Fidenza

Město stojí na místě galského sídla Vicumvia, později římského tábora Fidentia, který se roku 41 př. n. l. stal městem. V letech 1092–1100 bylo sídlem italského krále Konráda Franckého a získalo statut svobodného města. Roku 1199 je dobyla Parma, roku 1221 je osvobodil Fridrich II. Štaufský. 1268 je opět zničili parmští, roku 1300 bylo obnoveno. V letech 1346–1499 bylo v majetku milánských rodů Visconti a Sforza, později připadlo opět Parmě. Po napoleonských válkách patřilo Francii až se roku 1859 stalo součástí sjednocené Itálie. Za fašistického režimu se rozrostlo a roku 1927 přijalo název Fidenza jako připomínku římského Fidentia. Roku 1944 bylo silně poškozeno bombardováním a na jaře 1945 masakry nacistické armády.

Fidenza leží při dálnici A1 (Autostrada del Sole Milán – Řím – Neapol) a na železnici Milán – Boloňa.

• Katedrála z 11.–13. století je vynikající ukázka severoitalského románského slohu, později rozšířená. Je zasvěcena sv. Donninovi, podle legendy komorníkovi císaře Maximiana, který se stal křesťanem a když byl prozrazen, byl na útěku zabit před Fidenzou roku 304. Velké části fasády s bohatou plastickou výzdobou z 11. století se zachovaly, stejně jako vnitřek katedrály.
• Radnice (Palazzo communale) se připomíná už ve 12. století, byla však poškozena a přestavěna v 19. století.
• Brána Porta san Donnino z roku 1364 blízko katedrály je jediný pozůstatek starých hradeb.

•  
  Katedrála, průčelí
•  
  Katedrála, vstupní portály
•  
  Plastiky na průčelí
•  
  Katedrála, vnitřek

•   Kutná Hora, Česko

• Ottův slovník naučný, heslo Borgo san Donnino. Sv. 4, str. 381

• Parma

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Fidenza na Wikimedia Commons
• Stránky města (italsky)^{[nedostupný zdroj]}
• Museo del Duomo di Fidenza (italsky)