Mechatronika

 

Mechatronika je umístěna mezi mechaniku, elektroniku a výpočetní techniku, které dohromady umožňují vývoj jednodušších, ekonomičtějších, spolehlivějších a víceúčelových systémů. Slovo „mechatronika“ poprvé použil Tecuró Mori, inženýr japonské firmy Yaskawa, v roce 1969. Sousloví „elektromechanické systémy“ a někdy „řízení a automatizace“ také označují mechatroniku.

Inženýrské studium mechatroniky typicky zahrnuje matematiku, mechaniku, návrh součástek strojů, termodynamiku, teorii obvodů, elektroniku, telekomunikace, teorii řízení, zpracování signálu, energetiku a robotiku.

Přínosy mechatroniky jsou možnost realizování dosud nemožných funkcí zařízení, snížení ekonomických požadavků na zařízení a multifunkčnost zařízení navrhovaného mechatronicky. Po odbornících mechatroniky jsou požadovány znalosti širokého spektra oborů a systémové myšlení. Nezbytná je schopnost týmové práce se specialisty z jiných oborů.

Nově vznikající specializace tohoto oboru je biomechatronika, která spojuje stroje a člověka, většinou ve formě snímatelných vylepšení, jako je například exoskelet.

• biomechatronika
• kybernetika
• robotika

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu mechatronika na Wikimedia Commons
• Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Technické univerzity v Liberci
• Studijní program Mechatronika na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava
• Inženýrská mechanika a mechatronika na Fakultě strojní ČVUT v Praze
• Ústav mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně
• Automatizace a mechatronika, Katedra mechaniky, ZČU v Plzni

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.