Bitva o Nizozemsko

Bitva o Nizozemsko (10. květen 1940 – 15. květen 1940) během druhé světové války byla součástí německého Blitzkriegu – konkrétně operace Fall Gelb, která byla vedena proti Francii, obchvatem Maginotovy linie přes Nizozemsko, Belgii a Lucembursko. Němci porušili nizozemskou neutralitu a rychle zničili narychlo zbudovanou a improvizovanou obranu hranic. Hlavní útok byl veden Luftwaffe daleko za obrannou linii.

Bitva o Nizozemsko
konflikt: druhá světová válka
Zpustošený Rotterdam
Trvání	10.–15. května 1940 10.–19. května 1940 Zeeland
Místo	Nizozemsko
Výsledek	Německé vítězství Německá okupace Nizozemska Vznik Říšského komisariátu Nizozemsko Ukončení nizozemské vojenské přítomnosti v kontinentální Evropě. Odchod nizozemské vlády do exilu ve Spojeném království.
Strany
Nizozemsko Nizozemsko Francie Francie Spojené království Spojené království Německá říše Německá říše
Velitelé
Henri Winkelman Jan Joseph Godfried van Voorst tot Voorst Henri Giraud Fedor von Bock (skupina armád B) Gerd von Rundstedt
Síla
9 divizí 700 děl[1] 1 tank 5 tančíků 32 obrněných aut[2] 145 letadel[3] Celkem: 280 000 vojáků 22 divizí 1378 děl 759 tanků 830 letadel[4] 6 obrněných vlaků[5] Celkem: 750 000 vojáků
Ztráty
2332 padlých (holandská armáda)[6] 7000 zraněných[6] 216 padlých Francouzů[6] 43 padlých Britů[6] Přes 2000 mrtvých civilistů[6] 2032 padlých[6] 6000–7000 zraněných[6] 4 obrněné vlaky[7] 225–275 letadel[6] 1350 zajatců do Anglie[6]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Více než 10 000 německých vojáků bylo vysazeno u strategických cílů u Rotterdamu, Haagu a Dordrechtu na samém počátku invaze. Němečtí parašutisté zabrali důležitá letiště, železniční stanice, předměstí a jiné strategické body. K parašutistům se rychle blížili jejich vojáci z Wehrmachtu, kteří postupovali bez většího odporu za ustupující zastaralou nizozemskou armádou.

Čtvrtého dne invaze, 14. května 1940, dali Němci Nizozemcům ultimátum: „Veškerý nizozemský odpor musí přestat! Nebo Rotterdam srovná Luftwaffe se zemí.“^[zdroj⁠?!] Nizozemci kapitulovali, aby zabránili zbytečnému krveprolití. Německé bombardéry, určené k náletu na Rotterdam, již byly ve vzduchu a rozkaz o zrušení útoku se k nim nedostal. Během 90 minut bombardování Rotterdamu bylo zabito 884 jeho obyvatel^[zdroj⁠?!], přičemž Adolf Hitler o šest měsíců dříve prohlásil: „Nová Říše vždy usilovala o pokračování tradičního přátelství s Holandskem.“^[zdroj⁠?!] Nizozemská královská rodina a vláda uprchla do exilu v Anglii a 15. května Nizozemsko kapitulovalo. Na Zeelandu ale nizozemské jednotky s francouzskou podporou kladly odpor ještě několik dní: Schouwen-Duiveland a Walcheren padly 17. května, 18. kapituloval Noord-Beveland a 19. května byly zbývající jednotky evakuovány do Belgie.