[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/

Hüntwangen

obec v kantonu Curych ve Švýcarsku

Hüntwangen je obec v okrese Bülach v kantonu Curych ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.

Hüntwangen
Hüntwangen – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška390 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonCurych
OkresBülach
Hüntwangen
Hüntwangen
Hüntwangen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4,91 km²
Počet obyvatel1 031 (2018)[1]
Hustota zalidnění210 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.huentwangen.ch
PSČ8194
Označení vozidelZH
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Obec Hüntwangen leží v nejsevernější části okresu Bülach na pravém břehu Rýna, zvané Rafzerfeld, na hranicích s Německem. Leží na trase mezi Curychem a Schaffhausenem. Sousedními obcemi jsou Hohentengen v Německu a Glattfelden (exkláva Neuhus), Eglisau, Wil a Wasterkingen ve Švýcarsku. Západně od obce probíhá hranice mezi Německem a Švýcarskem.

Historie

editovat
 
Letecký pohled (1969)

První zmínka o obci pochází z roku 1254.[2] V raném a vrcholném středověku patřil Hüntwangen k zemskému panství Klettgau, ve vrcholném středověku zde vládli baroni z Tengenu. Od 12. století patřily podhradí a nižší dvory kostnickému biskupství, které je propůjčovalo nižší šlechtě. V roce 1478 je získal baron Bernhard Gradner. Jako součást hrabství Eglisau připadl Hüntwangen v roce 1496 městu Curychu a do roku 1798 patřil k panství. Ve 14. století držela vrchnostenské právo hrabata von Habsburg-Laufenburg a od roku 1408 hrabata ze Sulzu, která je v roce 1651 prodala městu Curych. Hüntwangen spadal pod církevní jurisdikci farnosti Wil a kolem roku 1525 přestoupil na reformovanou víru. V raném novověku zde vzniklo vesnické družstvo (zakládací list pochází z roku 1587). V roce 1798 byl Hüntwangen přiřazen k okresu Bülach jako samostatná obec, v roce 1814 ke správnímu obvodu Embrach a v roce 1831 opět k okresu Bülach.[2]

Obyvatelstvo

editovat
 
Centrum obce s tradiční architekturou
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1640 1722 1836 1850 1900 1950 2000 2005 2010 2015 2020 2022
Počet obyvatel 175 456 588 639 538 523 784 904 946 1013 1066 1092

V roce 2022 se 36,4 % obyvatel hlásilo k evangelické reformované církvi, 16,4 % k římskokatolické církvi a 47,1 % k jinému vyznání nebo bez vyznání.[3]

Hospodářství

editovat

Před rokem 1798 zde bylo jen málo venkovských živností, převládalo zemědělství doplněné vinicemi. Od 17. do 19. století bylo rozšířeno domácí tkaní slámy. Jediným průmyslovým provozem byla továrna na výrobu slaměných a plstěných klobouků Ritz, která existovala v letech 1890–1956. Silnice Eglisau–Bühl (v Bádensku) postavená v letech 1836–1839, která u Hüntwangenu křížila starou zemskou silnici Schaffhausen–Baden, a napojení na severovýchodní železniční trať Eglisau–Schaffhausen v roce 1897 nevedly k industrializaci zemědělské obce (v roce 1920 bylo v primárním sektoru stále zaměstnáno 61 % pracovních sil). Roztříštěnost statků vedla k prvnímu scelování polností v letech 1929–1933. Od roku 1960 se v jižní části obce těží štěrkopísek, čímž se mění topografie obce. Po roce 1960 vedly rekonstrukce zemědělských usedlostí a výstavba rodinných domů k mírnému růstu a zvýšené dojížďce za prací.[2]

Doprava

editovat
 
Železniční stanice Hüntwangen-Wil

Dva kilometry od obce prochází železniční trať Bülach–Schaffhausen, na které se nachází železniční stanice Hüntwangen-Wil a po které jezdí v pravidelném intervalu linky S-Bahn Curych, spojující obec jak s Curychem, tak Schaffhausenem. Spoje veřejné dopravy zajišťují autobusy Postauto.

Nejbližší dálnicí je A51 v asi 7 km vzdáleném Bülachu.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hüntwangen na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c d MÜLLER, Ueli. Hüntwangen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2018-01-24 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. (německy) 
  3. Gemeindeporträt - Konfession [online]. Kanton Zürich [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

editovat