Jižní Karolína

Se svou rozlohou 82 931 km² je Jižní Karolína 40. největším státem USA, v počtu obyvatel (4,96 milionu) je však 23. nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 64 obyvatel na km² je na devatenáctém místě. Hlavním a největším městem je Columbia se 130 tisíci obyvateli. Dalšími největšími městy jsou Charleston (130 tisíc obyv.), North Charleston (110 tisíc obyv.), Mount Pleasant (80 tisíc obyv.) a Rock Hill (70 tisíc obyv.). Jižní Karolíně patří 301 km pobřeží Atlantského oceánu.^[3] Nejvyšším bodem státu je vrchol Sassafras Mountain s nadmořskou výškou 1085 m v pohoří Blue Ridge Mountains. Největšími toky jsou řeky Pee Dee, Santee, Edisto a Savannah, které se všechny vlévají do Atlantského oceánu. Savannah zároveň tvoří hranici s Georgií.

Na území pozdějších dvou unijních států vznikla ve 20. letech 17. století Provincie Karolína (Province of Carolina). Tato anglická kolonie se roku 1729 rozdělila na Province of North Carolina (severní část) a Province of South Carolina (jižní část).

Jižní Karolína byla roku 1776 jednou z původních třinácti kolonií, které založily Spojené státy americké (USA). Byla prvním státem (resp. anglickou provincií), který ratifikoval Články Konfederace a trvalé unie. Trvalou Ústavu Spojených států amerických ratifikovala Jižní Karolína jako osmý stát v pořadí, a to dne 23. května 1788. Byla však také prvním státem, který se před začátkem občanské války oddělil od Spojených států (Unie), a to 20. prosince 1860. O několik měsíců později začala v charlestonském Fort Sumteru americká občanská válka, během níž byla Jižní Karolína v letech 1861–1865 součástí Konfederovaných států amerických. Po porážce Konfederace v občanské válce byla roku 1868 opět připojena k Unii.

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 4 625 364 obyvatel.^[4]

• 66,2 % Bílí Američané (nehispánští běloši 64,1 % + běloši hispánského původu 2,1 %)
• 27,9 % Afroameričané
• 0,4 % Američtí indiáni
• 1,3 % Asijští Američané
• 0,1 % Pacifičtí ostrované
• 2,5 % Jiná rasa
• 1,7 % Dvě nebo více ras

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 5,1% populace.^[4]

Jižní Karolína, podobně jako ostatní jižní státy, je protestantská. Příznačné je nízké procento lidí bez vyznání. Církevní příslušnost obyvatel je následující:

• křesťané – 92 %
  • protestanti – 84 %
    • baptisté – 45 %
    • metodisté – 15 %
    • presbyteriáni – 5 %
    • jiní protestanti – 19 %
  • římští katolíci – 7 %
  • jiní křesťané – 1 %
• jiná náboženství – 1 %
• bez vyznání – 7 %

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Jižní Karolína na Wikimedia Commons
• (anglicky) Oficiální stránky státu Jižní Karolína

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.