Fosforečnany

Fosfátový anion má tetraedrickou strukturu (grupa symetrie T_d), okolo atomu fosforu jsou čtyři identické atomy kyslíku. Náboj iontu je -3, jeho konjugovanou kyselinou je HPO 2-
4  (hydrogenfosforečnan), který je dále konjugovanou bází H₂PO -
4  (dihydrogenfosforečnanu). Dihydrogenfosforečnan je konjugovanou bází kyseliny fosforečné.

Fosfáty se v přírodě vyskytují v mnoha minerálech, např. monazit, apatit aj.

V biologických systémech se fosfát nachází v anorganické iontové formě (značí se P_i) a vzniká hydrolýzou difosfátu PP_i:

P₂O 2-
7  + H₂O → 2 HPO 2-
4 

Mnohem častěji ale v živých systémech nacházíme fosfáty v organické formě. V tomto případě jde v podstatě o estery kyseliny fosforečné (R-O-P(O)(OH)₂); difosfáty^{[pozn. 1]} – estery kyseliny difosforečné (R-O-P(O)(OH)-O-P(O)(OH)₂) a trifosfáty^{[pozn. 1]} – estery kyseliny trifosforečné (R-O-P(O)(OH)-O-P(O)(OH)-O-P(O)(OH)₂). Příkladem jsou adenozinfosfáty (AMP, ADP, ATP) a v nukleových kyselinách DNA a RNA. Adenozinfosfáty jsou pro organismy velmi důležité, protože díky makroenergetické vazbě mezi fosfátovými jednotkami slouží jako zásobárna energie.

Hlavní použití je výroba hnojiv. Fosforečnany se též často používají k snížení tvrdosti vody vázáním iontů vápníku a hořčíku.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu fosforečnany na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.