Convention a zezadu do něj v plné rychlosti narazil další vlak, jehož strojvůdce přehlédl znamení k zastavení. Při nehodě zemřeli dva lidé a mnoho dalších bylo zraněno.
• Na 8. února 1962 (v závěru alžírské války) svolala komunistická strana zakázanou demonstraci za nezávislost Alžírska. Při jejím potlačování zemřelo v prostorách stanice Charonne 9 lidí.
• 10. ledna 1963 se stala další nehoda ve stanici Porte de Versailles. Při kolizi vlaků bylo zraněno 40 cestujících.
• 6. října 1995 na stanici Maison Blanche spáchala útok alžírská islamistická skupina. Bylo zraněno 18 osob.
• 30. srpna 2000 došlo ve stanici Notre-Dame-de-Lorette k nehodě, která si vyžádala 24 lehce zraněných. Řidič vjel do stanice nepřiměřenou rychlostí, takže u vjezdu do stanice jeden vůz vykolejil.
• 6. srpna 2005 nefunkční jistič blokující kola před maximálním zrychlením způsobil požár vozu ve stanici Simplon. 19 lidí bylo lehce otráveno kouřem (jeden cestující a 18 zaměstnanců RATP).
• 29. července 2007 během ranní špičky došlou vinou brzd k požáru ve vlaku mezi stanicemi Invalides a Varenne. Kouř přiotrávil 35 osob, z toho 15 vážně.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Métro de Paris na francouzské Wikipedii.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Metro v Paříži na Wikimedia Commons
• (francouzsky) Stránky pařížského dopravního podniku RATP