Lokální nakupování

Tento způsob nakupování je ekologický, šetrný k přírodě a podporuje lokální ekonomiku. Opakem je alokace výrobních prostředků a aktiv v rámci globalizace, kdy části jednoho výrobku mohou pocházet z různých zemí vzdálených od sebe i tisíce kilometrů; cílem je minimalizace nákladů (mezi ně se dají počítat i legislativní omezení platící v různých zemích různě). Nezřídka je průvodním jevem exploatace dělníků z rozvojových zemí, dětská práce, práce za nedostatečnou (nedůstojnou) mzdu a často v podmínkách porušujících normy; a v místě odbytiště záplava levného zboží, kterému cílová destinace nemohla cenově konkurovat a zanikali tak místní obchodníci a výrobci.^[zdroj?]

Druhým aspektem je levná energie, zejména relativně nízké náklady na pohonné hmoty (jmenovitě ropu). Výrobky (a jejich části) tak mohou být převáženy tisíce kilometrů, přestože by se daly vyrobit v místě odbytiště (byť dráž). V blízké budoucnosti^[zdroj?] toto nemusí být splněno (podle teorie ropného zlomu).

Převážná většina států je schopna zajistit potravu z domácí produkce.^[1]

V Česku je mnoho rolníků, kteří prodávají své produkty přímo. Např. v roce 2023 bylo registrováno téměř 800 prodejců syrového mléka ze dvora.^[2]

Zároveň také vznikají ve větších městech tržiště, kde se organizují pravidelně „farmářské trhy“. Na farmářských trzích ale může prodávat farmářem pověřený prodejce, podíl potravin regionálního původu je alespoň 50 %, podíl dovezeného potravinářského zboží může být až 10 %.^[3] Jedná se tedy o převážně, nikoliv výhradně lokální nakupování.

• Bazar
• Lokální měna
• Komunitou podporované zemědělství
• Biopotravina

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.