Bernardo Strozzi

Narodil se v rodině Pietra Strozziho a Ventury Pizzornové. Přesné datum jeho narození není známo. Otec chtěl ze syna mít kněze a učence. Bernardo se malířem začal učit v letech 1596-1598 u manýristického malíře Cesare Corteho a dále u Pietra Sorriho ze Sieny. V roce 1599 vstoupil do noviciátu kláštera kapucínů San Barnaba v rodném městě Janově. Začal již v klášteře malovat oltářní obrazy svatých a získal první veřejné zakázky na obrazy pro kostely v Rapallu a Borzoli. Po otcově smrti, roku 1608 nebo 1609 opustil klášter, aby uživil svou matku a žil jako světský kněz a dále maloval. Zpočátku žil v Campi, několik kilometrů od Borzoli. V roce 1610 žil Miláně v rodině španělského hraběte Andrey Manrique de Lara, pravděpodobně vyučoval děti malbě. Dále se v Janově učil od nizozemských malířů, kteří do města přicházeli za zakázkami (van Dyck, Rubens). V Benátkách se uplatnil jako portrétista (dvou dóžat, kardinálů, šlechty), malíř oltářních obrazů a fresek v knihovně Marciana při chrámu sv. Marka. Nedochoval se žádný portrét ani autoportrét Bernarda Strozziho, podle opakujících se tváří na jeho náboženských kompozicích se spekulovalo o identifikaci s některým vyobrazeným světcem. Podobizna krásné gambistky bývá pokládána za portrét jeho neteře Barbary Strozziové.

Bývá pokládán za zakladatele janovského a benátského baroka. Ovlivnil celou generaci svých pokračovatelů v Janově, Benátkách i ve Španělsku (Murillo).^[2] Jeho obrazy byly často kopírovány.

• Oplakávání Krista, 1615-1617; Accademia ligustica, Janov
• Zázrak svatého Didaka (Diega) z Alcantary, 1625, kostel Zvěstování (Chiesa della Santissima Annunziata), Levanto
• Josef vykládá své sny, 1626
• Loutnista, 1630–35, Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)
• Flétnista, 1624-25; Galleria di Palazzo Rosso, Janov
• Tobiáš uzdravuje slepého otce, 1630, Ermitáž
• Svatý biskup, San Gerardo Sagredo (?), 1633–35 Art Institute of Chicago
• Zahradnice, Maison d'Art, Monaco
• Kuchařka, 1625, Palazzo Rosso, Janov
• Alegorie Víry, Naděje a Lásky v Novém světě, fresky, Palazzo Podestà, Janov
• Básník Giulio Strozzi, Schlossmuseum, Güstrow
• Peníz daně, po 1630, Muzeum krásných umění, Budapešť
• Vanitas (Stará koketa), po 1630; Puškinovo muzeum, Moskva
• Alegorie fámy, 1635–1636, Národní galerie (Londýn)
• Setkání Eliazara a Rebeky u studny
• Podobizna krásné gambistky, kolem 1640; Galerie starých mistrů, Drážďany; pravděpodobně portrét neteře Barbary Strozziové
• Povolání svatého Matouše mezi apoštoly, Worcester Art museum
• Portrét básníka Giula Strozziho, otce Barbary Strozziové
• Svatý Vavřinec rozdává chrámový poklad chudým; 1640, kostel San Nicolo Tollentini, Benátky
• Prorok Eliáš a žena ze Sarepty, asi 1640, Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)
• Tři staré přadleny (Zlé sudičky), před 1644;^[3]
• Zvěstování, 1644, Muzeum krásných umění, Budapešť

•  
  Zázrak sv. Didaca z Alcantary
•  
  Flétnista, 1624-1625
•  
  Kuchařka
•  
  Tobiáš uzdravuje slepého otce, 1630
•  
  Loutnista, 1630–1635
•  
  Svatý biskup Gerardo Sagredo (?), 1633–35
•  
  Zahradnice
•  
  Básník Giulio Strozzi
•  
  Peníz daně, po 1630
•  
  Alegorie fámy, 1635–1636
•  
  Sv. Vavřinec rozdává chrámový poklad
•  
  Prorok Eliáš a žena ze Sarepty, asi 1640
•  
  Tři přadleny
•  
  Zvěstování, 1644
•  
  Vanitas (Stará koketa)

• DANIEL, Ladislav: Benátčané,: malířství 17. a 18. století z českých a moravských sbírek : [výstava, Praha, Jízdárna Pražského hradu, 21. leden-27. duben 1997, Brno, Místodržitelský palác, 20. listopad 1997-16. březen 1998]
• BRIGSTOCKE, Hugh (ed.), Strozzi, Bernardo. The Oxford Companion to Western Art. Oxford Art Online. Oxford University Press. 2 February 2017
• SPICER Joaneth (ed.), Bernardo Strozzi: Master Painter of the Italian Baroque. Katalog výstavy. Walters Art Museum Baltimore, Baltimore 1995

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernardo Strozzi na Wikimedia Commons
• Encyclopaedia britannica
• Aukce Dorotheum 2002: Dva kartografové
• Web gallery životopis