Machov
městys v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji
Městys Machov (německy Machau) leží na česko-polské státní hranici v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Machov | |
---|---|
Machov - panorama z Polska | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Police nad Metují |
Obec s rozšířenou působností | Náchod (správní obvod) |
Okres | Náchod |
Kraj | Královéhradecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°29′57″ s. š., 16°16′37″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 057 (2024)[1] |
Rozloha | 19,39 km²[2] |
Nadmořská výška | 450 m n. m. |
PSČ | 549 31, 549 63 |
Počet domů | 485 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 4 |
Počet ZSJ | 5 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Machov 119 549 63 Machov ou.machov@worldonline.cz |
Starosta | Ing. Jiří Krtička |
Oficiální web: www | |
Machov | |
Další údaje | |
Kód obce | 574210 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1354.
V době pobělohorské a během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů z náchodského panství celé rodiny, a to nejen pod ochranou červeného šátku vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Z Machova v Náchodském panství prokazatelně odešlo pět exulantů. Oni a jejich potomci spoluzakládali obce Husinec, Poděbrady a Zelów.[4][5]
Přírodní poměry
editovatJižně od městyse se nachází přírodní rezervace Farní stráň.
Místní části
editovat- Machov
- Bělý
- Machovská Lhota
- Nízká Srbská
Pamětihodnosti
editovat- Renesanční kostel svatého Václava od stavitele Martina Alia pochází z roku 1675 a je postaven na místě dřevěného kostela postaveného již před rokem 1354.[7]
- Mariánský sloup se sochou Panny Marie Bolestné z roku 1761 stojí na machovském náměstí.[8]
- Chráněná památná lípa malolistá, zvaná Šrůtkova lípa stojí u čp. 26. Odhadovaného stáří stromu je 500 let, obvod kmene 688 cm a výška 24 m. Je to nejstarší strom celého regionu.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: Kalich 599 s. ISBN 80-7017-553-2.
- ↑ https://www.turistika.cz/mista/navsteva-potomku-ceskych-evangelickych-exulantu-v-nachode-roku-1906/detail
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 213–217.
- ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 217–218.
Literatura
editovat- CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 213–218.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Machov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Machov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Machov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)