Jiří Dohnal (herec)

Otec mu padl v první světové válce. Z rodného Holoubkova se s matkou přestěhoval do nedaleké obce Strašice, kde strávil dětství. Vyučil se zámečníkem a pracoval v holoubkovských železárnách. V roce 1923 byl z práce propuštěn a začal se profesionálně věnovat divadlu. Jeho bratr Jaromír byl rovněž divadelníkem, působil i jako ředitel Intimního divadla.^[3]

V sezóně 1923/1924 nastoupil u divadelní společnosti A. Vladyky, další sezónu působil v Košicích, poté u divadelních společností R. Branalda a H. Kleina. V období 1926 až 1931 měl angažmá v Plzni a po jednoletém působení v Bratislavě se do Plzně vrátil na další dva roky (1932– 1934). Hostoval též v Komorním divadle v Praze. Do Národního divadla v Praze nastoupil v roce 1935, avšak v poslední válečné sezóně 1944–1945 odešel do Intimního divadla, po osvobození pomáhal zakládat Realistické divadlo a byl jeho prvním ředitelem (1945–1946).^[4] Od sezóny 1946 se vrátil do Národního divadla, kde působil (s výjimkou let 1970–1974, kdy byl ředitelem kladenského Divadla Jaroslava Průchy)^[4] až do svého odchodu do důchodu v roce 1981 jako člen činohry. V letech 1971–1972 byl i šéfem činohry. S divadlem se na scéně Národního divadla rozloučil dne 1. 4. 1984 pohostinským vystoupení v roli Ivana v Jiráskově Lucerně.^[5]

V roce 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 na podporu komunistického převratu.^[6] V roce 1977 podepsal „Antichartu“.

Jsou po něm pojmenovány ulice v Praze, Štětí a Bratislavě.^[zdroj?]

Jeho pravnuk Jiří Jelinek (1977) je slavný tanečník.

• 1959 Alois Jirásek: Kolébka, Národní divadlo
• 1963 Jaroslav Průcha: Hrdinové okamžiku, Tylovo divadlo
• 1971 Carlo Goldoni: Mirandolina, Kladenské divadlo

• 1935 F. X. Svoboda: Poslední muž, Dr. Marek, Stavovské divadlo, režie Milan Svoboda
• 1935 Stanislav Lom: Svatý Václav, Mstina, Národní divadlo, režie K. H. Hilar
• 1936 William Shakespeare: Julius Caesar, Octavius Caesar, Národní divadlo, režie Jiří Frejka
• 1937 Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou, Villy Roškot, Stavovské divadlo, režie Vojta Novák
• 1937 Karel Čapek: Bílá nemoc, Mladý baron Krog, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
• 1938 Karel Čapek: Matka, Kornel, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
• 1938 William Shakespeare: Romeo a Julie, Paris, Valdštejnská zahrada, režie Jiří Frejka
• 1939 Karel Čapek: R.U.R., Radius, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
• 1940 Stanislav Lom: Karel IV., Václav, Národní divadlo, režie Karel Dostal
• 1942 František Zavřel: Caesar, Brutus, Národní divadlo, režie Jiří Frejka
• 1943 bratří Mrštíkové: Maryša, Francek, Národní divadlo, režie Aleš Podhorský
• 1944 William Shakespeare: Cokoli chcete, Orsino, Národní divadlo, režie Karel Dostal
• 1947 Aischylos: Oresteia, Posel, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
• 1950 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Petruccio, Tylovo divadlo, režie František Salzer
• 1950 V. V. Višněvskij: Nezapomenutelný rok devatenáctý, Rodzjanko, Národní divadlo, režie František Salzer
• 1952 A. Surov: Zelená ulice, Kremněv, Tylovo divadlo, režie František Salzer
• 1953 Jan Drda: Hrátky s čertem, Martin Kabát, Národní divadlo, režie František Salzer
• 1954 William Shakespeare: Benátský kupec, Basanio, Tylovo divadlo, režie František Salzer
• 1955 Hedda Zinnerová: Ďábelský kruh, Theo Neubauer, Tylovo divadlo, režie Alfréd Radok
• 1958 Jiří Mahen: Jánošík, titul. role, Národní divadlo, režie František Salzer
• 1959 J. Darvas: Spálená křídla, András Joós, Tylovo divadlo, režie František Salzer
• 1961 William Shakespeare: Král Lear, Hrabě z Kentu, Smetanovo divadlo, režie František Salzer
• 1961 Carlo Goldoni: Poprask na laguně, Patron Toni, Tylovo divadlo, režie Miroslav Macháček
• 1963 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Theseus, Národní divadlo, režie Václav Špidla
• 1968 Karel Čapek: Bílá nemoc, Otec, Tylovo divadlo, režie Evžen Sokolovský
• 1970 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Filip Dubský, Tylovo divadlo, režie Vítězslav Vejražka
• 1972 William Shakespeare: Othello, Brabanzio, Tylovo divadlo, režie Václav Hudeček
• 1975 Miloslav Stehlík: Mordová rokle, Prokeš, Tylovo divadlo, režie Václav Hudeček
• 1978 L. N. Tolstoj: Není nad vzdělanost, Starý kuchař, Tylovo divadlo, režie Václav Hudeček
• 1983 Alois Jirásek: Lucerna, Ivan, Národní divadlo, režie František Laurin

• 1958 titul zasloužilý umělec
• 1964 Řád práce
• 1968 titul Zasloužilý člen Národního divadla
• 1971 titul národní umělec
• 1980 Řád Vítězného února

Ve 30. a 40. letech natočil řadu filmů, kde ztvárňoval především postavy milovníků.

• 1933 U sv. Antoníčka
• 1935 První políbení
• 1935 Studentská máma
• 1936 Uličnice
• 1936 Světlo jeho očí
• 1936 Ulička v ráji
• 1936 Lojzička
• 1937 Krb bez ohně
• 1937 Rozvod paní Evy
• 1937 Srdce na kolejích
• 1937 Švanda dudák
• 1938 Otec Kondelík a ženich Vejvara
• 1938 Vandiny trampoty
• 1938 Její pastorkyňa
• 1938 Panenka
• 1938 Stříbrná oblaka
• 1938 Pod jednou střechou
• 1938 Jarka a Věra
• 1939 V pokušení
• 1939 Dvojí život
• 1940 Babička
• 1940 Dceruška k pohledání
• 1940 Artur a Leontýna
• 1940 To byl český muzikant
• 1940 Madla zpívá Evropě
• 1940 Poslední podskalák
• 1940 Srdce v celofánu
• 1940 Okénko do nebe
• 1941 Advokát chudých
• 1941 Tetička
• 1942 Karel a já
• 1944 Děvčica z Beskyd
• 1949 Revoluční rok 1948
• 1951 Mikoláš Aleš

• Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 24
• Bohumil Bezouška: Jak jsem proskotačil život, Lunarion, Praha, 1993, str. 289, ISBN 80-85774-08-9
• B.Bezouška, V.Pivcová, J.Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 66, 81, 113, 128, 132, 146, 172, 174, 207, 211, 239, 250, 278–9, 336
• Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 70, 118, 128, 138, 151, 160, 197, 231, 233, 257
• František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 252, 340, ISBN 80-200-0782-2
• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 240, 267, 274
• František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, 1970, str. 75, 141
• František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 123, 126, 157, 166, 383, 415
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 36–7, 93, 205–6, 248, 253, 283, 305, ISBN 978-80-200-1502-0
• Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 76, 188, 227, 324, 326, 466, 472.
• Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 125, 139, 235, 370, 402, ISBN 80-207-0419-1
• Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 207–209.
• Petr Hořec: Herecká ohlédnutí, Západočeské nakladatelství, Plzeň, 1977, str. 19–27
• Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 278, 390, 433
• Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 96, 101, 104, 107, 264, 299, 446, ISBN 80-204-0493-7
• Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 117
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 173, 342, 360, 402, 499, 504, 506, 518, 625, 657–8, 666
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 75–77
• Viktor Kudělka: To byl český milovník, vyd. Knihkupectví Michala Ženíška, 1999, str. 83–92, ISBN 80-901887-4-5
• Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 125. 
• Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 204, 213–4, 223
• Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, 1975, vyd. Divadelní ústav, Praha, str. 199
• Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 127
• Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 39, 178
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 242. 
• Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 65, 165, ISBN 80-85837-35-8
• Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 249, 252, ISBN 80-207-0485-X
• Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 29, 51, 181, 210–212, 214, ISBN 80-85625-19-9
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig–Doš. Praha: Libri, 2010. 216–338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 273–274. 

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Dohnal na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Dohnal (herec)
• Jiří Dohnal v databázi Archivu Národního divadla
• Jiří Dohnal v Česko-Slovenské filmové databázi
• Jiří Dohnal ve Filmové databázi
• Jiří Dohnal na Kinoboxu
• Jiří Dohnal v Internet Movie Database (anglicky)
• Jiří Dohnal na Dabingforum.cz Archivováno 6. 6. 2014 na Wayback Machine.