Manitou
Manitou nebo Manitu je v jazyce severoamerických indiánů algické jazykové skupiny (Algonkini, Kríkové, Odžibvejové aj.) souhrnné označení pro různé přírodní síly nebo pro duchovní (v zásadě nadpřirozené) bytosti, které je způsobují. Vyskytují se všude v přírodě, případně i ve snech, mohou léčit a propůjčovat mimořádné schopnosti. Vůči lidem jsou spíše neutrální, mohou jim prospívat i škodit. Těm, kdo jim prokazují úctu, však mohou významně pomoci.
Kiči Manitu
editovatU některých indiánských kmenů se objevuje pojem Kiči (nebo Giči) Manitu, což je nejvyšší božstvo, nadřízené všem přírodním silám. Tento pojem pak použili už v 17. století křesťanští misionáři pro označení jediného Boha biblických náboženství.
Rozšíření
editovatNázev kanadského jezera a provincie Manitoba pochází z algonkinského manitu-vapú, Manituův průliv; Manitoulin znamená Manituův ostrov. Slovo se v Evropě rozšířilo koncem 19. století díky „indiánkám“ a zejména románům Karla Maye. Odtud se dostalo do trampských písní a lidové kultury vůbec.
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Ottův slovník naučný, heslo Algonkini. Sv. 1, str. 857