Merseburg

Místo bylo osídleno už od mladší doby kamenné a v muzeu jsou nálezy z halštatské i římské doby. Jako město se poprvé připomíná koncem 9. století, po roce 919 zde založil Jindřich I. Ptáčník císařskou falc, roku 968 bylo založeno biskupství, kolem roku 1000 benediktinský klášter a roku 1015 dóm sv. Jana Křtitele, z něhož se dodnes zachovala románská krypta.

Biskup Dětmar z Merseburku ve své kronice, která obsahuje i mnoho důležitých údajů o českých dějinách, popsal dějiny 10. století. Roku 1219 dostalo město hradby, k roku 1289 se poprvé připomíná městská samospráva a od roku 1426 bylo město členem Hansy. Kolem roku 1470 byl přestavěn zámek a roku 1473 zde vznikla první tiskárna.

Po roce 1561 přišla do města reformace, biskupství i klášter byl zrušen a majetek připadl panovníkovi. Po roce 1605 byl opět přestavěn zámek a v letech 1656–1738 zde sídlil sasko-merseburský hrabě, což městu velmi prospívalo. Po Vídeňském kongresu roku 1815 připadl Merseburg Prusku. V roce 1841 byly v biskupské knihovně objeveny tzv. Merseburské zlomky, opis prastarých zaříkadel a svědectví o předkřesťanské kultuře starých Germánů. Roku 1846 se Merseburg připojil na železnici a po roce 1916 začaly kolem zdejších hnědouhelných dolů vznikat chemické továrny (Buna, Leuna) firmy BASF. Za druhé světové války bylo město silně poškozeno a další historické části byly strženy po roce 1968. Počet obyvatel dosáhl maxima (téměř 51 tisíc) v roce 1961 a od té doby pomalu klesal. Teprve po roce 1989 začala důkladná rekonstrukce památek.

• Dóm sv. Jana Křtitele a sv. Vavřince, založený biskupem Dětmarem roku 1015. Z původní stavby, několikrát přestavované, se zachovala krypta a spodní části věží, po třicetileté válce došlo k barokním dostavbám. V dómě jsou jedny z největších romantických varhan v Německu (s barokním prospektem), rekonstruované v letech 2003-2006, a bronzová náhrobní deska Rudolfa Švábského (†1080).
• Stará radnice z konce 15. století.
• Zámek byl původně založen biskupem Jindřichem 1245, přestavba do současné renesanční podoby začala v roce 1604. Dnes je sídlem okresní správy.
• Barokní zámecká zahrada (20 000 m²) na břehu Saaly

Cca 10 km severně leží statutární město (městský okres) Halle.

Velké chemické závody severně (Buna) a jižně (Leuna) od města poznamenaly jeho osud ve 20. století. Desítky náletů strategických bombardérů měly za cíl vyřadit výrobu syntetického kaučuku a benzínu, ale zároveň těžce poškodily obce Schkopau, Merseburg a Leuna. Následná činnost socialistických podniků VEB Leuna-Werke (až 30 000 zaměstnanců) a VEB Chemische Werke Buna (18 000 zaměstnanců) zatížila životní prostředí a dala vzniknout rekordně vysokým haldám.

Jihozápadně ležící údolí říčky Geisel bylo už od 17. století zdrojem hnědého uhlí. Průmyslová těžba v povrchových dolech se začala rozvíjet od roku 1906 a svého vrcholu dosáhla ve druhé polovině 20. století, kdy zasáhla celkem 33 km² krajiny a pohltila 16 sídel. Poslední důl byl uzavřen v roce 1993 a začala rozsáhlá sanace. Zbytková prohlubeň se proměnila v umělé jezero Geiseltalsee. S plochou 18 km² je největším umělým jezerem v Německu, ale s ohledem na nestability podloží došlo až v roce 2012 k turistickému a rekreačnímu zpřístupnění pouze jižního břehu. Dalšími menšími jezery poblíž jsou Runstettersee a Südfeldsee (Großkayna).

Východně od města jsou rovněž zaplavené těžební jámy, Raßnitzer See a Wallendorfer See, kde rekultivace a stablizace ještě probíhá.

Merseburg má přímé železniční spojení s městy Halle, Naumburg a Eisenach a leží na dálnicích A9 a A38.

• Dětmar z Merseburku (975–1018), biskup v Merseburku a známý kronikář

•   Bottrop, Severní Porýní-Vestfálsko, Německo, 1989
•   Genzano di Roma, Itálie, 1971
•   Châtillon, Francie, 1963

•  
  Dóm, západní průčelí
•  
  Stará radnice
•  
  Náhrobek Rudolfa Švábského

• Z MERSEBURKU, Dětmar. Kronika. Praha: Argo, 2008. 342 s. ISBN 978-80-257-0088-4. 
• Ottův slovník naučný, heslo Mezibor. Sv. 17, str. 140

• Dětmar z Merseburku

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Merseburg na Wikimedia Commons
• (německy) Merseburg a.d. Saale Archivováno 31. 1. 2008 na Wayback Machine.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geiseltal na německé Wikipedii.