Dewoitine D.21

Prototyp D.21 vzniknul vývojem z typu D.12. Letoun byl později licenčně vyráběn v Argentině v tamní Fábrica Militar de Aviones, v Československu Škodovými závody (jako Škoda-Dewoitine D-1) a ve Švýcarsku státní zbrojovkou EKW. Jeden stroj užívaný Tureckem byl vybaven upraveným křídlem a pojmenován Orhanelli.

Argentina zakoupila 7 kusů a v licenci vyrobila dalších 58. Větší počet zakoupilo i Turecko. Československá licenční výroba dala v letech 1928-1929 vzniknout 1 prototypu a 25 sériovým kusům.^[1][2] Vyrobené D-1 zpočátku zalétával zkušební pilot společnosti Dewoitine Marcel Doret, po něm nastoupil pilot Vladimír Černý. Typ byl užíván nejprve vojenským letectvem u Leteckého pluku 4 letkami 40 a 41 a 36. letkou LP 1. Jeden letoun (výr. č. 24) prošel zkouškami ve Vojenském leteckém ústavu studijním v Letňanech a několik exemplářů se dostalo také k VLU v Prostějově případně jeho Detašmánu v Chebu. V letectvu D-1 sloužily do roku 1935, kdy byly nahrazeny stroji Avia B-534. Později pět kusů (imatrikulace OK-PAA, -PAB, -PAC, -PAG a -PAH) získaly i Četnické letecké hlídky. V roce 1937 byly D-1 od hlídek vyřazeny a vráceny MNO k Vojenskému leteckému učilišti, nebo cvičným letkám pluků. Poslední zbylé stroje byly zrušeny v roce 1939.^[1]

Dewoitine D.21 C.1

Francouzská sériová verze, licenčně vyráběná i v Argentině, Švýcarsku a Turecku.

Škoda D-1

Československá licenční varianta vyrobená v počtu 26 kusů Škodovými závody. Od svého vzoru se lišila použitím motoru Škoda L a výzbrojí pouze dvou synchronizovaných kulometů Vickers v trupu.

 

• Argentina  Argentina
  • Argentinské armádní letectvo
  • Argentinské námořní letectvo
• Československo  Československo
  • Československé letectvo
  • Četnické letecké hlídky
• Francie  Francie
  • Francouzské letectvo
• Paraguay  Paraguay
  • Paraguayské letectvo
• Švýcarsko  Švýcarsko
  • Švýcarské vzdušné síly
• Turecko  Turecko
  • Turecké letectvo

 

 

 

Údaje podle^[2] a ^[3]

• Osádka: 1 (pilot)
• Délka: 7,925 m
• Rozpětí: 12,8 m
• Výška: 3,32 m
• Nosná plocha: 25 m²
• Prázdná hmotnost: 1 092 kg
• Vzletová hmotnost: 1 590 kg
• Palivová kapacita: 175 l (250 kg)
• Pohonná jednotka: 1 × kapalinou chlazený motor s válci do W Hispano-Suiza 12Gb
• Výkon pohonné jednotky: 370 kW (500 hp)

• Maximální rychlost:
  • u hladiny moře: 267 km/h
  • ve výši 2 000 m: 262 km/h
  • ve výši 3 000 m: 258 km/h
  • ve výši 4 000 m: 254 km/h
  • ve výši 5 000 m: 250 km/h
• Dolet: 400 km
• Praktický dostup: 8 990 m
• Vytrvalost: 1 hodina a 30 minut
• Stoupavost: 10 m/s
• Výstup do výše 2 000 m: 8 minut a 4 sekundy
• Výstup do výše 4 000 m: 11 minut a 11 sekund
• Plošné zatížení: 63,6 kg/m²
• Poměr výkon/hmotnost: 0,2694 kW/kg

• 2 × synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm
• 2 × kulomet Darne ráže 7,5 mm v centroplánu křídla (možnost)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dewoitine D.21 na anglické Wikipedii.

• OVČÁČIK, Michal. Škoda D-1. Letectví a kosmonautika. Červen 2023, čís. 6, s. 48 a 49. ISSN 0024-1156. 
• GREY, C.G. Jane's all the World's Aircraft 1928. London: Sampson Low, Marston & Company Ltd, 1928. S. 18–19. (anglicky) 
• DONALD, David. The Encyclopedia of World Aircraft. Leicester: Blitz Editions, 1997. ISBN 1-85605-375-X. (anglicky) 
• NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. Kapitola Letadla plzeňské Škodovky, s. 147–148. 
• TAYLOR, John W.R; ALEXANDER, Jean. Combat aircraft of the world. London: Ebury P.; Michael Joseph, 1969. ISBN 0-71810-564-8. (anglicky) 

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Dewoitine D.21 na Wikimedia Commons
• (francouzsky) Dewoitine D-21 na www.aviafrance.com
• Dewoitine D.21 C.1 a Škoda D-1 na www.valka.cz
• Škoda D-1 na www.vinar.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.