Carrickfergus (hrad)
Hrad Carrickfergus (z irského Carraig Ḟergus, tj. Fergusova mohyla) se nachází na severním břehu Belfastské zátoky u vjezdu do přístavu stejnojmenného města v severoirském hrabství Antrim ve Spojeném království. Hrad, který patří k nejlépe zachovaným středověkým stavbám v Severním Irsku, je evidován pod číslem J4143 8725 na seznamu státem chráněných památek (tzv. Scheduled Historic Monuments) Spojeného království.[1] Památka je ve správě Severoirské agentury životního prostředí (Northern Ireland Environment Agency).
| Hrad Carrickfergus | |
|---|---|
 Hrad Carrickfergus v přístavu stejnojmenného města | |
| Základní informace | |
| Sloh | normanský |
| Výstavba | 1177 |
| Stavebník | John de Courcy |
| Poloha | |
| Adresa | Carrickfergus, hrabství Antrim, Severní Irsko,  Spojené království |
| Souřadnice | 54°42′47,88″ s. š., 5°48′23,22″ z. d. |
  Carrickfergus | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatHrad nechal v roce 1177 jako své hlavní sídlo vybudovat na skalnatém výběžku v Carrickfergusské zátoce (později pojmenované Belfastská zátoka) John de Courcy, který v uvedeném roce dobyl Ulster. Vládl zde až do roku 1204, kdy jej z Ulsteru vypudil jiný normanský dobrodruh a válečník Hugh de Lacy.
První písemné zmínky o této pevnosti jsou z roku 1210, kdy ji obléhal a posléze dobyl král Jan Bezzemek. Angličtí králové ovládali Carrickfergus i v následujících stoletích a do zdejšího přístavu obvykle mířily anglické vojenské jednotky, určené pro operace na území Irska. Dne 4. listopadu 1597 se u Carrickfergusu odehrála bitva mezi vojsky anglické královny Alžběty I. a příslušníky skotsko-irského klanu MacDonnellů, v níž byli Britové poraženi.
V roce 1690 dobyl Carrickfergus generál Friedrich von Schomberg, který v průběhu 17. století sloužil na straně různých evropských mocností a který nakonec padl v červenci téhož roku během bitvy u řeky Boyne a následně byl pohřben v katedrále svatého Patrika v Dublinu. V roce 1760 zaútočily na město francouzské jednotky pod velením Françoise Thurota. Poté, co dobyly a vyrabovaly hrad, se opět stáhly.
Využití objektu
editovatPůvodně byl hradní areál ze 3/4 obklopen vodou. V důsledku rozšíření souše nyní moře obklopuje hrad Carrickfergus pouze po jedné třetině jeho obvodu.
Hrad, jemuž dominuje 28 metrů vysoká věž,[2] v minulosti sloužil jako sídlo místních vládců, vojenská základna, věznice a arzenál. Během napoleonských válek byli na hradě vězněni váleční zajatci. V době první světové války sloužil hrad Carrickfergus jako sklad zásob a sídlo místní vojenské posádky, během druhé světové války byly v objektu zřízeny protiletecké kryty. Již v roce 1928 předala Britská armáda 750 let starý objekt vládě Severního Irska. Hrad byl postupně restaurován, včetně velkého středověkého sálu, kde se konají různé výstavy, a je přístupný veřejnosti.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Carrickfergus Castle na anglické Wikipedii.
- ↑ Historic Monuments of Northern Ireland. Scheduled Historic Monuments [online]. NI Governement, 2016-04-01 [cit. 2017-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SOMERVILLE, Christopher. Irsko. Velký průvodce National Gegraphic. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 399 s. ISBN 80-251-1170-9. S. 302.
Související články
editovatExterní odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu Hrad Carrickfergus na Wikimedia Commons