Litvínov

Nejstarší zmínka o sídle pochází z roku 1352 pod názvem Lutwinow. Slovo pochází ze spojení starohornoněmeckých slov liut – „lid“ a wini – „přítel“, tedy Liutwin. Z něj vznikl český název L'utvín, později Litvínov.^[4] Původně zde byly dvě vesnice – Horní a Dolní Litvínov s tvrzemi – dnešní město se vyvinulo z Horního Litvínova. Roku 1715 zde hrabě Jan Josef Valdštejn založil velkou manufakturu na výrobu sukna, jednu z prvních v českých zemích. Tuto událost dodnes připomíná obelisk, vztyčený ke stému výročí v roce 1815. Císař Karel VI. povýšil 7. května 1715 Horní Litvínov na městečko s právem pečeti a výročního trhu. Provozní budovy manufaktury a pohledy na místo jsou dokumentovány grafickým cyklem Antonína Birkhardta.

V 19. století se v Litvínově rozvinula také hrnčířská výroba a v širokém okolí těžba hnědého uhlí. Městem byl (Horní) Litvínov prohlášen 5. srpna 1852. Roku 1901 sem byla přivedena tramvajová dráha z Mostu.

V letech 1938–1945 byl Litvínov součástí území Sudet odstoupených Německu. Roku 1939 byl v Záluží jižně od města pod názvem Sudetenländische Treibstoffwerke (STW) založen velký chemický závod na výrobu syntetického benzínu z uhlí, dnešní Unipetrol RPA.

Po válce se Litvínov stal celostátně významným střediskem chemického a textilního průmyslu, též křižovatkou dálkových ropovodů. V okolí pokračovala a dále se rozšiřovala těžba hnědého uhlí (hlubinný důl Centrum v Záluží, obří povrchové doly v okolí Bíliny, Mostu a Jirkova), které padl za oběť i původní Dolní Litvínov (koncem 50. let zbořený). V 70. letech 20. stol. vybudována rozsáhlá sídliště (Pod Lesem, Hamr, Janov). Těžební a chemický průmysl vedl k velkému znečištění zdejšího ovzduší a životního prostředí.

V roce 1991 vyšlo první číslo městských novin Radnice. Dnes vychází v nákladu 6 300 kusů pod názvem Radnice – Čtrnáctideník pro Litvínov, Meziboří, Horní Jiřetín a okolí.

V roce 1996 bylo založeno litvínovské Docela velké divadlo.

Podle sčítání 1921 v Dolním Litvínově žilo v 182 domech 2 761 obyvatel, z nichž bylo 1 405 žen. 1 473 obyvatel (53 %) se hlásilo k československé národnosti, 1 254 k německé. Žilo zde 1 457 římských katolíků, 30 evangelíků, 8 příslušníků Církve československé husitské a pět židů.^[5] Podle sčítání 1930 zde žilo v 219 domech 2 632 obyvatel. 1 355 obyvatel (51,5 %) se hlásilo k československé národnosti a 1 256 k německé. Žilo zde 1 434 římských katolíků, 51 evangelíků, 21 příslušníků Církve československé husitské a osm židů.^[6]

Podle sčítání 1921 v Horním Litvínově žilo v 551 domech 9 429 obyvatel, z nichž bylo 4 866 žen. 1 921 obyvatel (20 %) se hlásilo k československé národnosti, 7 287 (77 %) k německé a dvacet k židovské. Žilo zde 8 226 římských katolíků, 235 evangelíků, 30 příslušníků Církve československé husitské a 127 židů.^[5] Podle sčítání 1930 zde žilo v 708 domech 9 810 obyvatel. 2 302 obyvatel (23,5 %) se hlásilo k československé národnosti a 7 279 (74 %) k německé. Žilo zde 7 742 římských katolíků, 303 evangelíků, 48 příslušníků Církve československé husitské a 105 židů.^[6]

Podle sčítání lidu, domů a bytů 2011 měl Litvínov 24 905 obyvatel, čímž pokračuje trend poklesu zahájený v devadesátých letech 20. století. 93 % obyvatel (kteří uvedli národnost) se hlásí k české národnosti, 2,8 % činí Slováci, 0,73 ;% Němci, 0,66 % Vietnamci, dále Poláci, Romové, Maďaři aj. 9,08 % obyvatel se deklarovalo jako věřící, 2,5 % jako římští katolíci. Z ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo 16,54 % nezaměstnaných.

•  
  Věková struktura obyvatel obce Litvínov roku 2011
•  
  Rodinný stav obyvatel obce Litvínov roku 2011
•  
  Vzdělání obyvatel obce Litvínov roku 2011

V minulosti byl Litvínov rozdělen do devíti číslovaných místních částí, tzv. obvodů.^[zdroj?] Dnes se některé z nich označují i arabskými čísly místo římských (např. v názvu osadního výboru Litvínov 8 – Janov^[8]).

• Litvínov I – Horní Litvínov
• Litvínov II – Dolní Litvínov, Lipětín, Růžodol (vše zlikvidováno z důvodu těžby hnědého uhlí)
• Litvínov III – Chudeřín
• Litvínov IV – Louka u Litvínova (součást města v 50. letech 20. století, dnes samostatná obec^[9])
• Litvínov V – Šumná, Horní Ves, Písečná, Lounice
• Litvínov VI – Osada
• Litvínov VII – Hamr
• Litvínov VIII – Janov, Křížatky
• Litvínov IX – Záluží (zlikvidováno v souvislosti s výstavbou chemického závodu)

Litvínov má nyní 12 částí: Dolní Litvínov, Hamr, Horní Litvínov, Horní Ves, Chudeřín, Janov, Křížatky, Lounice, Písečná, Růžodol, Šumná a Záluží.

• železniční stanice Litvínov, koncová stanice trati 134 Teplice – Litvínov, osobní vlaky do Teplic v hodinovém až dvouhodinovém intervalu a v pracovní dny osobní vlaky do Ústí nad Labem (vybrané spoje do Děčína) v hodinovém intervalu. U nádraží je uzel MHD (tramvaj, autobusy).
• železniční zastávka Litvínov město (paradoxně dále od centra města) na trati 135, tzv. Moldavské horské dráze (os. vlaky z Mostu do Oseka, vybrané spoje přes Dubí do Moldavy v Kruš. horách). Zastávka je bez obsluhy MHD, stanoviště MHD u žst. Litvínov je vzdáleno asi 500 metrů.
• Tratě vedoucí z těchto dvou bodů se kříží v nedaleké uzlové stanici Louka u Litvínova.

Jižním okrajem Litvínova vede po obchvatu státní silnice I/27, vedoucí od Mostu a dále přes Lom směr Dubí. Z ní se v Litvínově odpojuje silnice II/271 směr Klíny a Mníšek (hraniční přechod do Německa).

MHD v Litvínově je provozována společně se sousedním Mostem (Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova). Síť MHD je na vysoké úrovni a pokrývá celé město a jeho aglomeraci (Horní Jiřetín, Meziboří, Lom, Osek). Tramvajová doprava mezi Litvínovem a Mostem má více než stoleté trvání. Zpočátku měla podobu malodráhy o rozchodu 1000 mm, spoující starý Most, Dolní a Horní Litvínov s Janovem. Po II. světové válce její význam klesal v souvislosti s výstavbou páteřní trolejbusové trati vedené z tzv. Osady v Litvínově kolem chemických závodů a přes původní Souš do starého Mostu. V druhé polovině 50. let oba tyto systémy nahradila novostavba tramvajové rychlodráhy na normálním rozchodu 1435 mm v prakticky zcela nové trase. Její trasa byla v mostecké části postupně prodlužována a měněna, tak jak se celkově měnilo uspořádání města Mostu. Trolejbusy jezdily mezi Mostem a Litvínovem v letech 1946 až 1959, po vybudování normálněrozchodné tramvaje se jejich význam v původní trase ztratil, avšak jejich potenciál pro napojení okolních oblastí (Horní Jiřetín, Meziboří) i přes takové plány nebyl využit a jejich provoz ukončen.

Větší města v okruhu Litvínova:

	Saská Kamenice (~74,1 km)	Freiberg (~53,7 km)	Ústí nad Labem (~43,9 km)
	Annaberg-Buchholz (~58,3 km)		Litoměřice (~49,6 km)
		Litvínov
	Chomutov (~25,0 km)	Most (~18,2 km)	Bílina (~18,8 km)

Z Litvínova pochází řada celostátně známých hudebníků či kapel – klávesista a zpěvák Lešek Semelka, chlapecká skupina Lunetic, dále např. Iva Frühlingová, Martin Maxa nebo Xavier Baumaxa. Ve městě a okolí rovněž působí řada lokálních kapel.

 

Litvínov patří mezi česká města s významnou hokejovou tradicí, od 60. let dvacátého století se místní klub stabilně účastní nejvyšší české (příp. československé) hokejové soutěže. V posledních letech HC Verva Litvínov v hokejové Extralize postupuje do play-off zhruba v polovině případů. V NHL působilo 26 litvínovských odchovanců – nejvíce ze všech klubů v České republice a na počet obyvatel i nejvíce z celého světa.^[zdroj?] Mezi nejvýznamnější hokejové osobnosti spjaté s Litvínovem patří Ivan Hlinka, Vladimír Růžička, Robert Reichel, Martin Ručinský, Jiří Šlégr, dále Viktor Hübl, Robert Kysela, Michal Trávníček či František Lukeš. V sezoně 2014/2015 tým vyhrál českou hokejovou extraligu.^[10] Své domácí zápasy odehrává na zimním stadionu Ivana Hlinky s kapacitou 6011 diváků.

Dále zde působí FK Litvínov, který hraje v Přeboru Ústeckého kraje. Ve florbalových soutěžích působí SK Bivoj Litvínov.

• Raně barokní děkanský kostel svatého Michaela archanděla je jednolodní stavba s dvouvěžovým hlavním průčelím. Kostel postavený v letech 1685–1694 navrhl významný francouzský architekt Jan Baptista Mathey.
• Barokní zámek v Horním Litvínově je čtyřkřídlá stavba z roku 1732 (zřejmě z okruhu F. M. Kaňky). V zámku se nachází muzeum.
• stará radnice z roku 1789
• barokní děkanství z 18. století
• barokní trojiční sloup a socha Samsona ve Voigtových sadech
• Barokní trojkřídlý janovský zámek
• Valdštejnská hrobka – empírová stavba z dvacátých let 19. století na bývalém hřbitově
• areál bývalé hornické ozdravovny (později poliklinika) z období druhého rokoka
• Hlubinný uhelný důl Julius III – Podkrušnohorské technické muzeum v části Růžodol
• řada secesních domů ve Smetanově a Tržní ulici
• nová radnice ze druhé poloviny třicátých let 20. století
• zajímavě řešený urbanistický soubor domů z období nacistické okupace ve čtvrti Osada
• obytný Kolektivní dům (tzv. Koldům) z let 1949 až 1958 (Václav Hilský, Evžen Linhart) je významnou stavbou padesátých let 20. století tohoto druhu
• textilní továrna RICO v Šumné, příklad industriální architektury druhé poloviny 19. století
• Mostecká (Janovská) přehrada z roku 1914
• Rieckenova vila je památkově chráněná budova v Litvínově. Je součástí areálu bývalé textilní továrny Marbach & Riecken v údolí Bílého potoka v litvínovské městské části Šumná.

• Mikuláš Adaukt Voigt (1733–1787), buditel a vědec
• Franz Leidl (1805–???), úředník, soudce, politik a poslanec
• Ludwig Schlesinger (1838–1899), historik, politik a poslanec
• Emil Guntermann (1839–1921), advokát, politik a poslanec
• Květoslav Minařík (1908–1974), jogín, mystik, buddhista a astrolog
• Josef Beránek (1942–2024), bývalý český hokejový útočník
• Vladimír Jarý (* 1947), házenkář
• František Huml (1944–2014), fotbalista a sportovní novinář
• Jiří Švejda (* 1949), spisovatel, scenárista a politik
• Milan Šťovíček (* 1958), politik a poslanec
• Josef Beránek (* 1969), hokejový trenér a bývalý útočník
• Pavel Svoboda (* 1970), moderátor
• Robert Reichel (* 1971), hokejista
• Eva Herzigová (* 1973), topmodelka
• Tomáš Zelenka (* 1975), bývalý hokejista
• Pavel Kučera (* 1976), bývalý fotbalista
• Roman Vopat (* 1976), bývalý hokejista
• Aleš Lehký (* 1979), popový zpěvák
• Jan Šulc (* 1979), hokejista
• Lucie Tvarůžková (* 1979), novinářka
• Iva Frühlingová (* 1982), zpěvačka
• Petr Globočník (* 1982), sociální pracovník a zastupitel
• Zuzana Tvarůžková (* 1983), novinářka, reportérka a moderátorka
• Miroslav Hanuljak (* 1984), hokejista
• Jakub Petružálek (* 1985), hokejista
• Karel Kubát (* 1988), hokejista
• Michal Nguyen (* 1989), fotbalista
• Vladimír Eminger (* 1992), hokejista
• Jan Myšák (* 2002), hokejista

• Josef Jedlička (1927–1990), prozaik a esejista (narozen v Praze)
• Jindřich Šnobl (1903–1971), komunistický politik (narozen v Záluží)
• Ondřej Zamazal (* 1981), sportovní novinář (narozen v Mostě)
• Lešek Semelka (* 1946), zpěvák, skladatel (narozen v Pardubicích)

•   Brie-Comte-Robert, Francie
•   Olbernhau, Německo

•  
  Pohled z hor na Litvínov
•  
  Pohled na ulici 9. května v roce 1911
•  
  Pohled na Náměstí Míru, vlevo radnice, uprostřed kostel sv. Michaela
•  
  Pohled na secesní domy ve Smetanově ulici
•  
  Pohled na východní a středovou část města z Koldomu, v pozadí pásmo Krušných hor
•  
  Pohled na sloup Nejsvětější Trojice v Litvínově, v pozadí kostel sv. Michaela
•  
  Masarykovo náměstí
•  
  Pohled na (hornolitvínovský) zámek od Zámeckého parku
•  
  Znak Litvínova nad vchodem do bývalé radnice
•  
  Železniční stanice

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Litvínov na Wikimedia Commons
•   Slovníkové heslo Litvínov ve Wikislovníku
• Oficiální stránky
• Litvínov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Historie města
• Staré pohlednice z Litvínova
• Litvínovská hraběcí manufaktura na výrobu sukna Archivováno 16. 6. 2020 na Wayback Machine. – kniha Jana Josefa Valdštejna vydaná roku 1728 v Praze
• Litvínov na Facebooku