Mahmud I.

Byl synem sultána Mustafy II. Sultánem se stal během povstání konzervativních janičářů proti jeho strýci Ahmedovi III. Toto povstání posléze potlačil a hlavní vůdce nechal popravit, čímž mohl dále pokračovat v reformách armády, zaváděných jeho strýcem, s cílem větší modernizace.

Poté vedl válku s Persií s nejednoznačným výsledkem, nakonec tuto válku ukončil mír v roce 1736, který potvrdil stejný stav jako před počátkem války.

V jihovýchodní Evropě musel dále čelit koalici rakouských a ruských vojsk. Zde dosáhl úspěšného vojenského obratu, když se mu povedlo znovu ovládnout Bělehrad v roce 1739.

Během panování Mahmuda I. byl zaveden systém posílání Fanariotů jako správců knížectví Moldavska a Valašska.

Zemřel v roce 1754 na srdeční selhání po návratu z mešity z pravidelné páteční modlitby.

Jeho smrtí Osmanská říše začala opět pomalu upadat.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mahmud I. na německé Wikipedii.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Mahmud I. na Wikimedia Commons

Předchůdce: Ahmed III.

Osmanský sultán 1730–1754

Nástupce: Osman III.