Chuchelná

Jméno vesnice je původem přívlastek od obecného chuchel – chumáč, chundel. Vesnice tedy byla pojmenována podle toho, že něčím připomínala chuchel. Ve 14. a 15. století se přívlastkem Velká odlišovala od (zaniklé) Malé Chuchelné ležící severněji.^[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Je zmíněna Velká (Magna Chucheln) a Malá Chuchelná (Parva Chucheln). Malá Chuchelná se nacházela severně od dnešní obce v katastru obce Křenovice (dnes Polsko). Rozlišení velký a malý mělo dříve stejný význam jako starý a nový, i když ze zprávy z roku 1349 je zřejmé, že v tomto případě byl rozdíl i v počtech osídlenců.^[6]. V roce 1377 při dělení Opavska připadla Chuchelna jako součást majetku Paška z Bořutína krnovskému knížeti Janu II. Opavskému zvanému Hanuš^[7] Došlo k odloučení Velké Chuchelné od Bořutína. V 15. století se majiteli Velké Chuchelné stali Břízkové a to Petr Břízek z Chuchelné, který byl zemským hejtmanem Krnovského knížectví a jeho mladší bratr Jan Vlašek z Chuchelné.^[7] V období konce husitských válek se opětovně stala Chuchelná součásti panství Křenovice a majiteli se stala olešnická knížata Konrád VII. Bilý a Konrád VIII. Černý. Celé panství v roce 1473 bylo prodáno knížeti Hynkovi staršímu Žembickému, který jej vzápětí prodal Bočkovi z Poděbrad. V roce 1475 byla Chuchelna vypleněna vojsky Matyáše Korvína, následkem války obec Malá Chuchelná zpustla. Uherský král přenechal křenovické panství hejtmanovi Horního Slezska a správci Kozelského knížectví Janu Bělíkovi z Kornic.^[8] Během konce 15. století a počátku 16. století změnila Chuchelná několikrát vlastníka, až přešla do majetku pánů z Ronova. V roce 1608 koupil panství Chuchelná Bernard Lichnovský od Václava Šamarovského z Ronova za 14.500 zlatých vč. vsi Strahovice.^[9][10]. Ten se byl nucen po bitvě na Bíle hoře vykoupit od úplné konfiskace majetku. V roce 1637 ji zpětně od své sestry vykoupil syn Bernarda Jiří Lichnovský Chuchelnou za 7000 tolarů.^[8] Od roku 1742 se stala Chuchelná součásti Pruského království v důsledku válek o rakouské dědictví, kterým přišla Marie Terezie o většinu Slezska. V roce 1895 se stala Chuchelná součástí nové železniční tratě Opava - Ratiboř. V roce 1920 se stala Chuchelná s celým Hlučínskem součásti Československa. Lichnovští vlastnili majetky v obci až do roku 1945, kdy jim byly zkonfiskovány na základě Benešových dekretů.

Od 1. ledna 1979 do 30. června 1990 k obci patřily Bělá a Strahovice.^[11]

V Chuchelné je koncová zastávka železniční trati Kravaře ve Slezsku – Chuchelná, která do konce druhé světové války pokračovala do Ratiboře.

Silniční napojení zajišťuje silnice II/466 a dvě silnice III. třídy. Autobusy i vlaky jsou integrovány v ODIS. Jezdí zde čtyři autobusové linky.

• Zámek Chuchelná ze 17. století
• Římskokatolický kostel Povýšení svatého Kříže
• Mauzoleum knížat Lichnovských
• Pamětní kámen posledního úlovku Karla Maxe Lichnovského

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Chuchelná na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Chuchelná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• 90 let sportu v Chuchelné (1923–2013)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.